Modré stíny

Zatím hodnotím dvěma hvězdičkami a doufám, že se to zlepší. Ze zásady se nedívám na vícedílné detektivky a to od doby Dalglishovek v ČST, kdy mi dvakrát utekl poslední díl, což je u detektivky dost blbé. Prostě jsem měla v sobotu večer jiný program. Na tohle jsem odhodlaná se dívat, protože jsem v Olomouci studovala na fildě a jsem zvědavá, jestli ty prostory poznám a vůbec jak to tam teď vypadá. K hodnocení - prozatím : hercům fakt NENÍ rozumět a je to celé takové jakési rozhozené. Některé scény jakoby nikdo nerežíroval a nechal kameramana, aby si dělal, co chce. Snímá pěkně, ale hrozně mu to trvá! Chápu, že T. Voříšková je krásná, ale koukat na ni v detailu minutu a to několikrát musí lézt na nervy i jejím obdivovatelům. Chodí se chodbami a jezdí auty, působí to jako vata. A taky aby to nebylo moc akční, to se do ČT nehodí....Tož uvidíme. Tož jsme viděli: už tak odpornou Melíškovou ožralou po sklence vína a vyřvávající svoje antiestébácké poselství, čurající a polosvlečenou jakousi bábu, holou pudel jakéhosi herce, třepajícího s Voříškovou, hodně chození a urputných pohledů nejen Melíškové. Hercům nadále není rozumět, zřetelně mluví akorát pan Huba. Hvězdičku neodeberu za Gelnara - Langera. Jo a abych dodržela výšeuvedenou tradici nikdy nepodařeného sledování detektivních sérií , druhý díl jsem neviděla, opět jsem měla tak jako kdysi lepší program. Už při "koukání" (naštěstí jsem u toho dělala i něco jiného) na 3. díl nelituji. A z fakulty tam není nic nebo tam není přes tu uměleckou kameru vidět....NEZLEPŠILO, NAOPAK HRŮŮŮŮŮZA. Trapný vrah, trapné rozuzlení, tradičně se z inteligentního unikajícího vraha stal psychopat. Nedokážu odpustit kiks v rozuzlení, který tu nechci uvádět pro případ, že by to chtěl někdo někdy vidět. PSEUDOUMĚLECKÁ PSEUDODETEKTIVKA....hlavně, aby to nebylo komerční! (29.02.2016)

Ne a ne a ne. Nikdo mě fakt nepřesvědčí, že toto je nějaký umělecký projekt, že tomu nerozumím, že se tvůrci snažili o něco nového, neotřelého, originálního a snad i evropského. Na druhou stranu si nemyslím, že tak strašně to bylo natočeno bez úmyslu. Ale ptám se proč? Chabý příběh zbytečně natahovaný na čtyři díly, nelogicky jednající hlavní postavy, kde nejméně polovina z nich je za hranicí snesitelnosti, příšerný zvuk (doufám, že záměr), "novátorské" úhly kamery (doufám, že záměr), přesvícení scény, chabý výběr exteriérů i interiérů, nuda, slaboduchý závěr. Toho, co se mi v Modrých stínech nelíbilo je daleko víc. Líbila se mi snad akorát hudba. Tu jednu hvězdu dávám za to, že nemůžu stoprocentně tvrdit, že je chyba v tvůrcích, ale mé neznalosti filmové práce a "filmového umění". Strašně se mi to nelíbilo. (21.03.2016)

Jako celek mi to nakonec nevyznělo tak strašně. Na tuhle minisérii jsem se těšila, zvláště jsem byla zvědavá právě proto, že se to natáčelo u nás v Olomouci na univerzitě a mém milovaném Konviktu. První díl byl pro mě šok. Hercům jsem vůbec nerozuměla, hrozně všichni huhlali. Kamera naprosto strašná... nevím, kde pobrali nápad natáčet proti světlu, takže člověk nevidí vůbec nic. Herecké výkony? Jako oni jim zakázali hrát nebo co? Tak ploché postavy byste těžko pohledali. Nehledě na to, že jste najednou vrženi do nějakého děje nějakým divným rozhovorem mezi dvěma cizími lidmi, z nichž tomu jednomu (rozuměj Chalupovi) rozumíte každé 10. slovo. Pak přijde Voříšková, tváří se jak kdyby jí uletěly včely, naprosto hysterická přehrávající uklizečka... Velké zklamání. Pak přišel druhý díl a člověk konečně začal chápat, o co tu jde. Postavy začaly vypadat více reálně, ale stále mi přišly totálně ploché. Začínám se docela bavit těmi close-upy a kapitán Mráz mi začíná připadat jako sexy tatínek. Taky se bavím tím, kdy evidentně UP má jen jednu budovu - konvikt a je úplně jedno, za kým jdou, všecko se odehrává tam. Čili vy víte, že ona se nachází na Konviktu a právě se chystá vejít dveřmi /které reálně vedou do horního patra kaple/, kterými vejde do kanceláře/zasedací místnosti, která se nachází na Křížkovského. Funny. Třetí díl začne tím, že vedoucí případu doktorka Výrová se opije po skleničce a půl vína a začne tam řvát na plukovníka Vitouše, přičemž potom, co na sebe řvou, on v klidu prohodí "Tak si vem křupky, nebo co..." a ona "Nechci křupky." Kapitán Mráz má sexy narezlý fous. Čtvrtý díl a díky bohu už je tu konec. Můžeme vidět totálně rozmlácenou Voříškovou... nejprve heverem do hlavy, pak hlavou do auta, pak si její hlavou otevře skleněné dveře... cool. Závěr? Mám z toho hrozně smíšené pocity, první dva díly jsem myslela, že umřu nudou a hrozně mě to všecko sralo. Kamera, zvuk, herci, jejich postavy, nikam nevedoucí vyšetřování. Pak jsem se ale začala bavit nad některými scénami a že jsem v komparzu zahlédla známé tváře, ale i tak je to tak na 2,5*. (02.04.2016)

Pro samou živou debatu nad nestravitelností formy či naopak svěží vodě v zatuchlých veřejnoprávních vodách se poněkud zapomnělo na to, zda je to vůbec forma odpovídající látce. Což není. Sýkorovy kriminálky jsou kvalitní tuctové žánrové řemeslo, které po přečtení pouštíte z hlavy jakmile v knihovně jeho titul vracíte a naslepo mezi stovkami krimi vytáhnete nemlich tu samou jen s jiným zasazením a jmény. Na to naroubovat mrtě svébytnou "éterickou" estetiku (od snímání, svícení, vedení herců, výstavby, rámování obrazu, prací se zvukem), která je důsledná ve svém záměru, to je jako jít na mravence se silnou lupou s těmi nejlepšími úmysly se na něj podívat zblízka, ale neuvědomit si, že jste pod přímým odpoledním sluncem čili mu žádnou službu rozhodně neprokazujete. Velký problém je, že předloha o nějakých čtyři sta stranách neutáhne stopáž blížící se pěti hodinám. Navíc to trpí syndromem NPC, kdy mnoho postav se vyskytuje jen na jednom místě jako by neměli žádný život, vždy k dispozici a bez práce, se stejným oblečením napříč několika dny. Vedle toho rozhašená časová posloupnost před finále, závěrečná střela, která je čistou popravou, navíc mířenou ve směru kolegů, klíčovou informaci si Výrová jak z blesk z čistého nebe vyvodí mimo obraz, není toho málo. Nemalé problémy plynou i z předlohy (všichni svorně tvrdí, že zavražděný měl jednu vlastnost, která ho definovala a kterou proti sobě poštvával kde koho, jeden již i tak z jiných důvodů podezřelý o zavražděném tvrdí něco v přímém rozporu s tímto a nikdo to nereflektuje, nikdo se na to nezeptá, prostě nic). Dále se to snaží po vzoru moderních kriminálek o přesahové adresování tuzemských kostlivců ve skříni, zde konkrétně STBáci po revoluci a korupční svět vyšší politiky (nejen) devadesátkového "kompra řeší vše, na každého se něco najde a já na bráchu brácha na mě". Ovšem je to příliš na první dobrou a nic moc z toho krom dvou či tří silných scén. Nad vodou to drží detektivní parta a nejedno lehké dilema vycházející z vyšetřování dotýkajících se jich osobně. Dále většina výkonů, opakuji většina (aneb kdo Taušovi povolil obsadit sebe sama je na vyhazov, točit umí, hrát opravdu ne). Ve výsledku je to nesporně zajímavé pozornost budící formou (ať už ji skousnete či nikoli), bohužel nikoli i (ne)žánrovými kvalitami. (06.02.2021)

Před seriálem jsem slyšel část rozhlasové adaptace, a již ta mi přišla kostrbatá. EDIT po druhém dílu: dialogy jsou příšerně neživotné, šustí papírem. 3. díl: Vata, vata, vata. 4. díl: Stejně nemastný-neslaný jako ostatní. Jen ta majorka z inspekce MV mi byla sympatická, vlastně měla pravdu, postup vyšetřovacího týmu byl prostě blbej. Že si podle seriálu měl divák myslet opak, o kvalitě scénáře nesvědčí. (01.03.2016)