Na východ od ráje

Nezáleží, jak moc jsou naši staroušci spravedliví a milující, ani, kolik v sobě máme dobra, stejně se všichni někdy cítíme, a taky že jsme, jako kal. Každej někdy zůstává nepochopen, v rodině, společnosti, ve světě. A tak to má být, jelikož není nic děsivějšího než charakter Arona a dovolím si ocitovat slavnýho "filosofa" z cca 18. století: "...To na ty poctivý si musíš dávat pozor, u nich nikdy nevíš, kdy udělají nějakou děsnou blbost." Na chyby, který vzhledem k roku vzniku rozhodně má, Cálím, páč stejně strčí do kapsy spoustu filmů zrozených dávno po něm. (22.03.2011)

Natěšen Rebelem bez příčiny a dalšími skvělými americkými klasikami z 50. a 60.let, jsem čekal od tak slavného filmu o dost víc. Docela mě mrzí, že ten film musím kritizovat, ale v porovnání s již zmíněným Rebelem, nebo nedávno viděným Dlouhým horkým létem s Newmanem v hlavní roli, mi Na východ od ráje přišlo mnohem méně komplexní a nadčasové. Naopak se neodbytně dostavovaly pocity přílišného zestárnutí filmu, roztahanosti a i jakési teatrálnosti ve scénáři a hereckých výkonech. Ani s Deanem jsem se zde nemohl příliš ztotožnit - neustálé podivné pohnutky a výčitky jeho postavy jsem příliš nechápal, snad kdybych četl předlohu...Tedy, je to určitě dobrý snímek, ale z tohoto období existuje mnoho filmů, jež jsou kvalitativně o parník výše. (07.05.2012)

"Šeptem prosím o lásku tvou. Neopomínej ji. Přijmi ji z mého srdce zmateného. Rozděl ji dílem spravedlivým do komůrek." Ztracen a vyrván kořenům rodičovských. Dvoření se stýskání, žárlivosti. Křehce rebelující „malý princ" James Dean zatoulaný v citové rozkolísanosti, ostýchavě bloudí zbořeništěm. Je tulákem nevyslyšené duše. Na obou stranách mincí raubířem z nepřítomného porozumění, tápajícím v uchopení niterné mazlivosti. Tichý příboj zálivu upřímných, nesmělých citů, plačtivost srdcí, věčná touha hledání lásky, cesta do hlubin k poznání svého vnitřního "ustrojení." Odlož nerozhodnost, dovol mi vstoupit a podat ti ruku pomocnou. Přítomnost, působivost síly a poetiky příběhu, který opatrně našlapuje a vplétá se do vaší mysli. Hloubka, tvář a magický vánek snové krásy v klopě herectví Jamese Deana. Každý jeho krok, pohyb ve filmu, je tak elektrizující, s nebývale šimravým chvěním. Působí tak osamoceně, zranitelně, že se vám chce zdolat devatero hor a přebrodit devatero řek, abyste ho objali a dali mu pocit hřejivé náruče. Ohlédnutí, jeden dotek, jeden polibek. Herecký Olymp otevřel bránu jednomu z nejosobitějších talentů filmové historie. (28.02.2013)

Film si vzal na mušku poslední třetinu náročného románu, a tu si přizpůsobil, jak už to bývá. Spousta faktů je jinak a spousta jich chybí, stejně jako některé postavy a motivy. Přesto je to působivé dílo s okouzlujícím Jamesem Deanem, který zvládl tragickou postavu černé ovce Cala na jedničku - takovou jímavost, kterou jsem pocítila v závěru filmu, jsem nezažila ani při čtení knihy. Nemyslím si, že je nutné číst knihu, aby si lidé film užili, neznalost je tady spíše plusem. Film oproti knize působí hodně idealistickým dojmem a postavy jsou až příliš hodné a bodré, až na odpadlé charaktery samozřejmě. Kniha je paleta mnoha odstínů a hloubek, film jich obsahuje omezený počet, přesto (a možný právě proto) ve své dvouhodinové stopáži působí uceleným dojmem. (18.01.2014)

Jsou tam skvělé postavy, ale některé reakce Deanova bratra mi přišly trochu přehnané. Každopádně se na to hrozně dobře kouká a děj jsem dost hltal. Barva tomu určitě prospěla a líbila se mi i hudba. A samozřejmě musím vyzdvihnout herecký výkon Jamese Deana, je to sice klišé, ale on prostě hrát uměl. (06.05.2010)