Modré stíny

Maximálna tragédia. Kamera na úrovni filmov spred 70 rokov. Hmlovitý prejav mal byť akože umenie, ale mne dal dojem akurát tak kriminálky z komunizmu, ale pozor, major Zemen vizuálne oproti tomu vyzerá ako kino 5D. Všetko tu vyznievalo tak staro, nábytok spred baroka, herecké prejavy kŕčovité, tempo žiadne a kriminálny prípad o hovne. (24.08.2020)

Celkové hodnocení po 3. dílech: Co to jako mělo být? Permanentní rozkývaná kamera, hrozný zvuk (hercům nebylo rozumět), přesvětlené interiéry...uf. Námět možná není špatný, ale v rozvláčné režii plné podivných exhibic se spolehlivě unudí každý. Po druhém díle jsem to chtěl zabalit, ale neučiním tak. Šlo to do větší politické hloubky. Mapování porevolučního politického bordelu mě (zatím) zaujalo. Třetí díl to definitivně zabil (co to hlasité tikání?). 39%. (29.02.2016)

Vůbec se nedivím divákům, kteří po prvním díle nepokračovali, nebo ten první díl ani nedokoukali. Je to tak zvláštně natočené, člověk si na to musí zvyknout. Není to dokonalé, ale rozhodně je to cesta správným směrem, je fajn, že měl kdosi odvahu natočit něco, co se liší. Škoda toho nepochopení od diváctva. Není to prostě prvoplánově líbivé jako Případy 1. oddělení, ačkoliv je mám ráda! V Modrých stínech jsou postavy vykresleny tak nějak hmotněji, realističtěji a ne černobíle. Ale fascinovali mě občasné bizarnosti, které mě odváděli od sledování, např. opilá Melíšková po dvou locích vína, navoskovaná kvestorova podlaha,... (01.04.2016)

Jako celek mi to nakonec nevyznělo tak strašně. Na tuhle minisérii jsem se těšila, zvláště jsem byla zvědavá právě proto, že se to natáčelo u nás v Olomouci na univerzitě a mém milovaném Konviktu. První díl byl pro mě šok. Hercům jsem vůbec nerozuměla, hrozně všichni huhlali. Kamera naprosto strašná... nevím, kde pobrali nápad natáčet proti světlu, takže člověk nevidí vůbec nic. Herecké výkony? Jako oni jim zakázali hrát nebo co? Tak ploché postavy byste těžko pohledali. Nehledě na to, že jste najednou vrženi do nějakého děje nějakým divným rozhovorem mezi dvěma cizími lidmi, z nichž tomu jednomu (rozuměj Chalupovi) rozumíte každé 10. slovo. Pak přijde Voříšková, tváří se jak kdyby jí uletěly včely, naprosto hysterická přehrávající uklizečka... Velké zklamání. Pak přišel druhý díl a člověk konečně začal chápat, o co tu jde. Postavy začaly vypadat více reálně, ale stále mi přišly totálně ploché. Začínám se docela bavit těmi close-upy a kapitán Mráz mi začíná připadat jako sexy tatínek. Taky se bavím tím, kdy evidentně UP má jen jednu budovu - konvikt a je úplně jedno, za kým jdou, všecko se odehrává tam. Čili vy víte, že ona se nachází na Konviktu a právě se chystá vejít dveřmi /které reálně vedou do horního patra kaple/, kterými vejde do kanceláře/zasedací místnosti, která se nachází na Křížkovského. Funny. Třetí díl začne tím, že vedoucí případu doktorka Výrová se opije po skleničce a půl vína a začne tam řvát na plukovníka Vitouše, přičemž potom, co na sebe řvou, on v klidu prohodí "Tak si vem křupky, nebo co..." a ona "Nechci křupky." Kapitán Mráz má sexy narezlý fous. Čtvrtý díl a díky bohu už je tu konec. Můžeme vidět totálně rozmlácenou Voříškovou... nejprve heverem do hlavy, pak hlavou do auta, pak si její hlavou otevře skleněné dveře... cool. Závěr? Mám z toho hrozně smíšené pocity, první dva díly jsem myslela, že umřu nudou a hrozně mě to všecko sralo. Kamera, zvuk, herci, jejich postavy, nikam nevedoucí vyšetřování. Pak jsem se ale začala bavit nad některými scénami a že jsem v komparzu zahlédla známé tváře, ale i tak je to tak na 2,5*. (02.04.2016)

Před seriálem jsem slyšel část rozhlasové adaptace, a již ta mi přišla kostrbatá. EDIT po druhém dílu: dialogy jsou příšerně neživotné, šustí papírem. 3. díl: Vata, vata, vata. 4. díl: Stejně nemastný-neslaný jako ostatní. Jen ta majorka z inspekce MV mi byla sympatická, vlastně měla pravdu, postup vyšetřovacího týmu byl prostě blbej. Že si podle seriálu měl divák myslet opak, o kvalitě scénáře nesvědčí. (01.03.2016)