The Putin Interviews
Režie:
Oliver StoneScénář:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHrají:
Vladimir Putin, Oliver Stone, Bašár al-Asad (a.z.), Vladimir Žirinovskij, Vasily Khristoforov (a.z.), Dan Rather (a.z.), Zbigniew Brzezinski (a.z.)Obsahy(1)
Nahlédněte do světa i mysli kontroverzního ruského prezidenta Vladimíra Putina očima oceňovaného filmaře Olivera Stonea... (TV Prima)
Videa (4)
Recenze (143)
Pokud Stone dělal dokumentární sérii v podobě subjektivního pohledu na historii USA, kterou dával do osobitého a velmi kritického kontextu, bylo to velmi relevantní a působivé, protože v něčem přinesl skutečně zajímavé poznatky a pohledy, ač s ním člověk nemusel úplně ve všem souhlasit. Bohužel, čím více Stone stárne, tím více se z něj stává nesoudný blbec, který ve jménu své celoživotní nasranosti na celou Ameriku a především její politiku (vše vychází z jeho otřesných zážitků z Vietnamu, což do značné míry přenesl do Čety) zoufale hledá všechny možné ideologické, ekonomické a vojenské oponenty USA a projektuje si do nich ryzí pravdu, protože jeho vláda mu celý život "lže". Chavez, Castro a teď Putin, kdyby ještě žil Stalin a utrousil něco na účet USA, možná i s ním by se senilní Oliver přijel vyfotit a potřást rukou. Díky tomuto zkreslenému vnímání reality pak vymlaskne tuto tendenční agitku, ve které dává prostor regulérnímu diktátorovi, kterému v zemi záhadně mizí opozice ve vězení nebo tři metry pod zemí a léta mu tam řádí sériový vrah nezávislých novinářů, aby si odžvanil ty své pečlivě naučené fráze, které přesně zapůsobí na ty stejné imbecily, kteří čtou Sputnik, hltají Aeronet a prokládají to Parlamentními listy, ale to je asi tak všechno, k čemu toto "interview" a sebepropagace diktátora Putina bude. Chybí zde především profesionální novinář, který by vyžadoval striktní odpovědi a konfrontoval hosta s tvrdými fakty. Ne submisivní blbec a fanoušek toho samého člověka, kterého "drsně" zpovídá otázkami, které mu tři měsíce předem zaslal spolu se smlouvou. Škoda, že ZOOM ve jménu sledovanosti rozšiřuje tuhle agitku, zvláště v ČR, která je vysoce kontaminovaná kremelskou propagandou, je to vysloveně nerozumné až debilní. Napsal bych, ať si udělá každý názor sám, ale tento dokument slouží pouze k vytvoření jednoho názoru, protože Stone Putina ještě uboze vtíraně doplňuje v odpovědích na stejné otázky, které sám položil, aby konečný výsledek vrhal co nejlepší světlo na jeho modlu. Přitom to byla unikátní příležitost jak Putina ogrilovat, stačilo třeba pozvat i významné ruské opoziční hlasy z exilu, případně s nimi dotočit nějaké krátké vyjádření k alespoň některým lžím, které tam Putin bezostyšně vypouští z huby, ale to by pak Vláďa na natáčení nekývl, protože je všechno, jenom ne naivní blbec jako Stone. Celou tuto jednostrannou agitaci nejlépe vystihl ruský komentátor BBC, který prohlásil, že celý pořad působí dojmem jako kdyby pro Russia Today (ruská státní propaganda pro zahraničí, vysílaná v angličtině) pracoval i samotný Oliver Stone a ne pouze jeho syn Sean. Člověk, který během libovolných deseti minut otázek a frází nepozná o čem tento pořad je, za jakým účelem byl stvořen a o co Stoneovi šlo především, má hodně nízko položenou laťku v chápání souvislostí a proto by se ve vlastním zájmu o mezinárodní politiku zajímat ani neměl. ()
O Putinovi jsem se dozvěděla jen minimum a věřím, že většina otázek byla stejně předem daná, takže ho to jako profíka nerozhodilo. Zdaleka se neví o jeho skutečném já, to by jsme se možná nestačili divit. Myslím, že mnohé naznačuje i závěrečný pohled na výzdobu jeho pracovny, téměř paláce v kterém bydlel a podobně. Tam tahají za nitky úplně jiné, kolosálně obrovské struktury. Jeho rčení v tom smyslu, že pošlapávání lidských práv je mu vzdálené, tak to mě nadzvedlo ze židle. Ano, tam se konají na takové lidi razie, které nemají daleko k zatýkání teroristů. Opravdu mně unikl záměr Stonea, co tím sledoval a očekávala jsem větší slovní bitvu. Koneckonců, námětů měl hafo. Ale tohle beru jako jeho poloviční režii, ta druhá mu byla nadiktována a nikdo mě nepřesvědčí, že ne. Takový malý flirt, který nebudu hodnotit, protože zatím nevím jak. Ještě si to nechám uležet..................nicméně doporučuji, každý si může udělat svůj obrázek sám. Po delším uvažování to hodnotím jako ryba ani jako rak, průměrem. ()
Chvílemi nudný koupený zápas, v němž Putin kope za Rusko a Stone za Putina. 1) Je dobře, že takové dokumenty na vysoké řemeslné úrovni vznikají. Doplňují spektrum politických pohledů a manipulací zase z druhé strany._____ 2) Film je primárně určen americkému publiku. Stone se snaží proniknout clonou americké propagandy a dělá to z našeho pohledu chvílemi až úsměvně nešikovně či průhledně. Je třeba ovšem brát na zřetel, že běžný americký divák se k jiným, než mainstreamově orientovaným prorežimním informacím nedostane. Naše specifická historická zkušenost s mocnostmi nám dává přece jen více nadhledu._____ 3) Charismatický 65letý Vladimír Vladimírovič Putin je nebezpečný právě svým distingovaným vzhledem, vytříbeným projevem a nesporně kvalitní propagandou, která ho obklopuje. 71letý Oliver Stone hraje podle Putinových pravidel. Jeho opatrnost ve formulování otázek, potencionálně Putinovi nepříjemných, hraničí až se servilností. Pravda, ve čtvrté části Stone přitvrdil...lehce._____ 4) Těším se na vrchol Stoneovy investigativní žurnalistiky - rozhovor s Kim Čong-unem. ()
Rozhodně veliké překvapení, že se dokument od Olivera Stonea vysílal před půlnocí! Dokument to byl rozhodně velmi výřečný. Vladimir Vladimirovič s úsměvem odpověděl na všechno. Místy dost tendenční otázky však neubírají celku na vážnosti. Je zajímavé se podívat na to, jak je svět a situace viděna z druhé strany. Od malička mi bylo natloukáno do hlavy, že USA jsou hrdinní osvoboditelé a ze světa filmů stále dokola omíláno, jak američtí zachránci světa bojují za mír a spravedlnost. Co když to tak úplně není? Co když ti, kdo porazili Němce, nebyli jen hrdinní Američané?Co když USA ve skutečnosti svět nezachraňuje ale okupuje? Co když se z USA skutečně stala nejzadluženější země světa? Co když chování "kam vítr, tam plášť" není úplně to, čím by se vůdce celého národa měl řídit? Co když je to všechno úplně jinak? Podívejte se a pak si udělejte názor. Bez toho nemáte právo kritizovat. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (4)
- Vladimír Putin sa priznal, že pri sledovaní hotového dokumentu zaspal. (martincba)
-
V poradí druhá televízna séria dokumentov režiséra Olivera Stonea, ktorá bola vysielaná na stanici Showtime Networks. Tou prvou bola The Untold History of the United States (2012).
(DrSKusa)
- Oliver Stone a Vladimir Putin spoločne sledujú v druhej časti film Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu (1964). (Real Tom Hardy)
Prokremelská propaganda hlavně pro ty, kteří si vytvořili názor předem, nebo neviděli všechny díly. Netvrdím, že v dokumentu nezazní faktografický nepřesné, zavádějící či nepravdivé informace, které by mě nezvedaly ze židle. Zazní, a není jich málo, ale kriticky smýšlející divák, který nespoléhá na jeden zdroj a fakta si ověřuje, by je namísto automatického zavrhnutí měl být schopen rozpoznat a přijmout jako jiný úhel pohledu (než jaký zprostředkovává většina tuzemských či obecně liberálních médií). Můžu se mýlit, ale myslím, že v tomhle spočívá podstata dialogu. ___ Stone dává Putinovi příležitost, aby představil své vidění světa (především) americkým divákům a kromě vyloženě podlézavých mu klade také vcelku provokativní otázky (na něž viditelně nervózní Putin reaguje defenzivně), byť se zpovídaným zjevně častěji souhlasí, než nesouhlasí (ale být politicky angažovaný a mít názor, třebaže nepopulární, a držet se jej, snad není zakázané). Kdyby Stone hned na začátku namísto pomalého oťukávání zvolil ostře konfrontační tón, nebude dokument trvat čtyři hodiny, ale čtyři minuty a rozhovor se nedotkne žádných závažnějších témat (pronásledování homosexuálů, konflikt na Ukrajině, sledování vlastních občanů, kybernetické útoky). ___ Na rozdíl od prokremelských trollů zná Stone velmi dobře historii, jakkoli si z ní mnohdy účelově vybírá jen to, co se mu hodí do jeho interpretačního rámce, a události neustále nahlíží v dějinných souvislostech. Dokonce bych se nebál tvrdit, že byl na rozhovor připraven výrazně lépe než leckterý novinář a dokáže díky tomu klást nepříjemné protiotázky (v jeden moment například kontruje výrokem Trumpa, který tvrdí o ruských hackerech přesný opak toho, o čem je přesvědčen Putin, jenž Trumpa ještě před chvíli chválil). ___ Stone zároveň jako vizuálně založený filmař nespoléhá jen na mluvené slovo, ale velké množství významů, někdy jdoucích proti tomu, co říká Putin, sděluje také doprovodným, kontext doplňujícím obrazovým materiálem (např. paralely mezi Stalinovým a Putinovým kultem osobnosti během vojenské přehlídky, k nimž se Stone vrací v poslední epizodě při snaze najít Putinovo místo mezi ostatními velkými muži ruských dějin). Za relevantní v této souvislosti považuji sebereflexivní začátek posledního dílu, v němž Stone režíruje (což je klíčové slovo) Putina tak, aby měl natáčený záběr hloubku. Nesledujeme syrový záznam skutečnosti, ale její přiznanou interpretaci, pojatou mimo jiné tak, aby byl zesílen dramatický efekt (proto nejsou rozhovory řazeny chronologicky – to nejlepší si Stone nechává na konec, ačkoliv jde o slova pořízená dříve). Svět podle Putina svým vizuálem (úvodní titulky, font písma se jmény osob) i výběrem událostí, na které klade důraz, zdůrazňuje Putinovo studenoválečné vnímání mezinárodní politiky, které sám navenek odmítá. Stone svými postprodukčními zásahy zkrátka nejen ilustruje to, co Putin říká, ale také s tím polemizuje. ___ Ačkoliv nejde o audiovizuálně stejně hutnou lekci dějepisu jako Neznámé dějiny Spojených států, poznámky o nudě nechápu, jelikož se jedná o mimořádně dynamickou a významově mnohovrstvou záležitost s neustálými střihy, měněním úhlů kamery a prostředí, animovanými mapami, zpravodajskými záběry nebo filmovými klipy, které se v nejlepším momentu dokumentu stávají přímou součástí dialogu v podobě společného sledování Dr. Divnolásky. Kdyby nic jiného, představil Oliver Stone zakuklenému ruskému carovi, přesvědčenému o mnoha silně znepokojivých skutečnostech (typu „Vystrašit ruský lid je skoro nemožné“), jednu z nejlepších filmových satir historie, což není málo. 80% () (méně) (více)