Bohémský život

Kaurismäkiho bohémský trojlístek - Malíř, Spisovatel a Skladatel - je nezapomenutelný. Viděl jsem (doteď) tenhle film jen jednou kdysi dávno předávno v kině, ale i po letech jsem si na něj občas rád zavzpomínal. Tři francouzští bohémové s finsky melancholickou duší (pardon, jeden je vlastně bohém albánský) se svérázně protloukají životem, no a o tom to celé je... Ale JAK se protloukají, to se nedá popsat, to se musí vidět... A i když jsem velký fanda herectví Mattiho Pellonpy (malíř kýčovitých ohavností), můj favorit je skladatel - skvostná je scéna jeho ležérní plavby na loďce, se sklenkou vína v jedné a kopretinou v druhé ruce, zatímco jeho družka pilně vesluje. Ale ještě víc mě pobavila jeho kakofonická moderní skladba pro rozladěné pianino a houkačku. (12.02.2015)

První film, kde mě Kaurismäki oslovil.. Z příjemně atmosferického prostředí Paříže divákovi předkládá melancholickou a beznadějně laďenou poctu bohémství, kterou protkal velmi suchým a místy až černým humorem.. Ačkoli mi Kaurismäkiho styl pořád nesedí (herectví stále prkenné a dialogy trochu váznou - i když zde jsou postavy o něco živější než v jiných filmech tohoto svérázného Fina), do tohoto dramatu vcelku sedí.. Bohémové jsou zachyceni velmi věrohodně a jejich vnímání světa, kde krása a síla duševních prožitků je to pravé bohatství, je zde předloženo úžasně.. Vizuálně zde lze navíc zachytit pár opravdu skvostných filmových obrazů.. I tak jsem se ale místy nudil, některé pasáže byly zbytečně natahovány a jejich smysl byl velmi mlhavý.. Nakonec tedy dávám jedny z mých nejslabších 4*, které jsem kdy dal.. (21.04.2010)

Uznávám, v podstatě se jedná o jednu velkou romantizaci společenských vyvrhelů, v tomto případě prototypu „prokletých“ umělců. A je celkem jasné, že životy podobných lidí nikdy ve skutečnosti neoplývaly něčím záviděníhodným, či skutečně romantickým. V podobných případech tomu bylo často právě naopak - umění bylo kontrapunktem pro bezútěšný život umělce – i proto tvůrců s tragickými osudy (namátkou Van Gogh, Arthur Rimbaud, či Andrej Tarkovskij), vytvořili tak nádherná a povznášející díla. Ostatně v čem jiném tkví lyrika, než v tom, že posvěcuje věci každodenní a mnohdy těžké do stavu vyššího, do podoby něčeho smysluplného, výjimečného a krásného? Nejinak je tomu nakonec i v případě Bohémského života... (01.05.2017)

Další výborný Kaurismaki. Jak už je jeho zvykem, opět nestandardní příběh lidí "z okraje společnosti" zasazený do "okrajových a méně známých" kulis Paříže. Osudy tří bezstarostných "bohémů" poutavě znázorněné v Kaurismakiho úsporném, ale tím více osobitém a zajímavém stylu, poetickém a přitom realistickém. Opět se spolu snoubí všední realita, mezilidské vztahy, tragikomické scény i vzájemná soudržnost. Dialogy jsou opět úspornější, ale v rámci příběhu i prostředí vyjadřují vše. Na jednu stranu dost drsný příběh, na druhou stranu nesmírně lidský příběh o síle přátelství a solidarity v životě, který zdaleka není jen procházkou růžovým sadem. Prostě typický Aki Kaurismaki. (20.10.2017)

Tento film je vrcholom výkvasníctva ! Všimnite si v 22. minúte týpka v pravom hornom rohu s cigou v hube jak mydlí na to bongo . No to je nenormálna jebááá ... !!! A tiež by som rád upozornil na príhodu s kabátom , ktorú považujem za vrchol inteligentného humoru ! V Kaurismäkiho filmoch vždy nachádzam útechu . Je mi jasné , že človek niektoré situácie u Kaurismäkiho nerozdýcha a má chuť si to radšej hodiť po prezretí , ale mňa to iba utvrdzuje v tom , že ešte nie som v prdeli ako jeho hrdinovia a preto i toto dielko bolo balzámom na moju dušu ! Poučenie dňa : Všetko v klíííídku a hlavne sa neposrať ! (15.09.2010)