13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

Jelikož v době uvedení tohohle filmu vrcholí v USA prezidentské volby mezi Clintonovou a Trumpem (aktuálně má u sázkovek Clintonová kurz na vítězství 1,3 a Trump 3,05), nelze v tom filmu nevidět dílo na zakázku, který udělal Bay pro republikánskou stranu. Důvod je ten, že Clintonová byla v době útoku v libyjském Benghází ministryní zahraničí a republikáni se na ní celý průšvih snaží hodit. Faktem nicméně je, že ten film není navzdory tomu a navzdory svýmu nižšímu rozpočtu žádnej slabej vývar, co chutná jako namočený fusky s nějakou fancy omáčkou, ale uměřená vtahující podívaná. (13.08.2016)

Téměř na den přesně po dvou měsících jsem se vrátil na místo činu do kina Atlas! A je to dobrý, žádný deja vu se nekonalo, hnátu mi nikdo tentokrát nepřejel, takže jsem se mohl plně soustředit na film. Mno a po pravdě doufal jsem, že mi konečně někdo v tomhle roce naservíruje intenzivní akčňák od začátku do konce. Kdo jiný by měl být v tomhle ohledu větší zárukou jistoty než můj oblíbený akční megaloman Michael Bay? No úplně se to nepovedlo. Paradoxně tomu filmu asi škodí, že je až moc vidět jak moc na tom režisérovi záleželo a jak moc to chtěl epicky zpracovat a tak nám servíruje téměř dvě a půl hodiny dlouhý epos, jehož první hodina vás ale spolehlivě otráví pokud tedy nejste totálně zažraní do života mariňáků a nepotřebujete se o každým dozvědět jakou má manželku a kolik má dětí. Prostě ta stopáž je tu natahovaná až uměle a půlhodinu bych vystříhnul nazdar. Je to škoda, protože ruku v ruce s těmi prázdnými kecy jde i solidní budování atmosféry a příprava na hodinu druhou ve který se dostavuje to očekávaný válečný peklo. Tady už je Bay jistý v kramflecích a servíruje to co umí nejlíp megalomanskou, přehledně natočenou a navíc i příjemnou poctivě Rkovou akci, proti tomu nemám námitek. Občas nějakej ten patos, heroický hrdinství a důrazný záběr na rozstřílenou hvězdnatou vlajku na dně bazénu. No však to všichni znáte...Takže asi ukázka poctivýho řemesla, dostal jsem co jsem čekal, ale nevím no budu kverulovat, vždy lze dostat víc a mě nějak už všechny ty akční velkofilmy přes kopírák začínají připadat úplně stejný. Nejsem nespokojen, ale víc jak lepší 3* tomu nedám.65% (03.02.2016)

Kolik akční parády by divák dostal, kdyby neexistovaly zisky studia Paramount. Takhle je Míša Bay neustále nucen točit ty blbé Transformery. Od 13 hodin jsem dopředu neočekával nic. Na film jsem s napětím nečekal a i při prvním traileru v kině jsem si řekl, hm... nehraje tam nikdo známý, takže na to někdy kouknu. A ten okamžik samozřejmě nastal, protože Bayovy filmy nehodlám ignorovat a bohužel kouknu tedy i na ty 5. Transformery. Řeknu vám rovnou, že pokud se jedná o návaznost scén, Bay v tom má opravdu bordel. Ale efektivita samotné akce je pořád neskutečná! Navíc tihle neznámí vojáci jsou fakt sympaťáci, sice bych potřeboval minimálně ještě jednu reprízu abych je dokázal lépe identifikovat, ale zase je to pro mě důvod si tenhle akčňák pustit brzo znovu. 75% (19.10.2016)

Byly tam momenty, které šly trochu přes čáru, ale jinak akce jsou prvotřídní. Sebeobětování pro vlast se zbraní v ruce je čest pro správného chlapa. To ano. Směrem k této pravdivé události si dovolím podotknout, že s osobní zodpovědností (či sebereflexí) se bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová moc nepárala. Takže vina zůstala bez adresáta. Koho dnes zajímá objektivní pohled? Navozující důvěrně známé. "Já nic, já muzikant" (12.07.2016)

Solídna fuška s remeselne nakrútenými drsnými akčnými scénami. Budovanie ticha pred búrkou vonkoncom nie je zlé, len v praxi to vyzerá tak, že film má pomaly dve a pol hodiny, z toho prvú hodinu a štvrť sa temer žiadna akcia nekoná a potom pre zmenu nemá doslova konca-kraja a končí sa až záverečnými titulkami. Dovtedy režisér okrem atmosféry buduje postavy a vzťahy medzi nimi, ale napriek typovo presnému kastingu postavy nezaujmú, sú bežne nahodené, ich rodinné telefonáty nudné a banálne. Potom našťastie na mesto padne tma, začnú pišťať pneumatiky, autá horieť a komando vojakov a kancelárskych krýs zostane zabarikádované (či skôr uväznené) v rozľahlom komplexe. Vojaci sú síce vnútri a majú výcvik a zbrane, ale „oni“ sú vonku, chcú ich vidieť stoj čo stoj mŕtvych a je ich strašne veľa. Potiaľto OK. Biednejšie je to so strihom (ku koncu je hlboká noc, potom sa obzor začne trhať prvými slnečnými lúčmi, potom je ZASA noc, následne skoro denné svetlo a potom znova tma) a logikou ako na strane ozbrojencov (rafinovane si so sebou privezú autobus plný zbraní a munície a ešte rafinovanejšie ho nechajú na dostrel vojakov, aby ho tí mohli odpáliť), tak Američanov (hoci tušia, že osobné auto, ktoré na chvíľku zastavilo pred ich bránou, má za úlohu zistiť súradnice, na ktoré následne budú vypálené rakety, Američania nič neurobia s tým, aby „nešli do väzenia“, pritom predtým postrieľali asi 180 tisíc mužov a zaujalo ma tiež to, ako neustále nechávajú priblížiť sa ďalších a ďalších nepriateľov tesne k múrom základne, hoci s pár granátometmi alebo aspoň odstreľovačkami by ich zneškodnili do 300-metrovej vzdialenosti a do rána mohli hrať karty a piť kávu). Mimo koncového telefonovania vás tento film bohvieako emočne nezasiahne, vlastne takmer vôbec. (07.01.2017)