Jak básníci přicházejí o iluze

Druhý díl básníků mi přijde na podobné lehce nadprůměrné úrovni jako jednička. Opět nic zásaního ve filmu nevidím. Kvalitní herci, vtipné momenty - to vše ve filmu najdeme. Jenže narozdíl od jedničky mi přijde dvojka lehce utahaná, některé scény jsou zbytečné. I tak to jde, takže to vidím na 62% = *** (24.11.2012)

Naprosto dokonalá fiktivní vsuvka cimrmanovce Zdeňka Svěráka a jeho Leffinqwellův psací stůl - modifikace dle A. Bronštajna, tzv. Zajícova varianta. Geniální :D. Druzí Básníci opět servírují vtipnou a inteligentní zábavu, plnou hlášek, které mají opravdovou hloubku. Dušan Klein dokázal tyhle ingredience skloubit jako nikdo jiný. Básníci z osmdesátých let se mi po každém dalším shlédnutí líbí víc a víc. "Jak pozná chytrej člověk, že je chytrej?" "Chytrej to nepozná a blbci je to jedno." "Na každém konci je hezké, že něco nového se začíná....." (25.02.2023)

Dvojka si s přehledem hlídá vysoko nastavenou laťku zábavy a kvality. Vysoká škola je plná nástrah (jako těžce zkoušený vysokoškolák vím, o co jde) a Štěpánovi kromě strašlivé Anči motá hlavu Jeskyňka. Vynikající atmosféru pomáhají navozovat Štěpánovi kumpáni na kolejích - výborní jsou hlavně Venoš, jako moravský řízek, a Mireček, ovšem ani excentrický mladý Roden se neztrácí. Kendy je malinko upozaděn, což dává vynikajícímu Křížovi (opravdu si myslím, že v prvních třech dílech básníků podal až legendární výkon a postavě Štěpána vdechl cosi unikátního, co by jí nikdo jiný dát nedokázal) větší prostor. 90% (23.06.2006)

"Pane profesore, jak pozná člověk, že není pitomej? - No, chytrej člověk to nepozná nikdy a blbci je to jedno." Štěpánek (Pavel Kříž) jde na vysokou. Následuje druhá láska a neustálé učení latinských názvu celé anatomie. Mám dvojku stejně rád jako první díl. Teď s velkým postupem času jsem si krásně zavzpomínal na moje učení anatomie. Všechny ty latinské názvy... Ach ty vzpomínky. Každopádně vždy oceňuji s jakým humorem Básníci zvládají pokračování. Navíc nechybí Zdeněk Svěrák s jeho klasickou rolí a přednáška o uspořádání stolu. A taky tu máme posilu v Karlu Rodenovi. No a samozřejmě Jeskyňka (Adriana Romanová-Tarábková). Za mě nejkrásnější můza z trilogie. Konec hořký na který nelze zapomenout. Holt, někdy se o ty iluze přijít musí. "Na každém konci je hezké, že něco nového začíná." (80 %) (16.01.2022)

O iluze možná přišel Pavel Kříž ale především já jsem přišel o iluzi že Dušan Klein je kvalitní režisér...tupý a sotva vtipný film který jsem nevěděl jaký je jeho smysl a v čem tkví pointa jeho humoru...nostalgická zamyšlení bych Křížovi toleroval možná v jedničce kde to není ohraný ale tady je to trapný už proto že nerozdává žádný nový moudra a hodinu a půl poslouchat jeho plky o tom jak ho sere svět a do toho sledovat normální život studenta medicíny je něco neohorázně nudnýho.... (07.10.2009)