Reklama

Reklama

Třpyt v trávě natočil režisér Elia Kazan v roce 1961 podle původního filmového námětu dramatika Williama Ingeho. V romantickém příběhu milostného zklamání mistrně vykresluje atmosférou amerického venkovského města v Kansasu dvacátých let. Popisuje typické úspěšné americké rodiny, žijící v idylické symbióze s americkým prostředím tzv. přijatelným životním stylem před příchodem hospodářské krize. Do této společnosti vstupuje mladá a naivní dívka Wilma, která se bezhlavě zamiluje do pohledného mladíka právě z takové vlivné rodiny. Po prožití milostného zklamání ve vztahu s mnohem zkušenějším mužem konči Wilma se zlomeným srdcem. V tichu a klidu psychiatrické léčebny hledá v sobě sílu a odvahu se odrazit od úplného dna. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (73)

pepo 

všechny recenze uživatele

Fantázia. Je to možno trochu prepálené, ale o správaní teenageriek z Kansasu na prelome 20. a 30. rokov minulého storočia neviem nič, takže mi to môže byť jedno. Hlavné je, že to funguje ako prvotriedna dráma a súčasne netradičný film o dospievaní. Dospelý a občas krutý , s myšlienkou na ktorú sme museli na prahu dospelosti prísť všetci, chvalabohu menej drastickým spôsobom. Silný scenár, parádna réžia a dokonalí herci. Kvôli podobným filmom sa oplatí oprašovať filmové archívy. 10/10 ()

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Pustil jsem si to kvůli nádherné Natalii. Není to tuctový, a právě proto byla víc než půlka dost otravná. Když se zamyslím nad dějem, tak je dost zbytečnej. Pro mě z něj plyne poučení mít svou hlavu a nenechat sebou manipulovat. # příběh *** | hudba *** | humor – | akce – | napětí – | pustil bych si znovu * ()

Reklama

Cimr 

všechny recenze uživatele

Ach jo, to zas byla nuda. A když už to nebyla nuda, tak to bylo nevěrohodné a přepjaté. Nejlepším důkazem je scéna, kdy se Wilma koupe a její matka si s ní jde popovídat, načež na ní Wilma začně neskutečně řvát a hysterčit. To je jedna z nejhorších scén, co jsem ve filmu viděl. Oscara za scénář si zasloužilo West Side Story... Nebo cokoli jiného... ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Příjemné překvapení. Jisté výhrady by jistě byly - a to především ani ne tak k hereckým výkonům, jako k celkovému vedení herců, které bylo ale v té době standartní (přehrávání, sentiment). Některé scény jsou trochu nepochopitelné, některé naivní - především když se tvůrci snaží zachytit a pokud možno nějak osvětlit milostný život tehdejší americké mládeže a jejich z tohoto vyvstávající traumata. Kamera a střih jsou dokonalé. Několik neotřelých a zajímavých režijních řešení - například scéna smrti otce hl. hrdiny za zvuku jazzové hudby. Nebo neustálá přítomnost černošských metařů a řidičů, bezdomovců, bláznů či starých opuštěných dam, kontrastujících se společností okolo hlavních postav. Tentokrát musím souhlasit s americkou filmovou akademií - režie na oskara asi nebyla, ale scénář jistě ano. Jak říkám - velice příjemné a nečekané televizní překvapení - především druhá půlka a závěr. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

V tomhle filmu se souloží v autech, ale nemluví se o tom veřejně. Nejlepší byla ta mumie na houpacím křesle při Deanině odjezdu ze sanatoria :-) Konečně snímek, ve kterém si uvědomili, že když někdo dostane pěstí do obličeje, tak to dost bolí. Film v podstatě dělí Deaniena duševní choroba na dvě části. Ta první je sladce romantická, sice hodně naivní, ale krásná. Atmosféru jen lehce kazí Budova (Warren Beatty) navrátivší se sestra Ginny (Barbara Loden). Sestřička je tak trochu vamp a do Stamperovic rodiny vůbec nezapadá. Na svou dobu se objevuje poměrně dost choulostivé téma - totiž okolnostmi a především konvencí vynucená sexuální abstinence mladých (tzv. před svatbou ne!), dokonce jsou více než patrné narážky na prostituci - to je to Warrenovo "another kind of a girl". Druhá část už ale není vůbec romantická, spíš trochu psychologická, taky dlouhá, a především - strašně moc smutná. Už mockrát jsme viděli ve filmu, jak veliká láska zbytečně uhasne, aby pak při rozfoukávání ještě víc vše udusila. V tomto případě byla Deanie Loomis (Natalie Wood) v sanatoriu příliš dlouho (a asi mi něco uteklo, ale nepostřehl jsem, proč ji vlastně Bud nechal), takže si pak jen mohla pochovat v náručí Buda juniora. I když nejsem zrovna na chlapečky, objektivně uznávám, že Warren byl asi největší fešák tehdejšího filmu, tedy v tom roce 1961, kdy v podstatě začínal točit. Konstatuji, že Natalie Wood je ještě hezčí než Bonnie Parker (Faye Dunaway), ale to platí jen pro tu první část filmu, pak už se mi zdaleka tolik nelíbila (patrně pod vlivem své šílené role). Mno na začátku jsem měl tendenci dát pět, ale zase ta druhá polovina (myšleno dějově) byla jen na dvě (jsem totiž nenapravitelný skrytý romantik a tak děj prožívám až možná příliš), takže to bylo tentokrát velké dilema. Každopádně skvělý pan herec Warren Beatty mě opět ani trochu nezklamal! Viděno pochopitelně v originále. EDIT 2016: Viděno i v původním dabingu ČT Praha 1971 - leccos se mi tím v ději vysvětlilo, nic to nemění na faktu, že Třpyt je hodně smutný film o tom, jak skrupule, mravokárnost a dogmatismus mohou zničit jednomu život. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (12)

  • Za výkon v roli duševně choré Wilmy získala Natalie Wood svou druhou nominaci na Oscara. (Sfinkter)
  • Podle tohoto slavného snímku byla pojmenována i jachta (Splendor - Třpyt), ze které Natalie za nevyjasněných okolností v roce 1981 spadla a utopila se. (Sfinkter)
  • Během natáčení se Natalie Wood zamilovala do hereckého kolegy Warrena Beatyho, se kterým po rozvodu s manželem začala chodit. Vztah trval do roku 1966 a jejich rozchod Woodová těžce nesla, pokusila se o sebevraždu a tři roky navštěvovala psychiatry. (Sfinkter)

Reklama

Reklama