Reklama

Reklama

Bohémský život

  • Česko Život Bohémy (více)
Francie / Německo / Švédsko / Finsko, 1992, 100 min

Režie:

Aki Kaurismäki

Předloha:

Henri Murger (kniha)

Scénář:

Aki Kaurismäki

Kamera:

Timo Salminen

Hrají:

Matti Pellonpää, Evelyne Didi, André Wilms, Kari Väänänen, Christine Murillo, Jean-Pierre Léaud, Carlos Salgado, Alexis Nitzer, Sylvie Van den Elsen (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Nezávislý finský tvůrce Aki Kaurismäki se ve filmu opírá o román "Ze života pařížské bohémy" (1851) francouzského spisovatele Henriho Murgera (1822-1861), jenž byl rovněž předlohou Pucciniho opery Bohéma. Spisovatele Marcela, albánského emigranta Rodolfa, který se zabývá malováním, a hudebního skladatele Schaunarda spojuje pouto přátelství a věrnost múzám. Potloukají se po levných pařížských bytech, občas mají nouzi, někdy blahobyt, jindy se těší přízni hezkých dívek. Chvíle bezstarostnosti končí, když Rodolfa spoutá láska k hezké Mimi; ta však nedokáže věčně snášet chudobu. Odejde od milence, po čase se však vrátí smrtelně nemocná. Malíři zůstává zase jen umění a jeho přátelé...

Konstatování, že bohéma je na tom v každém čase a místě stejně, opírá režisér o křiklavě "operní" melodramatický příběh, balancující v jeho podání na jemné hranici mezi vážností a sarkasmem. Vzniklý kontrast dodává vyprávění zvláštní osobitý půvab, přesto je však černobílý snímek poněkud výlučnou "bohémskou" záležitostí, jež potěší zejména vyznavače filmového umění. Vedle režisérových kmenových herců (Matti Pellonpää, Kari Väänänen) se ve filmu objeví Jean-Pierre Léaud a v malých rolích známí režiséři Samuel Fuller a Louis Malle. Film získal cenu FIPRESCI na MFF V Benátkách roku 1992. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (104)

Topco 

všechny recenze uživatele

Trošku iný, ťažší Kaurismäki. (Lesk a) Bieda umeleckej bohémy. Trojicu umelcov – spisovateľa, maliara a hudobného skladateľa – spoja existenčné problémy. Spolu popíjajú víno, chodia po kaviarňach, hostincoch, živoria v zdieľanom byte. Čiernobiely materiál prináša peknú poetiku parížskych uličiek. PS: film sa dočkal nepriameho pokračovania v podobe Le Havre (2011), kde sledujeme postavu starnúceho spisovateľa Marcela Marxa. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Schopnosť uspokojenia sa v určitej fáze života a neprekročenia vlastného tieňa je nám mnohým ľuďom v určitom smere  známa. Horšie je však zapadnúť do  najspodnejších podlaží suterénu, ktoré by sme považovali časom za normu a zvykli si na ňu, presne ako "bohémsky" maliar v tomto príbehu. Kaurismäki výborne lavíruje s melanchóliou príbehu, do ktorého vkladá tiesnivý pocit márnotratnosti ako z Dostojevského postáv a udržiava pritom voľnú individualitu a subjektívnu rozhodnosť postáv. Vidí život nejednostranne a dokáže sa na veci pozerať z argumentačne obhájiteľných pozícií aj u tých, ktorých by sme radi škatuľkovali. ()

Reklama

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Že Malevičův "Černý čtverec na bílém pozadí" zasadil smrtící ránu malířství jako takovému? A že to malíř Rodolfo přiznává? A že i tak stále pokračuje v malování? Tomu se zase říká láska k tvorbě jako takové, láska, jež mají všichni hlavní hrdinové více než dost, neznamená to však, že již nezbylo místo pro lásku lidskou. Z života v bezčasovosti je dokáže vytrhnout jen, když se ozve okolní svět, a to v podobě peněz, z nichž (naneštěstí) musí čerpat existenční prostředky i umělci. Vtipné, melancholické a v závěru i sladkohořké nahlédnutí do života tří mužů, jež mohli žít před 150 lety i včera. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Film Akiho Kaurismäkiho se mi líbí hlavně proto, že se k prezentovanému příběhu skvěle hodí vizuál, jenž použil. Černobílá kamera v současné době nesluší každému filmu, ale pokud se k ní nějaký autor rozhodne, většinou ví proč. Aki Kaurismäki to věděl a na film se díky tomu dobře kouká. Dějově už nutně nadchnout nemusí. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Naozaj to bola náhoda, že sa mi v playliste ocitli vedľa seba dva Kaurismäkiho filmy, pričom okrem režiséra majú spoločné aj to, že sú pre mňa oba nepozerateľné. Nevidím v tom nič zlé alebo škodlivé, veď to vo mne nevyvolalo averziu voči všetkým, ktorým sa takéto diela páčia, nikoho nenazývam pre to snobom, ale na druhej strane nebudem kvôli príslušnosti k väčšine tvrdiť, že som to nielen pochopil, ale  že ma to zaujalo a dokonca sa mi to páčilo. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (7)

  • Film získal cenu FIPRESCI (Belgie) 1992. (Terva)
  • Natáčení na pařížském Centrálním nádraží by bylo velmi nákladné, a tak spořivý Aki Kaurismäki vytvořil iluzi železniční stanice tím, že promítal na garážová vrata stín vagónu. (džanik)
  • V nemocnici má Mimi (Evelyne Didi) nad postelí přenosné rádio Tesla - „Mír“, nebo jeho exportní verzi Comet-9 Commodore. (Previt)

Související novinky

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

12.02.2018

Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní… (více)

Reklama

Reklama