Dvojitý milenec

Lež u svádění. Naprosto běžné u hezkých žen. Znáte ten typ lidí, kteří jsou elegantní, i když právě uklízejí psí hovno? Francois Ozon je (určitě) jedním z nich a jeho filmy jsou nejen proto cinefilským svátkem. Dvojitým milencem nevybočuje ze svého modu operandi a upomíná ne jeden ze svých nejlepších, detektivní Bazén. Hrdinka Chloé ohromí hned prvními dvěma scénami. V té předtitulkové se nechá ostříhat jako Mia Farrow v Rosemary's Baby, v té druhé jí nahlížíme tak hluboko do píči, jak se to v dějinách filmu nejspíš ještě nikdy nepovedlo. Dvojitý milenec představuje Ozonův zdařilý pokus srovnat skóre s takovými jako Polanski, Hitchcock, Cronenberg a samozřejmě De Palma. Jeho pojetí psycho-thrilleru se snaze navzdory nikdy neponoří do brakovistosti a asi schválně nešroubuje napětí do takových výšin jako autoři, na něž odkazuje, nýbrž do žánrového kabátku zavinuje chytrý film (o filmech, zákrutách dominance, ženách, zrcadlech, dvojčatech, orálním sexu během periody a mnohém dalším), u něhož se můžete stejně dobře obyčejně bavit, jakož i ocenit um, s s nímž lze dodržovat / porušovat žánrová pravidla nakládání s jednou z nejvypráskanějších propriet psychologického thrilleru. Protože to vypadá, že o to jde především. K ruce jsou mu dokonalá Marine Vacth, čím dál výraznější Jérémie Renier, polozapomenutá Jacqueline Bisset a Phillipe Rambi, skladatel, který na ploše jednoho soundtracku dokáže být Sigur Rós, Angelem Badalamentim i Hanzem Zimmerem. Vytříbený film, který jsem určitě neviděl naposledy. (15.04.2018)

Možná u začínajícího režiséra bych to ještě překousla, ale od někoho, kdo se na poli francouzského filmu už nějaký ten pátek pohybuje mi to přijde příliš nedotažené. Možnosti vysvětlení se vzájemně popírají a v jednotlivých bodech si odporují. Vlastně je to takový halucinogenní snímek, kde celek nedává smysl a kde snaha šokovat a natočit rádoby cool sexuální scény s přídavkem mysteriózna bortí vše okolo. Do sebe zahleděný komorní vizuál bez hloubky i soudržnosti děje. Špetka atmosféry a dobří herci, víc nic. 40% (11.08.2017)

Ty tři hvězdičky dávám za to, že aspoň z počátku film dokázal vtáhnout do děje, který se ale postupem stával ne dějem, ale zmatkem, nad kterým se dalo jenom kroutit hlavou. Nevím jestli hlavní hrdinka byla hloupá nána a cvok, jak konec konců zaznělo, anebo jenom cvok, ale v každém případě mi byla silně nesympatická. Jako téma dobré, ale spoustu věcí si divák musel domýšlet, což by nevadilo, kdyby to vůbec šlo. (31.08.2017)

Detailní záběr vystupující z vagíny, zajímavá hlavní hrdinka a vcelku poutavé erotické scény plus úvodní stříhání vlasů, které jsem okamžitě litoval. Víc se mi těžko z toho filmu zaryje do paměti a lepší nad ním vůbec moc nepřemýšlet, mám totiž nepříjemný pocit, že by člověk šel s hodnocením ještě níže, pan režisér se v tom všem co chtěl říci a sdělit trošku utápěl, ale vizuálně to topení za jedno vidění stálo. (18.02.2018)

Příběh super. Je to vymyšlené fakt skvěle. Herci jsou také dobří. Nicméně, to ztvárnění “porodu” mě vážně znechutilo. Už na základce nám pouštěli porod a to jsem si myslela, že je to nechutné až hrůza a od té doby nechci dítě. Ovšem tohle to překonalo. Normálně mi ani nechutné věci nevadí, ale tohle je moc i na mě. Takže úspěch. (09.01.2018)