Nesnesitelná lehkost bytí

Tento film jsem viděl jen jednou a už ho nemám v čerstvé paměti. Od začátku pro mne mělo význam, že se jedná o Kunderu, jehož dvě (jiné) knihy jsem kdysi četl a považuji za hluboké a vynikající (shodou okolností jsem obě viděl i jako film). Druhým velkým očekáváním bylo, že Američané natočili film o Čechoslovácích, odehrávající se v Československu, podle předlohy Čechoslováka. A mohu konstatovat, že v prvém ohledu (Kundera) jsem nebyl zklamán (ačkoli konfrontace s originálem by asi nevyzněla pro film nejlépe) a v druhém (Amíci o nás) jsem byl velmi příjemně překvapen. Cítil jsem se v tom "doma". Bylo poznat na celkovém vyznění i na různých drobných detailech, že se tvůrci snažili skutečně autenticky vystihnout prostředí, v němž se příběh odehrává. V různých věcech to samozřejmě neladilo (např. hlavní hrdina nepůsobil zrovna dojmem Čecha), ale tím líp: je to americký pohled, nemá to kopírovat pohled náš. Jen při té scéně ve venkovské hospodě tvůrci dost kýčovitě ujeli. Tady asi chtěli vystihnout "bodrost venkovského lidu" a výsledkem bylo, že jsme se najednou ocitli někde na Balkáně říznutém prvorepublikovou atmosférou. Taky mi v průběhu vadily těžko uvěřitelné drobné "instruktážní" dialogy, které asi mají amerického diváka poučit o politickém pozadí. Dost jsem nechápal z toho prasete, co Landovský s sebou všude tahá, ale to si snad filmaři nevymysleli. Celkově moc hezký film s dosti velkorysou (a zvládnutou!) koncepcí. (24.02.2011)

Svojim spôsobom klasická melodráma, svojim spôsobom atypická melodráma, v ktorej politické pozadie nie je iba podtextom. O románe som nič nepočul, teda ho ani nečítal, čo je pred pozretím filmu výhoda, pretože nepoznáte dej a teda neviete, čo očakávať a nemusíte si porovnávať filmové obrazy s tým, čo ste si vytvorili v hlave. Film sa zaoberá vzťahom dvoch ľudí s odlišnými povahami a videním sveta, na ktorom metaforicky porovnáva "slobodu" vo vzťahu a "slobodu" v represívnom politickom režime, lásku k žene, ktorej voľnomyšlienkársky človek nedokáže byť verný a lásku k vlasti, v ktorej nedokáže byť človek slobodný, vlasti "slabochov". Pre mňa je to hlavne film o tom, ako nájsť vnútornú slobodu v takomto režime a ako nájsť šťastie v láske sebauvedomením a kompromismi. Keď Tomáš našiel svoje malé šťastie vo svojej vlasti, našiel ho aj v manželstve. (14.11.2012)

tak toto je skvostné dílko! Tleskám P. Kaufmanovi za jeho převedení Kunderovi literární předlohy na filmové plátno. Nevím proč se samotnému Kunderovi film nezamlouvá. Já osobně jsem četl jak knihu, tak viděl film a líbili se mi obě varianty! Nesnesitelná lehkost bytí je milostný příběh, začínající během Pražského jara, které bylo rozdrceno ruskou invazí v srpnu 68 mezi Tomášem ( mladý, slibný neurochirurg, chronický sukničkář, který do " vztahu" nikdy neplete city a nezná slovo láska, se svými milenkami se setkává pouze občas a nikdy s nimi netráví celou noc až do rána), v podání excelentního Daniela Day- Lewise, který tu podává opravdu obdivuhodný výkon ( přesně vystihl charakter jeho složité postavy, to obrovské množství vnitřních rozporů) a Terezou ( v podání nádherně křehké Juliette Binoche.) Už tak nádherný dojem z tohoto snímku ( pro mě ) ještě umocňuje nádherně smyslná Lena Olin. Úplně jsem D. Day- Lewisovi záviděl :o( To erotické dusno, které prostupovalo napříč celým filmem bylo opravdu znameniťě podané! Parádní filmový zážitek! Plných 5*! A už teď se těším až film shlédnu znovu! (18.11.2008)

Když před časem poprvé navštívil Prahu jistý jihokorejský mladík, zamířil skoro poslepu, bez potřeby map, k jistému místu na Kampě. Tam zůstal stát, díval se do vody a byl zcela u vytržení. Tohle je místo, které si na základě tohoto filmu a pak i knihy hýčkal v hlavě jako Svatý Grál. Tady stála Tereza... Sám dobře znal polo-diktaturní společnost a ta fantazijní Kunderova Praha pro něj byla odrazem snového domova. V jeho mysli se protnul ten sen a realita (kterou,co si budeme povídat, moc nevnímal)... Cizí představy a sny o místech a lidech, které důvěrně známe, na nás mívají zvláštní dopad. Mohou nás iritovat, pobavit a někdy jen zůstáváme konsternovaně zírat na ten divný svět, který kdosi "odjinud" považuje za obraz naší reality. Dejte tomu šanci. (13.11.2012)

Zase další píčovina, která má tady podezřele vysoký hodnocení a já se tim nechal oklamat. Když to tak celý shrnu, tak ten film vypadá asi takhle: bla, bla, bla, kecy, kecy, šukačka, nuda, nuda, kecy, kecy, šukačka, pár archivních záběru, nuda, nuda, šukačka... Spíš se to mělo jmenovat "Nesnesitelná nuda k zblití". Navíc ve filmu jsou takový pěsti na oko jako např. to, že sovětská armáda používá americký náklaďáky nebo, že hlavní hrdina jezdí v roce 1968 hundrtkou se zapuštěnejma klikama. Upřímně řečeno jsem sledování týhle sračky vzdal asi po 2 hodinách, ale předpokládám, že finále nepřineslo žádnou závratnou změnu. (19.11.2006)