Prokletí smrti

Dělá mi radost, když kouknu na něco, co mi připadá, že ani už není pravda, a přece mě to jako dítě bavilo. Proti dnešní produkci hororů to má zcela jiný ráz. Ale jak jen jsou ti herci přesvědčiví. Někdy tak moc, že až pak si to rozeberu abych se dobral oč to vlastně šlo. Dalším kladem pro mě je, že si přehrávám co jsem už viděl a co a jak mi utkvělo z toho v paměti. (22.06.2010)

Moje první setkání s velkým Mariem Bavou. A musím říci že to byla velice úchvatná zkušenost nahlédnout do kuchyně italského mistra horroru. Bavovo režisérské schopnosti jsou ohromující. Působivě houstnoucí atmosféra navozená souhrou barev , světel a stínů. Dále pak dokonalá kamera , prostředí , hudba , herci. To vše je naprostá špička. Musím prozkoumat Bavovo tvorbu podrobněji abych zjistil jestli i jeho ostatní díla jsou stejně působivá. (26.04.2008)

Osobně považuji Operazione paura za zatím nejlepší italský horor, který jsem měl tu čest vidět, ale i přes to to není to pravé... Scény jsou mnohdy příliš zdlouhavé a, a to mi promiňte, až trapné v tom smyslu, že částmi měl film vyděsit, místo toho však rozesmál. Film navíc nemá ani jednu sympatickou postavu, což je docela smutný, hlavně když vezmete v úvahu, že hlavní hrdina se měl nejspíše stát idolem srdcí všech žen roku. Herecké výkony jsou tudíž průměrné, ne-li podprůměrné. Napětí moc nefunguje a snad jediné, co je tu naprosto bezchybné, je hustá a děsivá atmosféra. Některé zápletky jsou poměrně předvídatelné, a ani jedna mě nijak zvlášť nepřekvapila ani nešokovala. V roce 1966 však musel být tento horor hit a určitě velmi děsivý, třeba taková holčička přitisklá na sklo dveří s vykulenýma očima je hodně hodně děsivá - na to však neberu žádný ohled a ty tři hvězdičky jsou za atmosféru a za to, že jsem u toho neusl, ani když jsem na to koukal brzy ráno. Vlastně jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale přece jenom je více negativů než těch pozitivů, takže nakonec jenom ty tři... (22.07.2011)

„Ich jediným zákonom je poverčivosť.“ Nie je to dokonalé (nezaujímavý hrdina, čudná bosorka), ale rozprávková atmosféra, ktorá z tohto talianskeho gotického hororu razí, je nezameniteľná. Staré stavby, hustá hmla, desivá dávna legenda, poverčiví dedinčania... ak sa vám páčila OSPALÁ DIERA (1999), prídete si na svoje. (16.08.2008)

Tak tenhle Bavův horor mi teda moc nesedl. Potěšila mě sice pěkná atmosféra a moc dobře udělané kulisy, ale herci byli opravdu prkenní a scénář nebyl moc prokoumaný. Místy se mi zdálo, že děj se vůbec neposouvá, a proto jsem se chvilkama i trochu nudil. Navíc nájezdy kamery a její opětovné vracení mi připadaly trochu divné. Se vší úctou k režisérovi, tenhle film nedosahuje takových kvalit, jako například jeho o 6 let starší dílo Maska démona. V každém případě se ale jedná o přijatelný gotický horor, na který si každý musí udělat svůj vlastní názor. (18.06.2011)