Island of Lost Souls

Jednoznačně nejlepší verze filmu Ostrov Dr. Moreau. Černobílá kamera dodává snímku na atmosféře a působivosti, masky jsou ze všech tří verzí nejpovedenější (což je trošku zarážející vzhledem k době vzniku obou remakeů) a i když zde není tak slovutný záporák, jakým byl Lancester či Brando - je Ostrov ztracených duší nesmírně zábavným filmem a dnes již obrovskou klasikou, která kdysi ležela hodně dlouho v trezoru (a to i v některých státech v USA). (26.12.2014)

Fantastické. Odteď si přeju už jen stát se Edwardem Parkerem, žít na tropickém ostrově v jižních mořích a donekonečna souložit s panteří ženou v podání Kathleen Burkeové. Snad kromě (ale jen z dnešního pohledu) nevhodně laděné hudby nenacházím jedinou chybičku. Vynikající Charles Laughton ukradl celý film pro sebe, jeho klidný, ale nebezpečný a pošahaný doktor Moreau s tichým hlasem je největší devizou Ostrova ztracených duší. Panteří ženu jsem už zmínil, a proto nesmím vynechat ještě Vykladače zákona - chvíli mi trvalo, než jsem Belu Lugosiho objevil, k poznání fakt není, ale stačilo se zaposlouchat do jeho hlasu. Tihle tři společně tvoří základ pro skvělou zábavu v jednom z nejklasičtějších starých příběhů. Závěrečný obrat monster proti svému stvořiteli je lahůdkový a skutečně působivý. (21.07.2013)

Hm, klobouk dolů, první Ostrov Dr. Moreau, který mě neotravoval. V dětství se mi ta kniha narozdíl od zbytku Wellse moc nelíbila, protože byla příliš meditativní na téma "kde je hranice člověka a co ho dělá člověkem". Ne že by mi vadila těžší literatura, ale jiné jeho knihy byly větší pecky. Tuhle notu různá novější zfilmování pěkně vezmou za své a udělají z toho nestravitelnou kaši. Zde je vyprávěno s lehkostí a elegancí, interpretace mi vyloženě sedla. Jsou obsazeni výborní herci a skoro nikdo nepřehrává, až na němofilmové koulení očima, které se herci touto dobou ještě neodnaučili (a až na kapitána). A závěrečné minuty, gradace a na konci rezignace, jsou podané mistrně. (13.01.2014)

Horor z 30. let s dávkou sci-fi, dobrodružství a romantiky podle díla H. G. Wellse. Díky ideální stopáži není prostor pro nudu, solidní hudba umí dotvořit brilantní atmosféru, jíž napomáhá tajuplné prostředí a hra se stíny, stejně tak poetika černobílého obrazu dodává příběhu ty správné grády a zvrácenost pokusů dr. Moreaua je pikantním kořením. Divákovi utkví v hlavě nejen "výtvory" vědce, ale také každodenní rituál "domorodců" na ostrově a dům bolesti. P. S. Jsem zvědavý na nové zpracování v roce 2016. (23.01.2014)

Po poměrně doslovném začátku se z Island of Lost Souls stává spíše volná adaptace která se drží předlohy jen v několika nejzákladnějšch bodech. Na této kostře už si žije vlastním příběhem. To rozhodně není na škodu, ba naopak, některé inovace jsou velmi zajímavé. Jen původní vyznění Wellesovy novely se naprosto vytratilo a film je spíše povrchní dobrodružnou podívanou s mysteriozním nádechem. Za velké mínus považuji především ztvárnění Dr. Moreaua. Ač příběh není doslovným zfilmováním knihy, i tak by se sem více hodil tajemný, podivínský a především důstojně vypadající gentleman s bílým vousem a prošedivělou kšticí, nezájmem o všednosti a žijící jen vědou. Charles Laughton se však se svým kulatým úsměvěm, umaštěnými vousky a kulišáckou jiskrou v oku tváří jako cirkusák, který k bádání o životě nikdy ani nepřičichnul a více než o stvořní lidské bytosti má zájem dostat se Edwardu Parkerovi do kalhot. (30.06.2011)