Najal jsem si vraha

Když jsem šel do kina na tenhle film v rámci Projektu 100, náhle jsem si uvědomil, že jsem neviděl jediný film Akiho Kaurismäkiho. Trochu se mě zmocnily obavy, zda to bude koukatelné, ale film samotný mě naprosto odzbrojil. Lehký humor jinak ponuře laděného snímku dává divákovi nahlédnout do kuchyně tohoto finského režiséra, který mu pak nabízí odkazy světové klasiky jako Nosferatu či vědomě zneužívá režisérské majstrštyky pana Hitchcocka. (03.03.2010)

Smrtelná nuda. Ne každá kavka je Franz. Absurdní a osudové málo, blbé hodně, bohužel dobře natočené. Kamera a detaily pěkné. Postavy ploché, neuvěřitelné, herci příšerní a z ohavnosti "osudové ženy" jsem málem vrhnul. Tohle si ke mě sednout při mých suicidálních myšlenkách, tak nepotřebuji ani vraha :) Velmi doufám, že se jedná o nejslabší Kaurismaekiho počin. 60% (28.07.2014)

Kaurismäki stvořil nádherně absurdní černou komedii, která se může směle zařadit po bok takových skvostů jako je Blierovo Zvonění ledu. Film je stylizovaný do meziválečného období. A odpovídají tomu i stylizované herecké výkony. Jedinou výtku bych měla k úvodním titulkům, které mě navnadili na Reggianiho, jenž se ve filmu ale pouze mihne. I když Vic je postavou veledůležitou. (08.08.2020)

Přiznám se, že tento Kaurismaki mne překvapil více než příjemně. Zpočátku to vypadalo jako něco mezi komedií a parodií, ale mýlil jsem se. Z dost neobvyklé zápletky vytěžil Kaurismaki maximum. Sociálně laděné drama lidí z okraje společnosti mírně "střihnuté" gangsterkou i tragikomedií podané v pochmurném duchu a přesně ve stylu jak on velice dobře umí. Opět je zde přistěhovalecký motiv (podobně jako v "Le Havre"), ale zdaleka není tím hlavním. Nijak košaté dialogy, ale ty, které děj přináší, jsou opravdu výstižné a jedinečné. Vynikající Jean-Pierre Léaud v hlavní roli (to co předváděl v mladším věku u Truffauta zdaleka nezapomněl - ba právě naopak). Mix absurdní gangsterky a vztahové romance opravdu přináší situace jak komické, tak i melodramatické a Kaurismaki umí stále překvapovat. Zpěvák z "The Clash" v roli barového zpěváka, netradiční a dost zajímavý "záporák", šansoniér Serge Reggiani v zajímavé roličce a miniroličku si "střihnul" i sám režisér. Opravdu moc příjemné pokoukání včetně mnoha námětů k zamyšlení. (04.10.2017)

Minimalistický snímek balancující na pomezí dramatu a komedie o osamělém francouzském úředníkovi, který po vyhazovu z práce, chce spáchat sebevraždu, což bohužel nedokáže a tak si najde nájemného zabijáka. Dobrá zápletka se zajímavě rozvíjí velmi pomalým tempem v komorních scénách a ponuré atmosféře. Skvěle se hodí termín z úvodního popisku filmu - absurdní tragikomedie. Naštěstí film dokáže balancování mezi dramatem a komedií ustát a také vzhledem ke kratší délce až do konce nenudí. Původně jsem uvažoval i o vyšším hodnocení, ale někdy v půlce filmu jsem si uvědomil, že jsem to už kdysi viděl a jen se mi to dokonale vykouřilo z hlavy, proto jen tři hvězdy. (07.11.2018)