Philip K. Dick's Electric Dreams
Režie:
Tom HarperScénář:
Jack ThorneKamera:
Ollie DowneyHudba:
Ólafur ArnaldsHrají:
Timothy Spall, Tuppence Middleton, Rebecca Manley, Anne Reid, Hayley Squires, Tom Brooke, Anthony Boyle, Ann Akinjirin, Rudi DharmalingamRecenze (7)
Čo ak by sme mali možnosť zistiť, aké to je žiť bez svojich problémov? Je to jednoduché. Poserieme to, vyberieme si nesprávne, lebo nám nedali možnosť ešte zistiť, kam až naša blbá realita zájde. Svoj nápad to má, rovnako mám dojem, že tvorcovia si pozreli Scottovho Blade Runnera aspoň stokrát, aby napodobnili atmosféru, hudbu, ako sa len dá. Čo nie je na škodu. ()
Timothy Spall je opravdu pan herec a první polovina tohoto dílu je vskutku kromobyčejně tíživá, vhled do skličujícího života stárnoucího zaměstnance britských drah s několika přesnými postřehy a melancholií stáří a sociální nejistoty...jakož i rodinných problémů... Druhá polovina je ale poněkud slabší...ovšem motiv bezpodmínečné lásky k dítěti je silný... ()
Výborný námet, ktorý bol v istej variácii využitý aj v Twilight Zone, tajomné vlaky a tajomné cieľové stanice sú proste veľmi príťažlivou témou. Nie je jasné, akým smerom sa príbeh vyvinie, či ide o hard core sci-fi založený na kvantovej fyzike, alebo niečo nadprirodzené, prípadne či ide iba o predstavy chorej mysle. No na konci sa to dozvieme, je to krásne nakrútené a trochu to pripomenie, atmosférou aj jedným nápadom, The Adjustment Bureau. Spall je dokonalý, muža v strednom veku s rodinnými problémami zahral skvele a ak by sa dávali ceny za výkony v sci-fi seriáloch, tak by asi neostrúhal. ()
Povídka, která se nese ve zvláštní melancholicko-depresivní atmosféře a která se nebojí pohrávat si fantaskními prvky. Pro podobně abstraktní počiny mám slabost a Timothy Spall životem bitého stárnoucího člověka ztvárnil parádně. ()
Výborný (leč nějak pohublý) Timothy ´Prašivka´ Spall v (při zpětném pohledu) docela depresivní adaptaci stejnojmenné povídky, která končí tak trochu, docela, nějak, podobně. Ale neměl jsem z ní určitě pocit, jakési tíživé akutní melancholie, jako zde. Povídka sama, je spíše prdle ironická. Dick tzv. ´ztemněl´ závěry svých povídek až v 60.letech. V 50tých si ještě hrál:) ()
Povídku jsem nečetl, takže bez potřeby srovnávat rovnou konstatuji, že tento příběh měl dobrý nápad, jehož kouzlo ale od poloviny postupně vyprchávalo, až zůstal jen velmi průměrný mysteriózní příběh s povrchní pointou, který nespasil ani vynikající Timothy Spall. ()
Na zeleznici dejou se veci. Prvni pulka s tajemnem na zapadle zeleznicni stanici me bavila. Jak to ale spelo k nudnemu vyvrcholeni, ztracelo me to vic a vic. ()
Reklama