Dokud nás svatba nerozdělí

Nad trapností a neupřímností některých svateb zůstává rozum stát, proč o tom tedy nenatočit film. Je fakt, že ke klasickým francouzským komediím to má téměř daleko, přesto jsem se několikrát opravdu zasmál a především jedna z posledních vět "já tě vezmu" je nezapomenutelná. Některé postavy, včetně hlavního hrdiny mi ovšem byly vyloženě nesympatické a tak jsem si oblíbil spíše několik zaměstnanců agentury, kteří z toho dělali tu pravou komedii. Jako nenáročný film, po náročném dni dobré. 60% (18.11.2017)

Způsob snímání připomíná jednu nekonečnou reportáž ze zákulisí nervního povolání, styl vyprávění se však zejména v první půli blíží rozhlasové konverzační hře. Povšechnému hemžení důležitě se tvářících postaviček pomalu hrozí jednotvárnost, až po hodině vytrhne z lehké dřímoty nástup hostů, třebaže také jejich skladba pracuje se zběžným figurkařením.Pravda je, že s houstnoucími problémy se i zábava stupňuje, nicméně týká se zejména ryze profesních fíglů. Třeba jak využít sáhodlouhého proslovu sebestředného novomanžela, čím svatebčanům rychle a levně nacpat břicha nebo kde hledat kolegiální výpomoc v nouzi – přece na konkurenční kovbojské svatbě s apačským rabínem, zastupujícím jeden z perlivých detailů. Zato trik, jak splynout s hosty, znali už Nesvatbovi, efektní finální gag se okatě chystá a pospolité smíření v duchu „multi-kulti“ vyzní hodně lacině, byť kýžené dojetí zařídí. (02.11.2019)

Mé třetí setkání s tvorbou autorské dvojice Toledano a Nakache dopadlo nad očekávání dobře, i když (možná právě protože) jde o naprosto odlišný koncept a styl humoru, než s jakým celosvětově uspěli v případě Nedotknutelných. Jak už zaznělo ve více komentářích, tenhle kousek není řachanda, nýbrž příjemný, lehce plynoucí snímek podkreslený pohodovou hudbou, který má ambice vykouzlit na řadě míst mírný úsměv, nikoliv salvu smíchu. I když prostředí svatební hostiny svádí pokládat film za jednu z nesčetných variant romantických komedií, opak je pravdou. Dokud nás svatba nerozdělí je komediální příběh z prostředí pracovního kolektivu, tedy subžánru kdysi tak protežovaného v zemích východního bloku. V tomhle filmu se tvrdě maká - pravda, ne vždy efektivně, v ukázkové souhře a s očekávanými výsledky. Parta v našich končinách nepříliš známých herců odvádí spolehlivou práci a za sebe můžu jen dodat, že jsem se bavil přesně tak, jak to režijní dvojka zamýšlela. Osobně nemívám rád filmařinu založenou na zpitvořených figurkách, tady mi ale absence hlavní postavy nahrazené množstvím vedlejších postav s jedním nebo dvěma důležitými výstupy přišla navýsost funkční. Celkový dojem: 90 %. (17.05.2021)

Nie je to síce žiadna sláva, ale splní svoj účel. A ten je dobre sa zabaviť. Z pochopiteľných dôvodov zrejme nie je príliš vhodný pre nastávajúce nevesty a ženíchov... Príbeh totiž hovorí o prípravách a priebehu svadby na starobylom zámku z pohľadu cateringu. Záplava vedľajších figúrok dáva dostatočný priestor na vtipné situácie, ktorých je neúrekom a ozaj stoja za to. Lepší priemer. (28.04.2018)

Režiséri a scenáristi kultového filmu "Intouchables" nám prinášajú svoju novú komédiu "Le sens de la fête". Neviem čo mám k tomu moc povedať, lebo toto je celkom iný film. Čakal som dobrý humor, kde sa budem smiať. Sem-tam som sa zasmial, občas sa pousmial, no inak som mal pocit, že akosi mi nesedia komédie typu, kde čakáme, čo sa všetko ešte pokazí. Je to staré a akosi to nevie priniesť nič nové. A tento film výnimkou rozhodne nie je. Musím povedať, že mi bolo počas filmu hlavne ľúto šéfa Maxa, ktorý musel riešiť úplne zbytočné problémy, ktoré sa tu objavovali kvôli svojim ľuďom. Niektoré vôbec nemuseli byť. A potom skutočne človek len čaká, kedy sa čo stane, čo ako vypáli a podobne. Pozerať sa to dá, no miestami ma to fakt nudilo. Vizuálne okey, herecky okey, príbehovo pre mňa slabé. Možno vám to sadne lepšie, no pre mňa je to celkom sklamanie. Najmä po tom, ako silno na mňa zapôsobili predošlé projekty tvorcov. Hodnotenie: C+ (04.02.2019)