Roma

Co se naopak povedlo velmi je nejnovější režijní počin Alfonsa Cuaróna Roma. Humanistický příběh o mladé uklízečce, která zápolí se svým chudým životem, těhotenstvím a starostí o děti středostavovské rodiny, u níž bydlí, vás sice nechytne za srdce od první minuty, s přibývajícím časem si vás ale Cuarón omotá kolem prstu. Začne totiž jednotlivé dílky pomalých a dlouhých záběrů skládat do smysluplného celku, vytáhne z rukávu řadu dramatických situací, u nichž vám dojde, že vám na zdánlivě neexponovaných postavách opravdu záleží. A samozřejmě uhrane i tradičně perfektním zpracováním, které oživuje Cuarónovy dětské vzpomínka na Mexiko s životností, již známe z Potomků lidí, třetího Harryho Pottera či Gravitace. (13.09.2018)

V zásade jeden z tých filmov, ktoré sa systematicky dostávajú pod kožu. Začína to, ako všedná sociálna dráma a postupne to prechádza do vyhrotenej štúdie ľudských charakterov a vzťahov, ktoré môžu pôsobiť ako obyčajné, ale o to viac diváka zasiahnu. Kamera je neustále v pohybe. Žiadny záber nie je úplne statický. Všetko na obraze žije, dýcha a existuje. Cuarón dostal svojho času oscara za Gravity. Toto je niekde na úplne inej planéte. Hodnotovo aj technicky. Veľmi príjemný film - v zmysle, že prekvapí a zasiahne jednoduchosťou a zároveň komplexnosťou a farbistým vykreslením charakterov - zároveň značne nepríjemný, kvôli dvojici scén - nemocnica a pláž, ktoré budú rezonovať vo mne ešte dlho. Mám pocit, že mexický režiséri sú na vzostupe. A oceňujem každý film, ktorý sa nesnaží dať vode nejakú podobu. (30.01.2019)

Nejlepší díla československé nové vlny (i když i Felliniho by v tom jeden poznal) se právě rozrostla o spřízněného mexického bratránka, který v kruzích "náročnějších" diváků snad ani nemůže nevyvolat nejednu strhující mexickou vlnu. Což je natolik vypovídající, že si i odpustím původně zamýšlené chvalozpěvy na každý jeden aspekt od neherců přes nasnímání a nazvučení až po sofistikovanost vyprávění, které bezezbytku naplňuje řčení "ďábel se skrývá v detailech". To co Cuarón jakožto scenárista/kameraman/režisér dokáže "jakože mimoděk" mizanscénou (či čistě ruchy mimo obraz) odvyprávět v pouhých náznacích, to je více než pouze obdivuhodné. Aby toho snad nebylo málo, tak přes zdánlivou prvotní chladnost je tato "oslava obyčejných silných žen v našich životech" navíc i podmanivá a emoce vzbuzující jako máloco v posledních letech. Roma působí jako snímek, který se minul vznikem o pět dekád. Ovšem díky jeho kvalitám by se na něj nezapomnělo, ani kdyby před oněmi padesáti lety skutečně vznikl. Naopak by se na něj láskyplně vzpomínalo v intencích "takové majstrštyky se už dnes, bohužel, netočí". Díky Cuarónovi to však neplatí; a za to jeden musí být neskonale vděčen, ať už v konečném důsledku je Roma jeho šálkem kávy či není. (15.12.2018)

A zase ten Netflix, který v tomto případě dokazuje, že nehraje jenom na komerčně úspěšné tituly, ale s radostí realizuje sny režisérům, kteří si to prostě zaslouží. To, že Alfonso Cuarón je jeden z největších režisérů dekády, o tom není třeba dvakrát dlouze diskutovat. Roma, jak už kdekdo řekl, je jeho nejosobnější projekt a jeví se to hlavně tím, že 135 minut utíká velice pomalu, potichu, podle mě chvílemi lehce nezáživně...ale jelikož je vše tak obrazově geniální a odkazuje na nejlepší filmaře minulého století, nelze jeho film přejít bez povšimnutí. (31.12.2018)

Cuarónův hluboce osobní film začíná dlouhým pohledem na omšelou dlažbu. V jednu chvíli hlavní hrdinka Cleo (kterou zatím jen slyšíme mimo záběr) polije dlažbu vodou, aby ji mohla umýt od nečistot. Voda jako mořská vlna doputuje až do záběru a v zrcadlovém odrazu odhalí našemu zraku zcela nový prostor: otevřenou oblohu nad dvorkem, po které prolétá dopravní letadlo. Od prvních vteřin filmu tak Cuarón vytváří symbolické pouto mezi Cleo a vodou (voda symbolizuje její čistotu a dobrotivost; Cleo de facto je vodou), současně ale poukazuje na magickou moc vody proměňovat, zmekčovat vše tvrdé – a odhalovat skryté nebe v okolních věcech. Moc, kterou voda – a o to v Cuarónově čarokrásném filmu-záři běží především – sdílí s jinou přírodní silou: láskou. Šánti, šánti, šánti... (14.12.2018)