Stíny a mlha

Kamera neni spatna, stejne tak ulicky v meste nahodily peknou atmosferu. Namet je take dobry a herecke vykony ve vedlejsich rolich take stoji za zminku. Tempo filmu i pres kratkou stopaz dost zadrhava. Nejvice mi vsak vadila postava samotneho Allena, malokdo je mi tak nesympaticky jako on, coz je asi jen muj problem. (20.08.2011)

Možná to říkám jenom proto, že si takhle z fleku nevybavuju ty filmy, které mám od Allena nejraději, ale tohle je snad nejlepší film, co jsem od něj viděla! (so far) Kafka se silně dere pod jazyk, což já vždycky můžu, Malkovich je na hubičku a ten vymazlenej vizuálek! Ach ach. V poslední době ráda vzdychám. Správný je postřeh kolegy komentaristy, že výrazní herci ve vedlejších rolích dělají z pár prken a hřebíků rakev. (23.10.2010)

V podstatě typický Allen, jen v poněkud atypických kulisách. Svět je jedno velké nedorozumění zahalené do neprostupné mlhy. A smysl Vám začne dávat teprve, zabloudíte-li do bordelu. Nebo do cirkusu. Vyberte si, máte to nakonec jedno :-) Zásadním odhalením však zůstává, že projekt „Rychlý prachy“ nevymyslel Trautenberk Rosenberg, ale nesmělý roztomilouš Woody. Chápu to správně, že i sebepočestnější ženě stačí zamávat před obličejem dostatečně tlustým svazkem bankovek a jí už se vzrušením rosí rodidla? Ale jděte! :) (05.12.2012)

„Dejte si pozor. Nerada bych vás našla v aleji s proříznutým hrdlem od ucha k uchu.“ – „Nebojte se. On většinou škrtí.“ Naladit se správně na tuhle Allenovku mi docela dlouho trvalo (a než se mi to podařilo, tak jsem se chvílemi i nudil), a to kvůli mému nepřesnému očekávání. O krimi linku, která se před zhlédnutím filmu (a ostatně i na jeho počátku) jeví jako dominantní, totiž ve Stínech a mlze vlastně ani trochu nejde (i když moje oblíbená melodie Mack the Knife, jež zazní na konci snímku, k ní přece jenom trochu odkazuje). Přítomnost vraha je jen prostředek k rozvíjení příběhu, který režisér využívá na jednu stranu k pobavení publika, ale větší měrou k určitému filosofování (o umělcích, prostitutkách, o Bohu atd.) a také vysílání jistého poselství, které na první pohled není vůbec snadné odhalit (nemluví se o něm), a divák ho rozpoznává až postupně (postava Kleinmana, a události, které ho potkávají, jsou totiž nanejvýš symbolické…jen to chce dostat impulz a uvědomit si to). Celé tohle luštění je navíc ponořeno do prazvláštní atmosféry způsobené všudypřítomnou mlhou, stíny a mysterióznem. Ale jak už jsem zmínil výše, samozřejmě nechybí pro Allena typické výborně napsané dialogy a humor (ten je však přítomný výhradně jen ve chvílích, kdy je v záběru o život hláškující Woody, a já osobně zalitoval pokaždé, když „slezl“ z plátna). Snímek prozatím hodnotím slabšími 4* a v budoucnu plánuju opětovnou projekci, kterou já osobně v tomto případě k plnému docenění potřebuju. „Tak, budete v pořádku?“ – „Kromě toho, že jsem teď vystaven lynčujícímu lidu, jde po mně policie, ten maniak je na svobodě a já jsem bez práce…tak je všechno ok.“ (28.08.2014)

Jeden vrah, jedna noc, jedno dosti zamlžené městečko a spoustu problému pro jednoho úředníčka jménem Kleinman. Takhle by se dal shrnout tento Allenův film. Shadows and Fog střídá skvělé scény (všechny z bordelu a Johnem Cusackem) s těmi průměrnějšími (linka s Allenovým šéfem). Také mi přišlo, že v tomto filmu má zřejmě svou nejlepší roli Mia Farrow, která zde byla opravdu okouzlující. Když nad tím přemýšlím, nechybělo mnoho a dal bych plný počet, ale nemůžu. I na ploše 85 minut jsem se totiž stihl místy nudit. Přesto se stále jedná o nadprůměrný film, o jednom městečku, do kterého se za nějaký čas určitě ještě jednou vydám. 80 %. (25.11.2012)