Dokud nás svatba nerozdělí

Francouzské filmy u mě letos v kinech opravdu bodují.I dva jsou rodina,Z Paříže do Paříže,Srdečně vás vítáme a Alibi na klíč pro mě byly příjemným překvapením.Se stejnými pocity jsem šel i na tento snímek.Místy velmi vtipné,místy trochu zdlouhavé,proto dám jen 3 hvězdy.Zklamán ale rozhodně nejsem,tak doufám,že francouzská kinematografie budu nadále tak plodná jako letos. (20.11.2017)

Komedie odehrávající se během jedné svatby. Nakoukneme pod pokličku toho jak se připravuje a řídí luxusní svatba. Samozřejmě ne vždy jde vše hladce a občas vznikne nějaký zádrhel. Komedie ukazuje nějaké zádrhely a jak se o ně musí šéf svatební agentury postarat. Samozřejmě vzniká spousta vtipných situací. O proti americkým komediím, který jsou poslední dobou na stejný brdo, je tento film trochu reálnější a člověka to víc zaujme a baví. Scéna s balónem je pak už vrchol, kde mě od smání bolely tváře. Moc se mi líbil soundtrack a hlavně písnička právě ve scéně s balónem (Cascadeur - Meaning). Film se mi líbil a děkuji CSFD za projekci. (10.11.2017)

Způsob snímání připomíná jednu nekonečnou reportáž ze zákulisí nervního povolání, styl vyprávění se však zejména v první půli blíží rozhlasové konverzační hře. Povšechnému hemžení důležitě se tvářících postaviček pomalu hrozí jednotvárnost, až po hodině vytrhne z lehké dřímoty nástup hostů, třebaže také jejich skladba pracuje se zběžným figurkařením.Pravda je, že s houstnoucími problémy se i zábava stupňuje, nicméně týká se zejména ryze profesních fíglů. Třeba jak využít sáhodlouhého proslovu sebestředného novomanžela, čím svatebčanům rychle a levně nacpat břicha nebo kde hledat kolegiální výpomoc v nouzi – přece na konkurenční kovbojské svatbě s apačským rabínem, zastupujícím jeden z perlivých detailů. Zato trik, jak splynout s hosty, znali už Nesvatbovi, efektní finální gag se okatě chystá a pospolité smíření v duchu „multi-kulti“ vyzní hodně lacině, byť kýžené dojetí zařídí. (02.11.2019)

Jev, který jsem odpozoroval letos už u Emma Approved nebo u Baby Driver - občas se divím, že tyhle fiktivní "společnosti" vydržely takhle dlouho a jak to fungovalo předtím, že jsou tak populární a úspěšné, protože vždy, když na ně jsou namířeny kamery, tak jde hned všechno rychle k šípku. Taky jsem si připomněl klasické romanticko-komediální tropy. Učebnicová situační komedie. Na jednu stranu mi chyběly vizuální gagy, na druhou stranu možná lepší, protože by to snadno mohlo zabřednout do trapnosti. Poznal jsem ale i nové věci. Jako třeba co to znamená, když postavy mezi sebou mají nulovou chemii. Mezi sebou, ale i mezi mnou a nimi. A já se tak během filmu sám sebe několikrát ptal, proč se na to dívám, když je mi osud některých postav úplně putna. Co je na těch novomanželích speciálního, když sotva znám jejich jména? Co je speciálního zrovna na této firmě zařizující svatby? Říkejte mi, že jsem po bitvě generál, ale jakou logiku má zařídit svatbu na zámečku a ani se nestarat o to, jestli bude na vše dostatek elektrické energie? Byl to ale hezký film (i když by mu v mnoha scénách prospěla dieta - zkrácení scén), taková univerzální dramedie, která nezná státních hranic ani jazykových bariér. (10.11.2017)

Komedie na klasické téma "když se něco se*e, tak se to se*e pořádně". V tomto případě je to vyhrocenější ještě víc, protože ženich je úplný debil. Vzdor tomu všemu se ale nejedná o souvislý sled skečů, ale o relativně decentní humor o lidech, kteří svou práci milují, ačkoliv brblají a dokážou jí leckdy i pořádně zvojtit. Nakache s Toledanem sice nedosáhli kvalit Nedotknutelných, ale rozhodně mě nezklamali. 70% (13.04.2018)