The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (223)
Žádnou knihu od Kundery jsem nečetla, ale pokud je tato zfilmovaná věrně, chce se mi zvolat - co tímhle chtěl Kundera říct - a pokud není, tak nechápu proč tento film vznikl. Připadá mi studený a prázdný. PS: Teď už jsem knížku četla je vynikající a přesně vím, co chtěl Kudera říct a tímto se mu omlouvám a nechápu, proč jeho knihu někdo zfilmoval. ()
Kunderu jsem nikdy necetl. Ale samozrejme udela ceskemu divakovi radost, kdyz se zahranicni filmovi tvurci rozhodnou tocit podle "nasi" knizni predlohy. Ackoliv jsem jim ceske prostredi sotva veril, myslim, ze si dali s vypravou praci. Dejove to uplne nesedi pohromade, je zde ale cela rada zajimavych momentu. Kazdopadne je zajimave divat se na nasi historii cizim pohledem. Z hereckych vykonu nikdo vyrazne nezaujal, Landovsky potesil. ()
Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. ()
Nesnesitelná lehkost bytí je vskutku velmi osobité dílo. Americký film na motivy předlohy českého spisovatele, odehrávající se v Československu a natáčený ve Francii. Obsazení hlavních rolí je také velmi pestré. Máme tu angličana, francouzku, švédku a švéda a čechy. Navzdory americké výrobě oplýval snímek až překvapivě autentickým českým feelingem. Téměř tříhodinový děj se vůbec nevlekl, nesl se v příjemném, svižném rytmu, stále se něco dělo a nenašla bych v něm snad žádné slabé, hluché, či nudné místo. Fenomenální ústřední trojice, Daniel-Day Lewis, Juliette Binoche a Lena Olin. Zejména velmi působivá a smyslná pro mě byla scéna, kdy se Sabina a Tereza navzájem fotí. Ta chemie mezi nimi, to jiskřivé napětí a ženská krása:) Ve filmu uslyšíme naši hymnu, Daniela řídit Škodovku a Pavla Landovského, který jeho i Juliette vytáhne na pravou českou "zábavu." Tancovačka a kalba, jak má být:) No, ve kterém jiném filmu uvidíte, aby herec formátu Pavla Landovského opíjel herce formátu Daniela Day-Lewise?:) ()
V ten páteční večer jsem měl za sebou už dva filmy, perný pracovní týden a „na krku“ třetí hodinu ranní. Netušil jsem však, že Kaufmanovým zpracováním Kunderova románu NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ budu natolik pohlcen, že po následující (bezmála) tři hodiny nebudu mít na spánek ani pomyšlení. Snímek se vedle tématu složitosti a tíhy života s člověkem, který bere život „nesnesitelně lehce“, a strachu v „diktatuře proletariátu“ dotýká také problémů života v exilu. Poznámka: snímek - nabývající na síle také díky filmovým sekvencím z dokumentu Jana Němce ORATORIUM PRO PRAHU (zachycující pohnuté srpnové dny roku 1968) - byl v roce 1988 nominován na Oscara, a to ve 2 kategoriích - kamera a scénář. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (19)
- Pred natáčaním pricestoval Daniel Day-Lewis (Tomáš) do Prahy, aby sa naučil po česky a podrobne si naštudoval udalosti z leta 1968. (DEGESH)
- V roce 1989 byl film poprvé promítán v Rusku. Tyto projekce se konaly o půlnoci a i přesto film zhlédlo 3 000 lidí a další tisícovka se otočila u dveří kina. Většina Rusů viděla záběry z invaze roku 1968 z pohledu Sovětského svazu a toto bylo poprvé, co ji viděli z druhé strany pohledu. (Cheeker)
- Film financovala norská ropná společnost. (_mrkev_)
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)
Reklama