Kult hákového kříže

ZASRANEJ BĚLOCHU…. Hnutí skinheads, černý gangy, ,,bílá“ literatura, fašouni. Tedy – nejisté, frustrované a citlivé děti. První dějství bych nazval AGRESIVNÍ s podtitulem ,,bílé děti by se neměli bát chodit ven“. Drsný (kousnout do obrubníku mě nikdo nepřinutí!!!), ve kterém dialogy operují s fakty, nebo je jen překrucují. Každopádně nechá nahlédnout do ,,holé hlavy“ a ve které mne snad nejvíc fascinuje Nortonův výkon. Druhé dějství bych nazval POZNÁNÍ, aneb ,,svět není jen bílej nebo černej“. Výborná kamera a dramatické situace neberou konce. A třetí je PROCITNUTÍ aneb ,,každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Mohlo by se zdát, že to sem nepatří, ale jelikož je konec PRO MĚ otevřenej (až moc) nechávám na každém, aby si vše vyhodnotil. Perfektně vykreslené a hlavně zahrané hlavní postavy duem Norton a Furlong. Film, který mě nenechal v klidu ani dlouho po závěrečných titulcích. (13.06.2008)

Filmů na podobné téma zatím moc nevzniklo, tenhle začíná jako depresivní psychologické drama „evropského“ střihu, ale až příliš brzy se z něj vyklube jenom další moralizující „rodinný“ filmeček plný amerického patosu a na efekt sázejících zpomalených záběrů. Rušivě působily neustále přeskoky z barevného obrazu (současnost) na černobílý (minulost). Osobně bych dal přednost černobílé pro obě časová období. Kult hákového kříže obsahuje a nijak neskrývá několik výchovných prvků a ponaučení, například: „minulosti neutečeš“ a „rasismus, nacizmus a vůbec upřednostňování bílé rasy je hnus“. Což sice je chvalitebné, ale skutečně potřebujeme, aby nám to někdo podobným způsobem vtloukal do hlavy? Nebyla by větší uměřenost efektivnější? Zatímco k filmu výhrady mít lze, k výkonu Nortona nikoliv. Když jako Derek surově zabije dva černochy a následně se s vítězoslavným úsměvem nechá zatknou policií, věřil jsem mu to. Když o tři roky později rozhlašuje, že s Bílou ligou už nechce nic mít, věřil jsem mu to taky. Dokonalý chameleon. Film 60% + Edward Norton 20% = 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, JohnnyD, Pedro, Zombo, Merggie, Aluska88 (25.05.2005)

Nechce se mi film hodnotit z hlediska deklarovaného antirasistického přesahu. Ten tam prostě není, ať schválně, nebo omylem. Ba naopak, u tohohle bijáku si ho mastí každá tupá pleška nejméně třikrát týdně. Černočerný vězeňský dobroděj lezl vlastně na nervy i mě. Ale Norton podal vynikající výkon, hodný nadčlověka. Vůbec celé vyznění filmu působí poměrně realisticky, kromě několika scén z nápravného zařízení, sebezpytného veletoče, popř. z hnízda nácíčků. Drsný náhled do špinavých lidských duší, jak má být. A jestli se někomu mé hodnoení nelíbí, tak alou hubou na obrubník. (11.05.2012)

Neuvěřitelně drsné podání jednoho z největších problémů nejenom Ameriky, ale celého světa - rasismu a s tím souvisejícího nacismu. Edward Norton zde ztvárňuje muže, kterému když byl malý zabili otce v černošské ulici, když pomáhal hasit požár. Po tomto incedentu se z něj stane neonacista a začal nenávidět černochy. Když se dostane do vězení za zabití tří černochů, kteří se mu pokusí ukrást auto, tak až tam pochopí, že všichni černochové nejsou špatní. Po návratu ho, ale čeká nemilé překvapení, když zjistí, že jeho názory vyznává i jeho mladší bratr a bude se snažit s tím něco udělat...Jediné záporné na tomhle filmu je pro mě konec, který mohl být trochu delší a lépe propracovaný. Film, který ve mě zanechal velmi hořký pocit, o člověku, který se snažil o nápravu, ale nakonec mu bratra zabijou opět černoši......... (05.11.2007)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)