Hastrman

Ach škoda přeškoda zpívá se v lidové písni, protože tohle mělo velký potenciál ! Již před nedávnem mne nadchl dokonce studentský film Lesa pán o hejkalovi a máme tu další tajemnou bytost z říše mýtů a pohádek - hastrmana. Nečekejte však žádného pana Puškvorce či Česílka, tedy jakéhosi zeleného mužika v zeleném kabátku s dlouhou fajfkou a pentlemi jak je známe z obrázků Josefa Lady. Baron de Caus vypadá jako úplně normální baron. Je dobře vychován, vzdělán, zná mravy, je finančně zajištěn a na panství v Čechách kam se vrací podporuje češství, tedy netrvá na němčině. Jeho specializací jsou vodní díla. Z mokřadů ležících ladem dělat soustavy rybníků aby voda zůstala v krajině, ale byla ku prospěchu všem. Tuto zálibu sdědil po otci stejně jako tajemnou bednu vystlanou slámou... Topení lidí bere jako přežitek a nehodlá se tím zabývat. V Čechách se mu líbí ač už viděl kus světa... Jenže i vodník se zřejmě může zamilovat a tak když potká Katynku, je zle. Když se totiž vodníkovi začnou zapalovat lýtka, vyschne mu šos :-). A to je jaksi problém. Upřímně jsem se muc nedivil, zakoukat se do očí divoženky Simony Zmrzlé asi bych taky zapomněl na hráze a stavidla... Nevím kde ji pan Havelka našel, ale za to klobouk dolů, protože ona je vážně zajímavá ! Hastrman samozřejmě nemůže prozradit svoji identitu a tak se trápí nenaplněnou láskou, protože se zdá, že Katynce jeho přítomnost není nepříjemná... To vše však vyvrcholí v pořádné drama. Máme tak zde romanticko poetickou baladu plnou krásných záběrů na vodu i na procházející se pár po březích rybníků a potůčků. Lehce si to nese ducha viktoriánských filmů, starých sídel a romantismu. Bohužel Havelka neukočíroval vyváženost mezi tímto a drama, které nastane. Některé filmové sekvence totiž byly točeny naprosto amatérsky, navíc k nim byla přidána příšerná hudba, takže to působí jako by jste najednou dostali z obrazovky facku. Přitom Karel Dobrý hned po Danu Bártovi aspiruje na českého filmového hastrmana ovšem pominu-li éru vodníků osmdesátých let v podání udavače STB Josefa Dvořáka nebo vyvedené rodinky v Dr, Mráčkovi. Dobrý byl prostě typově vybrán dokonale! Atmosféru to mělo také pěknou včetně všech těch lidových zpěvů... Jak říkám, je to škoda. Mohli jsme mít svojí vlastní tajmenou bytost z jezera pod Bezdězem, podobně jako v Transylvánii mají svého Drákulu. Za vidění film ale rozhodně stojí, protože v českých vodách kinematografie a to značně stojatých a zahnívajících se objevil zcela nový a velmi zajímavý tvor ! Dávám tedy za 3,5 resp. 4 porculánové hrníčky s pokličkou, ale ten jeden je ještě prázdný ! * * * * (05.01.2019)

Někdy se říká, že film je tak dobrý, jako je dobrý jeho hlavní představitel. S démonickým Karlem Dobrým tedy tvůrci nešlápli vedle. Bohužel v posledních zhruba dvaceti minutách se to Havelkovi dramaturgicky a režijně úplně sesypalo pod rukama a ty na sílu vložené rádoby hororové prvky úplně vyšuměly do ztracena. Je to škoda. Každopádně, z koho mi v dobrém spadla čelist, byla Simona Zmrzlá. Pro mě největší herecký objev za poslední léta. Charismatická, živočišně divoká a přitom půvabná, herecky přirozená, tu bych chtěl ve filmech vídat častěji. (09.03.2020)

Kráska a zvíře z českých rybníků a potůčků aneb Zase ta žena. Stvoření, které nedá spát nesmrtelnému, ani služebníku božímu. Žel, na tomto romantickém souboji se sebou samým a svými tělesnými touhami, stojí celý příběh, jakási hlubší podstata či detaily života naší oblíbené, zelené pohádkové bytosti, jež má v Čechách určitě své postavení, zůstává divákovi skryta. Film je lehce monotónní, střídání přeletů nad vodou a polopohanských tradic s pěknými písněmi, krásným způsobem oslavující život i vztah k přírodě, vše prokládané silnou touhou, jak vlastně na tu rychtářovu dceru. Podivný černý humor mne také trochu zaskočil. V závěru se vše z přehnané poetiky probudí, nabízí to, co mohlo ve filmu přijít mnohem dříve a pokračovat na podobné vlně, takto mi v příběhu zůstalo dokonce i několik zcela zbytečných postav. Nicméně v rámci současné tuzemské tvorby se jedná o velmi povedený historický film, drsně navazující na současnost, což si vychutnají zejména občané Mostecka a s docela silným nádechem české venkovské kultury a nejen rybníkářských tradic. Je velmi lehké tento povedený debut shodit, ale osobně k tomu nevidím žádný důvod, jsem skromně spokojen a rád, že se něco takového u nás točí. [Kino Citadela - Litvínov] (06.05.2018)

Skvělý režijní počin Ondřeje Havelky , co se týče snímku Hastrman, protože musím říct, že se mi to moc líbilo, Jelikož takové filmy mám rád a hlavně tvorbu Karla Jaromíra Erbena : například Polednice nebo Máj popřípadě Kytice. Opět jsem od snímku nic neočekával a dočkal jsem se, co jsem chtěl. V roli Hastrmana hrál herec Karel Dobrý a můžu vám říct, že nebyl dobrý ale výborný. Obsazení filmu nemělo chybu především Simona Zmrzlá, která si dokázala omotat chlapy kolem prstu. Atmosféra, ale především výborné písně to mě asi nejvíc učarovalo na tomto snímku.Místy ten film měl hororový nádech, protože v jednom momentu jsem dokonce viděl záběr z Antikristu. Při pohledu na Hastrmana jsi nemohl nevzpomenout na režiséra Juraje Herze, který natáčel hororové snímky jako je třeba Panna a Netvor. (22.11.2020)

Zmatená, tónově nevyvážená a toporná adaptace, kterou nad hladinou drží především výtvarná kamera. Urbanův lyrický styl ale Havelka nedokázal vůbec přeložit do filmové řeči, Hastrman je dílem prkenně divadelní, dílem upoceně televizní. Navíc absolutně postrádá tempo a knižní kapitoly ještě podporují dojem, že tenhle film polyká andělíčky a marně kope nohama. Kniha je výstřední, černohumornou, groteskní i hororovou meditací nad vztahem člověka a krajiny, hrou se šelmou v nás. Film je takové hodně prosušené žabí embryo, které se zmůže jen na úsměvně doslovné citace Kaspara Davida Friedricha a vyhrocené scény, které si koledují o umístění do hrníčku s popiskem GUILTY PLEASURE. (19.04.2018)