Zločin a trest

Před časem jsem tuším napsal, že s tvorbou Akiho Kaurismäkiho končím, protože jsem viděl bez jakéhokoliv úspěchu již 3 dle zdejších ohlasů geniální filmy tohoto finského režiséra a vůbec mě ničím kromě občas zajímavé hudby nebo kamery neoslovily, spíše mě dokonale otrávily. Ale zdá se, že tak jako mnoho jiných undergroundových tvůrců, tak i finský svéráz Aki má ve své tvorbě chvillku, kdy natočil zcela „normální“ film. Aniž by úplně upustil od experimentu i některých typických prvků své další tvorby, nabídl Kaurismäki ve svém debutu velmi sympatickou psychologickou kriminálku s variací na Dostojevského Zločin a trest. Samotný děj z románu jen volně vychází, původní téma modernizuje, ale zároveň tam, kde se od předlohy značně odchýlí, tam hezky na původní román odkazuje v dialozích (např. „spousta času na to opatřit si sekeru a zabít třeba dva obchnodníky...“) a díky těmto změnám se nový příběh o zločinu a trestu z Helsinek 80. let stává i napínavým. Jednotlivé postavy jsou dobře propracované, vzájemně hrají mezi sebou zvláštní psychologickou hru, nejednou překvapí svým jednáním, aby se nám pak v jejich dialozích postupně odtajovala jejich motivace a myšlení. Víc než v hlavním antihrdinovi jsem si coby divák našel sympatický bod v povahově silné ženské hrdince a rovněž neotřele jednajícím policejním komisaři. Škoda, že film postrádal alespoň jeden skutečně výrazný herecký výkon, který by celý film povýšil o třídu ještě výš, ale jinak byl jsem na Akiho film až nebývale velmi spokojen. Navíc si to zachovalo z původního románu i tu silnou myšlenku. 75% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (04.03.2021)

Vždycky mě zajímá prvotina. A vbec mi nevadí, když jí vidím až jako několikátou v pořadí. Už tady se objevuje Kaurismäkiho rukopis, příběh upoutá vnitřním napětím. Znalost předlohy nijak neubírá, ba právě naopak, příběh mě zcela pohltil, s napětím jsem sledovala, jak to nakonec dopadne. Skvělé herecké výkony! (20.09.2017)

Člověk si po celou dobu filmu stále opakuje "hm, je to dobré" - ale je to právě bohužel opravdu jen dobré. Herci jsou dobří, avšak nevýrazní; zpracování slavného Dostojevského románu z pohledu relativně nedávné minulosti je dobré, né však skvělé nebo úžasné; kamera je dobrá, avšak nijak ohromující;... Prostě celé je to takové nemastné neslané - zklamání. (29.08.2006)

Rozhodně Akiho chvályhodný debutní film. V druhé polovině je velmi pěkný dialog mezi vrahem a vyslýchajícím komisařem a celkově to byl zajímavý film u kterého jsem se ani chvilku nenudila. Konec sice nebyl podle mých představ, herecké obsazení bych si taky představovala trochu výraznější, to ale ubralo minimálně na mém celkovém dojmu z celého snímku. 70% (01.12.2012)

Akiho film, který mě opět trochu nudil. Navíc jsem někdy po půlce zjistila, že jsem ten film už viděla - vidíte, ani mi neutkvěl v paměti, jak byl nijaký. Jako adaptace klasického příběhu Zločin a trest to bylo vcelku povedené, já však moc nezvládám Kaurismakiho pomalé tempo a nejak se mi nedaří vcítit se do pocitů a vnímání hrdinů. (01.08.2011)