Roma

Mám pocit, že pokud bych se chtěla nazývat filmovým znalcem, Roma by se mi měla líbit. Já jím ale ani trochu nejsem. Jsem prostě jen běžný divák. Koukám na filmy, u kterých předpokládám, že by mě mohly bavit, a nebo na ty, u kterých chci zjistit, jestli mě náhodou nebudou bavit. Tenhle film patřil do té druhé skupiny. Odpověď jsem nalezla. Roma mě příliš nebavila. Byla na mě moc "art" a vleklá. Co tomuhle filmu ale upřít nemůžu, je atmosféra a zajímavá kamera. Film má určitě další hodnoty, já je ale bohužel alespoň zatím neumím pořádně docenit. (24.03.2019)

Já jsem tomu filmu nevěřil. Všechna ta "varování" o nejosobnějším filmu Alfonse Cuaróna, srovnáváním s neorealismem, novou vlnou, Fellinim. A skutečně, první hodinu se mi to víceméně potvrdilo. Dlouhé záběry, málo děje, žádná hudba, trochu nuda. Jenže pak jsem se v tom našel. I v takovém filmu Cuarón dokázal nacpat spoustu silných momentů. A Alfonso umí snad nejlépe vzbudit iluzi, že jsem přímo na místě, a to k tomu ani nepotřebuje Lubezkiho. Překvapivě silný zážitek a nečekané překonání prvotní skepse. (25.02.2019)

Dlouho si nepamatuji, že bych od premiéry filmu slyšel ze všech stran takové neutuchající ódy. Zákonitě jsem tak očekával něco velkého a výjimečného, zvlášť když je autorem Alfonso Cuarón, jehož Potomci lidí jsou pro mě osobně jedním z nejlepších filmů historie. Roma tak zcela logicky zůstala poněkud za očekáváním, ač nemůžu říct, že by pro mě byla tak velkým zklamáním, jako pro řadu lidí okolo mě. Cuarón nevypráví příběh, naopak se snaží zachytit životní okamžiky a momenty a za pomoci několika pojících linek dává dohromady dílo, které je především o pocitech a emocích. Je cítit, jak moc osobním snímkem Roma pro Cuaróna je. V mnoha scénách díky tomu dokáže zachytit vše, co zachytit jde, jindy ho naopak citová zainteresovanost trochu podráží a dělá z Romy větší bizar art, než by se asi slušelo. V několika momentech jsem se i docela nudil, jindy jsem byl naopak stržen vizuální obratností a Cuarónovou schopností manipulace s předkamerovým prostorem. Událostí roku pro mě Roma rozhodně není, výjimečným filmem ale bezpochyby je a bude. 7/10 (29.01.2019)

ROMA není úplně láska na první pohled. Není to film, který by mě zaháčkoval hned v prvních minutách a "nepustil" až do konce. Ale s odstupem dvou, tří dnů, to vyrostlo. Cuarón tentokrát nabízí relativně nezúčastněný vhled do pár měsíců života jedné rozvrácené mexické rodiny a především do života její služebné Cleo. Děj se odehrává vlastně jen tak jakoby mimochodem, zatímco kamera sleduje relativní "neděj". Z jednotlivých střípků se skládá až překvapivě bohatá mozaika lidských osudů, takže divák na konci musí uznat, že se toho vlastně stalo docela dost. Vůbec ne mimo mísu jsou ta připodobnění k českým filmům, které na mikrokosmu jedné rodiny vypráví širší, univerzálě platný příběh. Zhlédnutí v kině má rozhodně význam, neboť kamera a především práce se zvukem jsou exkluzivní. Jeden z filmů roku. #svetozor (16.12.2018)

V zásade jeden z tých filmov, ktoré sa systematicky dostávajú pod kožu. Začína to, ako všedná sociálna dráma a postupne to prechádza do vyhrotenej štúdie ľudských charakterov a vzťahov, ktoré môžu pôsobiť ako obyčajné, ale o to viac diváka zasiahnu. Kamera je neustále v pohybe. Žiadny záber nie je úplne statický. Všetko na obraze žije, dýcha a existuje. Cuarón dostal svojho času oscara za Gravity. Toto je niekde na úplne inej planéte. Hodnotovo aj technicky. Veľmi príjemný film - v zmysle, že prekvapí a zasiahne jednoduchosťou a zároveň komplexnosťou a farbistým vykreslením charakterov - zároveň značne nepríjemný, kvôli dvojici scén - nemocnica a pláž, ktoré budú rezonovať vo mne ešte dlho. Mám pocit, že mexický režiséri sú na vzostupe. A oceňujem každý film, ktorý sa nesnaží dať vode nejakú podobu. (30.01.2019)