Režie:
Greg BerlantiKamera:
John GuleserianHudba:
Rob SimonsenHrají:
Nick Robinson, Katherine Langford, Josh Duhamel, Jennifer Garner, Talitha Eliana Bateman, Alexandra Shipp, Jorge Lendeborg Jr., Miles Heizer, Tony Hale (více)VOD (5)
Obsahy(2)
V šestnácti není snadné přiznat sobě a natož svému okolí, že jste gay. Simon Spier (Nick Robinson) začne po e-mailech flirtovat s neznámým spolužákem, který si říká Blue. Ale když se nešťastnou náhodou jejich korespondence dostane do cizích rukou, hrozí jim odhalení. Simona totiž začne vydírat jeho sociálně trochu podivný, ale jinak velmi sebejistý spolužák Martin (Logan Miller). Ten věří, že by mu Simon mohl domluvit rande s krásnou Abby (Alexandra Shipp). A pokud mu nepomůže… tak se jeho sexuální orientace stane věcí veřejnou. A co hůř, zveřejní i to, kdo se skrývá pod přezdívkou Blue. Simon se dostává do úzkých. Musí najít způsob, jak se z toho dostat dříve, než k tomu bude donucen. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (308)
Je to hrozně pozitivní film, cynik v nitru úplně křičí - a samozřejmě, má pravdu. Jednomu by se snad i zastesklo po střední škole, nebo alespoň po americké střední, kterou nezažil. Ale kouká se na to moc hezky. Vyumělkované pro mladé, ale na druhou stranu, ten film má nadhled, je plný vtipu a paradoxně, místy je i uvěřitelný, ()
Dost mě naštvalo, že film vyzývá k toleranci a pochopení, aniž by z něho nějak vyplynulo, že by Simon Martinovi odpustil. Přitom to byl vlastně jenom nevyrovnaný naivní chudák. Nakonec mi byl sympatický víc než Simon. Tvůrci to totiž strašně přehnali. Z pohodového pozitivního filmu, udělali ke konci přeafektovaný kýč ze zábavného parku. Klíšé, klišé, klišé! A to není nic proti gayům. ()
Skvelý soundtrack a výborné herecké výkony. Dva veľmi dôležité faktory, bez ktorých by film vôbec nefungoval a pôsobil by strašne pateticky. Našťastie to však natočili schopní filmári a zahrali si v tom dobrí herci, takže aj keď som postrádal akési silnejšie emócie, silnejšie vibrácie a jednoducho silnejšiu výpoveď, nejakého veľkého emocionálneho diela som sa síce nedočkal, ale zato som sa pre zmenu príjemne bavil. Pekný feel good príbeh, ktorý nikoho nepohorší. ()
V první cca třetině jsem si pochvaloval jak je to krásně lehké, jak konečně někdo natočil film o homosexualitě, bez patosu a s nadhledem. Bavil jsem se barvitými charaktery, svěžími nápady a chichotal jsem se u toho jako malej. Pak se to ale přehouplo, film začal poučovat, moralizovat až nakonec z věže nadhledu sklouznul do vod laciného a sladkobolného kýče který se tváří, že je cool, ale ve skutečnosti se bere strašně vážně. Promarněná šance. Právě takovýhle přiblblý přístup je důvodem proč je i v dnešní době homosexualita pořád ještě téma. Pravdou sice je, že např. od Philadelpie jsme se posunuli o řádný kus vpřed a Love,Simon tak skutečně představuje jistý pokrok, ale asi to bude ještě nějakou dobu trvat než tohle téma přestane být zatěžováno pathosem, afektovaností a sklonem ke kýčovitosti..... Ale jinak, jak píšu.. Frky tam lítají solidní, prokreslené je to hezky a herecky není co vytknout. Hlavně teda Katherine L. je zase odzbrojujícím způsobem rozkošná. ()
Keď sa nad tým tak zamyslím, je jasné, prečo ma to výraznejšie neoslovilo. Podľa môjho názoru ide totiž o dosť vekovo vyprofilovaný film, ktorý osloví predovšetkým všetkých teen. Ostatní môžu sem-tam nadvihovať obočie. LGBT spracované pohodovo, dobre sa na to pozerá, no nič hlbšie ani nič také, čo by malo dlhšie utkvieť v pamäti. Priemer. 60/100 ()
Galerie (78)
Photo © 20th Century Fox
![Já, Simon - Z filmu - Jorge Lendeborg Jr., Alexandra Shipp, Katherine Langford, Nick Robinson, Keiynan Lonsdale](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/551/162551636_37b3a5.jpg)
Zajímavosti (22)
- Během natáčení filmu se bratr Nicka Robinsona (Simon) přiznal, že je gay. (Tomas.Chvala)
- Becky Albertalli, autorka knihy, na níž je film založen, pracovala se scenáristy, aby zanechala důležité momenty pro fanoušky z knihy, aby byly zahrnuty ve filmu. (griph)
- Scéna mezi Simonem (Nick Robinson) a jeho matkou (Jennifer Garner), která přiměla všechny křičet, nebyla v původním scénáři. Byla to myšlenka Jennifer Garner přidávat pravé pocity matky a syna, které byly také částečně inspirovány zkušenostmi Berlantiho. (griph)
Reklama