Reklama

Reklama

Tramvaj do stanice Touha

  • USA A Streetcar Named Desire (více)
Trailer

Obsahy(1)

Krutý střet touhy a reality. Strhující drama vášní a tužeb, které se dotýká i těch nejskrytějších oblastí lidských duší... Děj se odehrává v jižanském New Orleansu, kam přijíždí stárnoucí kráska Blanche DuBois navštívit svou mladší sestru Stellu, která se provdala za výbušného a agresivního Stanleyho. Společně musí dočasně vydržet pod jednou střechou, což značí neustálé problémy. Přecitlivělá a domýšlivá Blanche dokáže Stanleyho svou přítomností vyprovokovat k nepříčetné zuřivosti. Ten ji navíc podezřívá, že jeho manželku připravila o dědictví, proto na vlastní pěst pátrá po pravdě o její minulosti. Stísněné prostory rozpáleného bytu představují bojiště dvou rozdílných povah a osobností. Labilní Blanche propadá vlastním sebeklamům a začíná se ztrácet ve svých představách a halucinacích. Bezvýchodná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se v rozpáleném bytě ocitnou o samotě... Slavný filmař Elia Kazan (1909–2003) byl jednou z nejvýraznějších postav americké kultury 20. století. V Hollywoodu se etabloval jako filmový režisér a scenárista, ještě předtím se ale proslavil jako broadwayský režisér. Na počátku 40. let představoval výraznou divadelní osobnost, která se orientuje na inscenace těch nejvýraznějších současných amerických dramatiků. Elia Kazan uvedl na broadwayská jeviště vrcholná díla Arthura Millera, Tennessee Williamse nebo Williama Ingeho. Americký dramatik Tennessee Williams patřil k jeho nejbližším a nejvěrnějším přátelům, jedním z vrcholu jejich spolupráce se stala divadelní hra Tramvaj do stanice Touha. Ta byla uvedena v roce 1947, následně získala Pulitzerovu cenu a dodnes představuje vrcholné dílo moderního amerického psychologického dramatu. Námět Tramvaje do stanice Touha představoval pro hollywoodské producenty velké lákadlo, proto už o čtyři roky později vznikla stejnojmenná filmová adaptace. Elia Kazan se ujal filmové režie, zatímco Tennessee Williams spolupracoval na psaní scénáře. Na filmovém plátně zde na sebe poprvé výrazně upozornil Marlon Brando, jenž si roli hrubého a horkokrevného Stanleyho Kowalského zahrál už předtím na Broadwayi. Jeho dámský protiklad v podobě labilní hrdinky Blanche ztvárnila britská herečka Vivien Leighová. Ta si předtím stejnou roli vyzkoušela pro změnu v londýnské divadelní adaptaci, kterou režíroval její slavný manžel Laurence Olivier. Síla výsledného díla spočívá především v hereckých výkonech hlavních protagonistů. Snímek byl ostatně jako první nominován na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích, jako jediný nebyl paradoxně vyznamenán Marlon Brando. Živočišný a prchlivý Stanley ale dodnes představuje jednu z nejvýraznějších postav světové kinematografie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (196)

lesumir 

všechny recenze uživatele

Na otázku amerického lektora jaký je mlj nejoblíbenější herec jsem odpověděl Marlon Brando, není to sice zcela pravdou, trošku jsem zaimprovizoval, ale Tramvaji do stanice Touha t omůžu říct s čistou hlavou. Moje odpověď ho docela rozveselila a začal mi něm vykládat a prý, že nejlepší film s ním je právě ona Streetcar Named Desire, popisoval skvělé scény, že jsem si to chtěl pustit ještě stejný týden. Udělal jsem to a musím souhlasit, že je to opravdu zajímavý a skvělý film, na kterém se sice zub času podepsal, ale stále na vysoké kvalitě. Marlon Brando je opravdu bůh, který je i fyzicky opravdu dokonalý, ale na Waterfrontu vypadal taky skvěle. Zahrál to na jedničku, ale v extrémním výbuchu to neměl v očích a mám ho raději v trošku jiné poloze i když většina tvrdí, že hrát primitivy mu šlo nejlíp. Scénář zcela divadelní i celá struktůra, ale nejvíce teatrální byla Vivien Leight, která přehrávala od první sekundy na scéně do úplného závěru, vadilo mi to dost. Na druhou stranu ji ale chápu, hrála roli Blanche v Londýně na prknech, takže prostě nezvádla tu změnu ze stage na stříbrné plátno. Působí to docela humorně, že všichni hrají normálně a vážně, jen ona si tam skáče, lítá a dělá grimasy jak v němé éře. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Električkou zvanou Túžba som dokončil opätovné projekcie sfilmovaných hier Tennessee Williamsa (+ Orfeov zostup, Mačka na rozpálenej plechovej streche, Sladký vták mladosti). Dominovali v nich špičkoví herci, či už to bol Marlon Brando alebo Paul Newman a réžie sa ujímali prvotriedni režiséri. Nebolo tomu inak ani v tomto prípade. Dvojhodinový film so štyrmi hercami a poschodovým domom poskytol úžasný divácky zážitok. To premiešanie túžby, hrubosti, živočíšnosti a sebaklamu v skromnom prostredí dalo vyniknúť dialógom a hereckým výkonom. Väčšina užívateľov v komentároch vynáša do nebies výkon Marlona Branda, ale aj bez poznania divadelnej predlohy si myslím, že práve Blanche v podaní Vivien Leigh bola mimoriadne plastickou postavou, na pozadí ktorej Marlon Brando pôsobil síce výrazne, ale jednoducho. ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Zatvrzele jsem vždy prohlašovala, že pohlední blonďatí svalnatí muži mě nikdy nemohou přitahovat, protože přece miluju chcípáčky s propadlými hrudníčky, velkými zuby, vystouplými lícními kostmi a bezbrannými pohledy. To je pořád pravda, ale nějak mezi ty ubožáčky budu muset strčit i Branda s utrženým rukávem. ♥ DÍ-VA-DLO! ()

HOCKEYKA 

všechny recenze uživatele

Nevidieť filmovú adaptáciu slávnej divadelnej hry z pera Tennesseeho Williamsa sa vraj rovná škandálu,aký si milovníci kvalitného filmu nemôžu dovoliť.Patrím k ľudom,ktorí si pod ťarchou takýchto argumentov ochotne dopĺňajú medzery vo vzdelaní a zatiaľ som nemala dôvod to oľutovať.Názov tohto diela sa už desaťročia skloňuje v rôznych odborných publikáciách,životopisných bestselleroch,filmových dokumentoch,pri výročných oslavách i mimoriadnych udalostiach a všeobecné názory naň by sa dali nazvať jedným veľkým superlatívom.Dočítala som sa,že túto hru skúšali v slávnej hereckej škole Leeho Strassberga takmer všetky budúce herecké hviezdy,pretože ako jedna z mála vedela dokonale preveriť ich talent i skryté vlohy.Pre Marlona Branda znamenal tento priekopnícky filmový počin vstup do sveta nesmrteľných,aj ked osobne som presvedčená o tom,že by to neskôr dokázal aj bez neho.Každopádne je jeho výkon v roli agresívneho Stana Kowalskeho aj po mnohých rokoch veľmi silným a nezabudnuteľným zážitkom.Dušou filmu však neotrasiteľne zostáva Vivien Leigh,ktorá s poriadnou dávkou divadelného pátosu a neodmysliteľným výrazom krásnej a koketnej ženy zatieňuje všetko a všetkých okolo seba.V čase nakrúcania tejto snímky bola už uznávanou filmovou a divadelnou herečkou a jej ohromujúci výkon túto skutočnosť len potvrdzuje.Svoj obdiv k osobe slávneho režiséra a literáta E.Kazana som už vyjadrila v inom komente,napriek tomu opäť klobúčik dolu a hlboká poklona pred jeho genialitou. ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Tennessee Williams byl mimořádný spisovatel. Elia Kazan byl mimořádný režisér. Marlon Brando byl zase mimořádný herec. Mohlo tedy vzniknout něco jiného než mimořádný film? Tramvaj do stanice Touha je původně divadelní hra oceněná Pulitzerovou cenou o tajemně-dekadentní starnoucí Blanche DuBoisové (Vivien Leigh), která po "ztrátě" rodiného sídla v Mississippi přijíždí za svou starší sestrou Stellou do francouzské čtvrti New Orleans. Stella tady žije v malém bytě se "zvířecím" manželem Stanleym (Marlon Brando), který aristokratickou Blanche nemůže logicky ani cítit (a ona zase jeho). Relativně jednoduchý námět - proč se tedy jedná o opěvovanou klasiku? V první řadě to je způsobeno kontroverzností filmu. Není tajemnstvím, že do roku 1993 byla k mání pouze cenzurovaná verze. V ní bylo vystřihnouto pouze cca. 3 - 5 minut, které ale snímku dali úplně jiný formát. Kazan totiž poměrně, na svou bodu, otevřeně ukazuje domácí násilí, ženskou sexualitu - nymfomanii a také se v náznacích zmiňuje o homosexualitě. I přes cenzurní střih však způsobil snímek v Hollywoodu nečekaný poprask (a poprask se vždy zapisuje do historie :) ). Za druhé je vyjimečnost tohoto snímku v hereckým výkonu Marlona Branda. Brando totiž předvádí do té doby nevídaný herecký styl (později pojmenovaný jako "Method acticting"), jež zahrnuje abosultní splynutí herce se svou postavou. Každá jeho věta, každý jeho postoj a pohyb je na svou dobu neobvykle realistický (srovnejte například Bogarta, jež dostal za - také velice mužnou postavu Charlieho Allnuta v Africké králově - tento rok Oscara. Oproti Brandovi, vidíme v jeho postavě "jen" herce jménem Humphrey Bogard s jeho přirozenou elegancí). Marlon tak do několika let nastavil touto postavou úplně nový herecký trend (viz. také zde často kritizovaný kontrast s, na tu dobu NORMÁLNĚ, hrající Vivien Leigh). Když už jsem se dostal k Vivien, je zajimavé že její pozdější realný život měl s postavou Blanche DeBuis hodně společného... A teď důvod proč nedávám plný počet pěti hvězd. Převod z divadelních prken se dle mého nezdařil úplně na jedničku a Elia Kazan mohl přednosti filmového formátu využít daleko lépe. Jedna místnost není sice na snímku na obtíž (viz. např. 12 rozhněvaných mužů), ale dialogy zde nejsou bohužel na takové úrovni aby vše po celé dvě hodiny utáhly... Přesto - jedná se o snímek, jež je po právem považován za klasiku filmu. She is as famous in Oriel as if she was the President of the United States, only she is not respected by any party. ()

Galerie (95)

Zajímavosti (21)

  • Role byla nejprve nabídnuta Olivii de Havilland, ale její nároky na honorář byly přemrštěné. (Kulmon)
  • O film se již dříve zajímal William Wyler, který by do role Blanche obsadil Bette Davis. (Kulmon)
  • Marlon Brando hrál roli Stanleyho Kowalskeho i v původní divadelní hře na Broadwayi, kterou stejně jako film režíroval Elia Kazan. Roli Blanche DuBoisové hrála Jessica Tandyová. (Witta)

Reklama

Reklama