Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Harry MacourekHrají:
Milan Kňažko, Alicja Jachiewicz, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Vladimír Menšík, Pavel Zedníček, Jiří Hálek, Marián Labuda st., Zdeněk Řehoř (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorskou dvojici – spisovatele a lékaře Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina – znají diváci z jejich společné komedie Jak svět přichází o básníky a z jejích čtyřech volných pokračování. Koncem osmdesátých let se oba autoři setkali i při realizaci příběhu z protialkoholní léčebny. Zde se sešla pestrá společnost – vzdělanec a topič Lexa, neúspěšný malíř Ament, profesor dějepisu Zlámal, farář Dorenda, číšník Čtvrtečka a herec Šmok. Ti všichni zápolí s démonem alkoholu, v separaci prožívají své malé radosti i trápení. Nesnášejí despotického vrchního ošetřovatele Masáka a jeho „experimentální“ léčebné metody. Jediný Lexa, rváč a bojovník za práva nejen svá, ale i ostatních, se mu dokáže postavit… Režisér Dušan Klein o filmu řekl: „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by sám měl přijít na to, jak žít.“ Předností filmu jsou vtipné dialogy a vynikající herecké výkony v čele s Rudolfem Hrušínským v roli ošetřovatele Masáka a Milanem Kňažkem jako topičem Lexou. Svou poslední filmovou roli – alkoholika Honzíčka – zde vytvořil Vladimír Menšík. (Česká televize)
(více)Recenze (279)
Není to sice tak drsné jako Tažní ptáci, i tak to ovšem s přehledem strčí do kapsy většinu podobně zaměřených filmů. Když Hrušínký říká své "uděluji Vám tři černé body", přebíhá mráz po zádech asi nejen mně. Já tvůrcům uděluju pět českých na dřevo. P. S. Poslední role Vladimíra Menšíka. ()
Tak konečně jsem se podíval na film, o jehož existenci vím už nějakých 12 let (a to v souvislosti s tím, že zde pan Menšík sehrál svou poslední filmovou roli), ale který se mi všemožně vyhýbal. A nepopírám, že na film jsem se podíval právě kvůli panu Menšíkovi, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že je to film na podobné téma jako dříve natočený film "Tažní ptáci", který se mi velmi líbil. A velice rád konstatuji, že tento film je neméně povedený, čas s ním strávený utekl velice rychle, ten příběh jsem prožíval spolu s hlavním hrdinou, kterého naprosto excelentně ztvárnil Milan Kňažko, kterého jsem dosud viděl hrát tak maximálně v seriálu Ulice nebo v americkém filmu "Hostel II". Zde si se svou rolí alkoholika bojujícího za spravedlnost poradil opravdu bravurně. Ale skvěle ho doplnili další výrazní herci, Rudolf Hrušínský jako výrazný záporák nemohl svou roli zahrát lépe, to se ale dá říci o všech zúčastněných, kteří se tak zasloužili o to, že tento film řadím k těm nejlepším a nejkvalitnějším českým filmům, které jsem dosud během svého života viděl. Tohle je zkrátka bezchybný a perfektní příběh z jedné protialkoholní léčebny, plný vynikajících hereckých výkonů. Takže nemohu jinak, nežli udělit filmu maximální hodnocení v podobě pěti hvězd a zpytovat své svědomí, že jsem tento film nevyhledal už někdy dříve. ()
Oveľa účinnejšie, ako napísať ľubovoľný komentár k filmu a oslavovať herecké výkony všetkých zúčastnených, by bolo zmieniť niekoľko bonmotov, hlášok, narážok a sarkastických komentárov, ktoré boli vo filme vyslovené, aby si divák urobil predstavu, o aký film sa jedná. V roku 1988 sa podarilo natočiť politicky angažovaný film, ktorý snáď predpovedal fakt, že o rok dva nato už bude sloboda slova bežným javom spoločnosti. Alebo si možno kádre, čiže svine, ktoré sú vždy pritom, keď sa niečo deje, neprečítali scenár, respektíve nevideli film. Ja som sa najviac zasmial na fóriku, keď sa jeden z účastníkov párty divil faktu, kde vzal Kňažko banány. Tento glos by mohol viesť pár rokov predtým tento film do trezoru a dnešná mládež ho už bohužiaľ vôbec nepochopí. Tak nakoniec sa otrepane vrátim ešte k tým hereckým výkonom, jedná sa o Kňažkovú životnú úlohu. Ako kapitán "FC Barcelona v ústave" uspel. ()
Nevím, zda je žánr "komedie" pro tento snímek opodstatněný. Spíše mi přišel jako drama se smutnými úsměvy. Film mi v některých scénách dost připomínal Přelet nad kukaččím hnízdem. Zvláště pan Hrušínský byl ve své roli naprosto fascinující, něco jako mužský protějšek vrchní sestry Ratchedové. Ostatní herecké osobnosti také excelovaly. Výborné herecké seskupení zmůže s filmem hodně. A myslím, že v případě tohoto filmu, z něj herecké kvality zúčastněných vytvořily silný filmový zážitek. ()
Velmi trpký film. Jeho častá reprízovanost v televizi o něčem dost svědčí - osobně to cítím tak, že k alkoholu tolerantní česká společnost kouká na Holuby především jako na komedii, plnou oblíbených národních a zasloužilých umělců. Pro mě osobně je tento film hlavně smutnou podívanou na poslední filmovou roli Menšíka, který - sám alkoholik - zde vlastně ani nemusel nic hrát. Ty jeho pytle pod očima mě vždycky vyděsí; bylo už znát, že měl smrt na jazyku, a tak už se bohužel nedožil pádu komunismu, který přišel o rok později... ()
Galerie (17)
Zajímavosti (24)
- Ve filmu si společně zahráli životní partneři Jaroslava Brousková a Ladislav Potměšil. (M.B)
- Budova záchytné stanice ve filmu je ve skutečnosti Městská knihovna Humpolec. (ČSFD)
- Miroslav Macháček byl skutečně v psychiatrické léčebně a to v roce 1975. (M.B)
Reklama