V přístavu

I presto, ze ve filmu chybi snad jediny zaber na more, velmi dobre je zachycena atmosfera v pristavnich docich. Pri sledovani filmu jsme se nemohl ubranit dojmu, ze je film misty dost naivni, coz trochu kazi celkovy dojem. V pristavu je mistrne natoceny film, snad po vsech strankach. Na co ale snad nikdy nezapomenu, je herecky vykon Marlona Branda, jeden z nejvetsich hereckych zazitku, jaky jsem kdy videl. Pro fanousky teto filmove ery a zanru povinnost. (25.08.2012)

Několik poznámek ke způsobu, jakým je celá tahle podívaná odvyprávěná. 1, Přístav je ze své podstaty otevřené místo, z něhož se dá kdykoliv utéct, přesto jako by nebylo kam. Jako by byl spíše vězením. Tohle film vyjadřuje skrze mimetický popis děje, tedy skrze maximum informací (tzv. nepotřebné detaily přístaviště), které vytvářejí dojem, že se vypravěč drží reality. 2, Celý film vystavuje kolem ústřední postavy Marlona Branda tři úrovně vyprávění. (i) Hlavní linie spočívá v zavraždění jednoho z mužů. Tato linie ovšem nemá jakýkoliv vliv na děj, pouze ho iniciuje. (ii) Tématická vyprávění (různé vložky a analogie) zastupují dělníci coby nosiči tezí, jejich nářky a trudné živobytí. (iii) Vyprávění bez přímé vazby představuje přístav samotný. Pouhá oblast veškerého dění, distancovaná od obyvatel, a zároveň jako by vyprávějící svou vlastní historii skrz tyto obyvatele. 3, Postavy filmu se zdají živé v tom smyslu, že jejich stanoviska neovlivňuje režisér ani scénárista. To je ovšem problém. V několika momentech se nedostává filmu nových impulzů a bylo by tedy vhodné, kdyby buďto vypravěč nějakou osobu dočasně zastoupil a pohnul s dějem, anebo by základní schéma zůstalo, ale rám obrazu by se zahustil více informacemi (falešnými i dějovými). 4, Vypravěč nezřídkakdy dění pouze pozoruje a nechává na postavách, jak si vyřeší svoje spory. Především v milostném vztahu Brando – blondýna zcela absentuje a zanechává dvojici v intimitě. A pak zasáhne, zničehonic vyostří situaci. A pak zas jen pozoruje. Nikoliv tedy že by neustále drobnými posuny hýbal s dějem. Problém je, že při flirtování dvojice vzniká ohromná propast mezi postavami a divákem, kteří nemůžou být ve vztahu jakkoliv zainteresováni. ____ Jestliže marxismus hlásal základnu (vzbouření dělníků...) a nadstavbu (...zasazené do fiktivního příběhu), film se nám pochopitelně snaží namluvit opak. Snaží se nám namluvit, že nebyl natáčen dle schématu, nýbrž životně a svěže. Přirozeně tomu tak není. Proto nemusí vypravěč tak často vstupovat do postav a korigovat děj. Protože vše ovládá ideologie a autor, jakýsi strůjce obrazů a loutkář v pozadí, stojící nad samotným vypravěčem. (14.10.2008)

Skvelá krimi-dráma z americkej produkcii, ktorej Kazanove ľudské hodnoty a prepracovanosť dali snímke neopísateľne dramatickú intenzitu. O New yorku samotnom a neprikrášlenom pred On the Waterfront snáď ani nevznikol presvedčivejší film. Vynikajúci herci (záporák Cobb, vrcholný Brando, Marie Saint, kňaz...) v jedinečnej chémii, odliatkami dušičiek, ich poranení a súperením o návrat. Veľký film s vôbec s jedným z tých najsilnejších dialógov v kinematografii (Charley-Terry)! (31.01.2013)

Kazanovy filmy ve mě vždy vyvolávají takový divný úsměv na tváři, zatímco se ale u jeho filmu dobře bavím. Točí totiž snímky, které působí pokaždé tak trochu naivně a vlastně reprezentují filmová 50tá léta v celé své kráse. Vždy tu máme nějaké ty morální vzestupy a pády, no ale když je jejich protagonistou Marlon Brando, tak to přece špatné být nemůže. 7/10 (23.09.2013)

Uznávam, že v On the waterfront podal Marlon Brando uspokojivý výkon, téma je klišovitá (čo by sa dalo prekúsnuť, veď treba brať ohľad i na rok vzniku), ale podobne ako pár kúskov, čo som videla od Kazana skôr (East of Eden, A Streetcar Named Desire), ma film viac-menej nudil. (07.02.2009)