V přístavu

Nemůžu si pomoct, ale dívat se na Marlona Branda, jak hraje, to je prostě neskutečný zážitek. Pokaždé. Máte před sebou vždy jinou postavu. Víte, že je to jeden herec, ale jako kdyby nebyl. Tohle je skutečně úchvatné herectví, které vyráží dech. Nemluvě pak o tom, že tohle je film, kde jsou další výborní herci včetně krásné Evy Marie Saint. Navíc je to skvělé i režisérsky. Prostě nejde jinak než plný počet. (03.12.2014)

Hviezdne obsadená dráma, ktorej téma ma až tak nezaujala ako remeselné spracovanie. Spracovanie, ktoré si dovolím tvrdiť, je na 50. roky nadčasové. A spolu s hereckými výkonmi - hlavne Brando a Cobb hrajú perfektne - tomu dodávajú tú správnu atmosféru. Steigera som takmer ani nespoznal a Malden v roli kňaza je nečakane akčný. Príbeh sa sprvu pomalšie rozbieha, ale od polovice naberie solídne tempo, aj bez nejakej väčšej akcie. Gangsterka, ktorá s trochou nadsázky by šmakovala aj komunistom. (09.11.2018)

Nejvíc se mi líbilo, že všechny postavy měly svá pro a proti a že se Elia Kazan nebál nechat hlavního hrdinu klidně pořádně proplesknout. Finální scéna se zmláceným Marlonem Brandem jdoucím po molu, kdy se kamera klátí skvěle navozujíc dojem, že on už chudák nemůže a následné pomalé zavření vrat symbolizujíc novour éru v přístavních docích se povedla moc. Dobrej byl i akční nebojácnej kněz. (08.11.2009)

Dnes velmi stručně - Brando byl skvělý (dokonce tak, až jsem mu toho blbečka sežral), Marie Saint taky. Film jako takový není špatný, jeho poselství je prakticky věčné (boj jednoho proti více lidem, dobro x zlo) a posledních deset minut je opravdu skvělých. Ale předtím to byl pouze dobrý film a celou dobu jsem si myslel, že zde dám průměrné (tříhvězdičkové) hodnocení. A právě kvůli těm posledním deseti minutám své hodnocení zvedám. 70 %. (01.05.2011)

Společně s Tramvají do stanice touha jde o nejslavnější filmový počin Elia Kazana. Podle mnohých o vůbec nejlepší. Velmi jednoduchý příběh na motivy novinových článků Malcoma Johnsona (Pulitzerova cena), jenž především spoléhá na herecké výkony, si odnesl v tu dobu nevídaných 8 Oscarů. Nebývale ostrá kritika sociálních poměrů Ameriky 50. let byla přijata překvapivě kladně publikem i kritikou. Ačkoli o realističnosti bychom mohli silně polemizovat. Snímek zcela nepokrytě kastuje společnost a jednotlivé postavy na dobré a špatné tj. bohaté mafiánské dokaře a chudé dělníky. Amorální mafiánské praktiky, které vykořisťují obyvatele přístavního města, kontra jejich oběti. Charakterový přerod, který prodělá bývalý boxer Terry Malloney (Brando), je hlavním tématem filmu. Je příznačné, že v tomto mu pomáhají dva ze základních duchovních statků: Víra, zde zosobněná farářem Barrym a láska, zde zastoupená progresí vztahu s Edie Doyle (Eva Marie Saint). Jde o jasné poselství, které říká, že nikdy není pozdě, postavit se na správnou stranu a bojovat za pravdu, o poselství, jež staví cenu lidského života nad vše ostatní. Jde o jeden ze seznamu 15ti filmů s největším morálním přínosem, zveřejněných Vatikánem. 80% (03.04.2012)