Láska bez bariér

Jocelyn je úspěšný podnikatel mající v jádru osobnosti i určitou sobeckost. Pro něj nejsou ženy ničím jiným, než neustále se měnící trofeje. Jednoho dne se rozhodne svést hezkou ženu poněkud podivným způsobem. Předstíráním, že je odkázán na invalidní vozík. Osud však nečekaně zamíchá kartami. Ona vysněná žena mu představí svou sestru, která ´vozíčkářka´ skutečně je. Ta ho nečekaně tak okouzlí, že plamínek lásky zažehne a dál se rozhořívá. Jak dlouho však potrvá, než se jeho podvůdek provalí? Francouzi pro romantické příběhy vždy měli svůj specifický cit a platí to i nadále. Emocionální snímek svým způsobem odkrývá jisté tabu, co se týče právě vozíčkářů. Žádným způsobem se tyto handicapované lidi nesnaží ani náznakem zesměšňovat a naopak poukazuje na holý fakt, že pro ně život nijak nekončí. Prožívají své radosti života i nadále a berou věci s určitým nadhledem. Příběh obsahuje klasickou romantickou šablonu, takže se dá předvídat dějový vývoj. Vyloženě o komedii se nejedná, avšak úsměvných situací je více než dost. Za pomoci jemného vyprávění přináší snímek krásnou filmovou odpočinkovou podívanou. Film je elegantní, plný něžnosti a romantických chvil. Pro nás je o to víc přitažlivý, že se natáčel i v Praze a pražské uličky a scenérie působí jako kulisa. Hanavský Pavilon na Letné, kde je Jocelyn s Florence na večeři, s výhledem na Prahu byl skvělým výběrem. Výjimkou je třeba Vítkov, použitý jako místo probíhajícího maratonu, který už asi ale pozná málokdo. Snímek jako svůj debut napsal a natočil, jinak svou profesí komik, Franck Dubosc, který si střihl i hlavní roli svůdce, a dá se říci, že tímto příjemně překvapil. Snímek po divácké stránce pohladí a zanechá příjemný pocit. Pokud je samozřejmě divák romanticky založený. (29.01.2019)

V krátkej dobe hneď druhý Francúzky romantický film s Alexandrou Lamy, ktorý som mala možnosť vidieť. Ten prvý nestojí takmer za zmienku. Tento bol síce o poznanie lepší, ale žiaľ mňa neohúril tak ako zvyšných 77% "opýtaných". Ak však máte chuť na romantiku, tak smelo do toho, možno práve vám Láska bez bariér sadne .... (24.09.2018)

Francúzske komédie sa mi v poslednom čase začínajú dostávať pod kožu, lebo sú niečím unikátne a zaujímavým spôsobom u diváka uvoľnia emócie a vytvoria vtipnú a príjemnú atmosféru zároveň. To je aj prípad tohto snímku, hoci by som si vedel predstaviť aj sympatickejšiu ústrednú dvojicu. Každopádne Dubosc prišiel so spracovaním ťažšej sociálnej témy, avšak s vtipným, aj keď trochu klišé scenárom. Mne sa to ale celkom páčilo a prišiel som na iné myšlienky, takže za mňa relatívna spokojnosť. 75 % (22.04.2020)

Ale jo, je vidět, že žabožroutská komedie ještě zcela nezemřela. Krásná představitelka francouzské školy zralých žen kontra levná imitace Alaina Delona (ta podoba) v tomhle mírně naivním ale naštěstí ne úplně dutém dílku (před tímhle jsem sestřelil To je ale bláznivý svět - tak ať se shodím úplně) mezi sebou v zásadě slušně "chemizují". Celkové napětí kdy a jak to praskne se příjemně stupňuje, narážky invalidního simulanta docela pasují, scéna v kostele to hezky podtrhne a filmové adieu Clauda Brasseura zahřálo u srdce. Originální a bez servítek ale přitom důstojné a ne moc trapné. A navíc mě film navedl přes jeden song na jiný super snímek. (06.01.2021)

Lehká letní komedie, která nejde nikterak do hloubky, ale to asi u tohoto filmu ani nikdo nečeká. Příběh běží svižně, s laskavým humorem, podmanivou hudbou a nádhernými lokacemi (jsem hrdá na naši Prahu). Jediné co bych změnila a nesedlo mi, je přeslazený konec, který příliš tlačí na pilu. Jako největší sympaťáci na mě vedlejší mužské role, a to táta s přítelem doktorem. (21.07.2018)