Zastavte temnotu

Po předchozích dvou snímcích Jeremyho Saulniera jsem se utvrdil v přesvědčení, že tomuto filmaři chybí k dokonalosti pouze kvalitní látka. Neznám sice Giraldiho literární předlohu, a nemohu tudíž posoudit její kvalitu, nicméně po tomto díle musím konstatovat jisté procitnutí. Tedy, že Saulnier pravděpodobně na víc nemá. Nechat nás půl hodiny koukat na indiána, jak zbůhdarma kdesi na Aljašce kosí kulometem měšťáky, zůstane asi na dlouho jeho vrcholnou uměleckou exhibicí. Jestli vážně dostal na starost 3. sérii True Detective, tak už teď jsem zklamaný. Saulnier netočí špatné snímky. Problém je, že netočí ani ty dobré. 🎬 51% (01.10.2018)

"Vyje-li v tobě vlk... manželce zmáčkni krk! Synáčka vyhrabej lopatou, červy z něj vytahuj pinzetou." A taková pěkná bajka o bláznivých, zvlčilých lidech a o krutých, leč jinak normálních a empatických vlcích to mohla být, škoda. I já, coby člen dravé, leč zdravé vlčí smečky, jsem nejprve spokojeně čenichal po krvavém sněhu příběhu a radostně poňafával nad každou bolestí rozervanou duší a nad lidskými troskami všeho druhu, jimiž byla řídce osídlená Aljaška hustě zalidněna. Ale postupně se mi začala nevolí ježit srst na hřbetě a mé ňafání přešlo v zlověstné, vzteklé vrčení. Od krádeže synáčkova těla s mimózními vraždami (prosté odzbrojení a spoutání by účelu posloužilo stejně), přes mariňáka, zabijáka z Iráku a t.č. již i sériového vraha, prchajícího se staženým ocasem před starou bábou z motelu, byť s puškou. Místo aby si v lese pomazal obličej vlčím trusem a takto maskován se připlížil zpět a prokousnul bábě krk, nebo tak něco. Dále Cheeon - ten by byl fajn v samostatné vražedné bajce, zde to byla rušivá odbočka (byť chutná a šťavnatá jako rare steaky z mladých policajtů). No a to sáňkování se synáčkem v samotném závěru, při hře na happy wolf family, to byl hřebík do rakve a facka kamarádovi Cheeonovi a jeho indiánským pohřebním rituálům. Co se jednou rituálně zahrabe, to se už nevyhrabává, aby měla duše klid, bohajeho! Dvě hvězdy. Na 5 hvězd bych šel při alternativním závěru: Synáček sice vykopán, ale jen proto, aby se k němu mohla přitulit v tu chvíli láskyplně uškrcená maminka Medora, pak oba zase zahrabáni. Vernon odchází do lesů, pokleká uprostřed klidně sedící vlčí smečky, kamera švenkuje na hřebeny hor a ozývá se poslední, čistý výstřel. Závěr na pohodu, no ne? (10.07.2021)

Na konci filmu jsem měl stále ještě řadu nezodpovězených otázek i když bych zde asi žádnou logičnost hledat neměl a měl bych se smířit s tím, že záporáci byli prostě naprostí psychopaté. Přestřelka jak z wind river a i celkově mi film hodně připomínal. Dávám 3 hvězdy, ale musím říct, že zde bylo hodně zdlouhavých a nudných pasáží. (02.10.2018)

You are Next smíchaný s Wind River a místama meditativní krajinářskou onanií Blade Runnera (jo, vím, že to zní zvráceně a divně!). 3,5*, protože Saulnier zjevně ví, co chce, a tenhle průzkum do animalistický duše, která se dá snadno zaměnit za PTSD, si vodí navzdory smrtelně pomalýmu tempu způsobem, který vás prostě nutí neodtrhnout oči. Doma to bude výrazně slabší, už jen kvůli mobilům po ruce a dalším rozptylovačům, kvůli kterým se do toho hodně lidí těžko ponoří. Vítěz letošního TIFF v kategorii "jsem zmaten, ale neustále na to myslím.". (13.09.2018)

Těšil jsem se na nového Wind Reavera, ale těžce jsem narazil. Asi nejsem intelektuálně dostatečně na výši, ale vlastně pořádně nevím, o čem film byl. Bylo v něm jinotajů, jako v abstraktní básni nějakého známého poety, které jsme museli rozebírat ve škole a dumat nad tím, co tím chtěl autor asi říct, a podobně jako tenkrát, i teď mi to začalo být po čase jedno. Jediným zapamatovatelným momentem pro mě zůstane výborně natočený boj amatérů proti kulometnému hnízdu, ale zbytek snímku se mi slévá do sledu mnohdy na sebe nenavazujicích situací a finále šlo úplně mimo mě. (29.10.2018)