Reklama

Reklama

Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho? (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (1 329)

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Tak silný citový zážitek se nedá slovy ani popsat. American History X diváka úplně pohltí a jen tak nepustí ze spárů. Po závěrečných titulcích má člověk nad čím přemýšlet. Opravdu hodně realistický pohled na rasismus ukazuje, že nás minulost pronásleduje jako stín a za své činy neseme následky. Miluju dojemnou scénu, kdy bratři strhávají plakáty s fašistickými motivy ze zdí. Nemluvě o hereckém koncertu úžasného Nortona. ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Nortonův magnum opus a Kayovo dílo, které změnilo moje vnímání na film jako takový a doplnilo další díl kinematografické skládanky. Dechberoucí ukázka toho, jak se lidé dokážou chovat jeden k druhému a ta největší myšlenka, jaká může ve filmu být. Ani to nedokážu pořádně slovy vysvětlit, ale jen málokterému filmu se podaří tak navodit atmosféru strachu, nadřazenosti a lidské zloby. A divím se, že v konzervativní Americe něco takového vůbec vzniklo. Autoři nám beze strachu servírují to nejbrutálnější, nejzkaženejší co může existovat a nenechávají nás vydechnout. Edwardova postupná proměna nám ale ukazuje, že občas může dobro zvítězit. Ale cena za předchozí činy musí být zaplacena vždy. Konec mně dohnal k slzám a musím říct, že si cením toho, že to neskončilo úplně tak, jak jsem si myslel. O to víc smutné a zlé to bylo. Film o tom, jak by to mohlo jednou dopadnout, jestli se nebudeme této rakovině bránit. Nádhera 10/10 ()

Reklama

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Ze začátku jsem se toho bál, ovšem po chvíli mě Kult hákového kříže pohltil a už nepustil. Člověk by řekl, že do podobných témat toho nejtvrdšího zrna je hodně těžké proniknout, ale v 90kách to zkrátka šlo a Edward Norton divákům připavil syrové drama o nesnášenlivosti, pokrytectví a zároveň děsivých reálií...ovšem je tu naděje, naděje, za kterou se musí tvrdě zaplatit, ovšem existuje a dodává filmu alespoň trošku optimismu. To je American History X, jeden z mnoha mezníků 90kové kinematografie...98% ()

kiddo odpad!

všechny recenze uživatele

Pro vrcholný zážitek doporučuji dabing. Není nic lepšího než čekat, kdy se při samožroutských monolozích o migrantech konečně ozve "Rimmere, ty seš ale pako." Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla. () (méně) (více)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jako film o nebezpečí neofašismu a rasového násilí promítaný řekněme na školách v rámci osvěty by působil Kult hákového kříže prakticky bezchybně, ovšem jako drama s uměleckými ambicemi a navíc s tak vysokým hodnocením fanoušků pro mě tenhle film přesvědčivý není. Potíž přitom není v hercích, protože Norton ale i Furlong patří k tomu nejlepšímu, s čím americká kinematografie v dané věkové kategorii může počítat, problém je zkrátka v nedůvěryhodném scénáři, který až moc kormidluje příběh směrem k rodinnému melodramatu, kde k obrácení na správnou cestu stačí školní úkol nebo vykonstruovaná vězeňská historka, která opravdu nevyznívá autenticky. Není to ani film mapující mimochodem velmi zajímavou scénu americké krajní pravice hodně ovlivněné křesťanským fundamentalismem a není to ani film o hnutí skinheads. Snímek stojí na hereckém talentu Edwarda Nortona, který prošel neuvěřitelnou fyzickou proměnou a z křehce vypadajícího intelektuála se najednou stal nekompromisní chlápek s vypracovanou muskulaturou a nenávistným šklebem ve tváři, který v jedné ze dvou skutečně vyhrocených scén dokáže vykonat exekuci nad černošským gangem. Celkový dojem: 65 %. ()

Galerie (63)

Zajímavosti (41)

  • Tony Kaye strávil rok strihaním a upravovaním filmu v snahe vylepšiť ho. Jeho práce nakoniec vyústili v úplne iný film, ktorý mu štúdio zakázalo dokončiť. Či by to tržbám pomohlo sa už nedozvieme. Zostrih, čo putoval do kín zarobil v Severnej Amerike 6,7 miliónov dolárov. Ďalších 17,2 miliónov dolárov pritieklo zo sveta. Rozpočet bez propagačných nákladov pritom činil 20 miliónov dolárov. (Ltblue)

Reklama

Reklama