Korunní princ

Mám tak trochu pocit zmaru. Když se konečně objeví slušný scénárista s originální zápletkou, zhatí dobrý výsledek naprostý diletantismus. Hudba vhodná možná někam na venkovskou zábavu, ale ne k rytířskému klání. Docela bych si lokla toho vína ... (24.12.2015) Co se hudby týče, stojím si na svém. Ten zbytek je celkem příjemný. (27.12.2022) (24.12.2015)

Klasicky podprůměrná nová vánoční pohádka České televize. Sem tam se zableskne nějaká slušnější scénka, ale mechanicky sestavený scénář z pohádkových klišé nedává možnost, aby se z filmu stalo něco lepšího. Typický příklad: princ Karel je ubytován v hostinci, do kterého přijde i korunní princ Jan. Jako divák čekám, k čemu to tvůrci využijí. A výsledek? Ti dva se vůbec nepotkají. Takže nakonec kvituji aspoň to, že Karel Janák s oblibou obsazuje krásné dívky (Eva Josefíková, Kristýna Boková a nějaké ty roztleskávačky, nebo jak se jim říká při zápasech). (24.12.2015)

Od loňského Štědrého večera (Princezna a písař) byl vyměněn scénárista a je to znát. Na příště ještě vyměnit režiséra a už by to snad mohlo mít nějakou úroveň. Stále ještě vázneme v rozbředlosti, v absenci formy, ale aspoň sám příběh tentokrát není hloupý a způsob dějového rozprostření zápletky je velmi dobrý. Je zde přítomna i tvůrčí žánrová sebereflexe, považte: Nikoli nejmladší, druhý či třetí princ je tím k vítězství předurčeným naivním dobrákem, naopak je jím legitimní následník, překonávající úklady mladšího bratra (škoda jen, že je nám toto schéma hned od úvodních titulků servírováno tak polopatisticky - hodnověrnost celé královské rodiny se tím dost snižuje). Onen následník pak klasicky vysvobodí princeznu zabitím draka, načež zmizí, což bývá často spojeno s lživým přisvojováním si oné zásluhy nějakým vyděračským podvodníkem - zde naopak je to sám hrdina, který bude svůj hrdinský čin popírat (protože si ho nepamatuje; mimochodem souboj s drakem, jemuž pekelně smrdí z tlamy, je překvapivě dost pěkný, včetně chování prince i princezny v jeho průběhu a bezprostředně po něm). Základní zápletka, tedy opakované ztrácení paměti a na ní závislého vědomí vlastní minulosti i identity, je nejen vhodným prostředkem k naznačené žánrové reflexi, ale spolu s opakovanými návraty vygumovaného prince na stejná místa ustavuje archetyp hrdiny, který musí stále znova procházet touž cestou. Celé to je navíc podáno vtipně, srov. seznámení s Cecilem (jehož představitel Plesl má našlápnuto k tomu, stát se novým pohádkovým guru, srov. jeho nedostižného komořího v Kdyby byly ryby), či návštěvy u zlého čaroděje, který si to z něj málem hází a ve své napruděnosti si ani neuvědomuje, že páchá dobro (výběr Abrháma pro tuto roli vyznívá jako velmi dobrý tah, ačkoli jak od něj, tak od Plesla mohl režisér žádat rozhodně víc, než s čím se spokojil). Také oba princové i princezna jsou pojati i sehráni velmi chvalitebně, zvlášť bych vyzdvihl netypického, zato typově dokonalého Kříže ve vedlejší roli padouchova sluhy. Naopak oba rodičovské královské páry patří k slabinám filmu - jejich pojetí je velmi slabé, specifický přínos pro příběh či zábavu nulový a s vyjímkou Freimanové, jejíž královna má jistou úroveň i šmrnc (což žel v kontextu nijak nevyzní) úroveň pohádky nezvedají ani jejich představitelé, jakkoli patří k druhdy nejpřednějším tvářím čs. tv obrazovky. Nic z toho naopak neplatí o Bokové-Liškové, jejíž mladá hostinská sice taky patří k odfláknutým postavám, ale je alespoň nic nekazící ozdobou. Summa: Pohádka postavená na opakovaných zvratových "Dobrý den" momentech mě bavila, myšlenkově zaujala a v dlouholeté bídě tohoto žánru patří určitě k těm lepším kouskům. (25.12.2015)

Jé, jak já se nasmála. Pavel Kříž jako polodementní zámečník Pakosta s vyfoukanou patkou ve službách prince Karla mě dostával do mých artrotických kolen. Všechno bylo tak vtipné a svěží až neuvěřitelné v dnešní době víceméně trapných Troškovin. Skoro bych řekla takový jako cimrmanovský humor, kde každičký detail - slovo, posunky nebo situace jednoho fakt bavily. Neokoukané tváře, docela pěkná princezna, ale co je důležité ... oni všichni uměli hrát. Na tom má samozřejmě svou zásluhu vynikající režie. Příjemný hudební doprovod se středověkým tématem trůnil na tomto pohádkovém skvostu už jen jako třešinka na dortu. Pravda, nemohla jsem si nevšimnout jisté podobnosti čaroděje Kruciata s Gandalfem, takže je jasné, odkud čerpalo scénáristické pero. Ale co ... tahle pohádka je prostě pecka a stojí zato ji vidět. (26.12.2015)

Tohle se povedlo, aneb vřelé díky ve jménu libovolného božstva čt za to, že díky nim je vánoční nabídka alespo%n trochu zajímavá. A Janák, jak se zdá, se v téhle tvorbě taky našel a je otázkou, jestli nedospěl k tomu, aby mu byl producentstvem ČT předhozen celovečení kinorozpočet, možná by pak příště mohlo pár korun zbýt na nějakej model draka, místo odpudivého cgi plaza, co vypadá asi stejně kvalitně jako v roky starém polském zaklínači a i tam vypadaly triky jako cosi hrozně zastaralého z intra PC hry na začátku tisíciletí. A ve zkratce, herci povedení (Kříž! Plesl!!), princové a princezna fajn a obzvlášť padoušský Hádek si to vyloženě užívá, humor vyvolává úsměv a ne trapnoškleb a příběh je docela fajn, přestože není nijak hyperoriginální, tak to stále není kopírka tisíckrát viděného. A palec nahoru za dost povedený dřevcový turnaj. (25.12.2015)