Jak básníci přicházejí o iluze

Bezkonkurenčně nejlepší díl básníků! A snad i jeden z nejlepších filmů na světě! Vtipný, promyšlený a přitom jen tak letmo nahozený! Zkrátka dokonlalý! A kdo kdy studoval na výšce musí jeho humor a situace do kterých se Šafránek dostává ocenit ještě víc! Legendární postavy Mirečka a Vendulky utěšitelky, to je již jen koření! Nesmyslná přednáška MILOSLAVA Zajíce z katedry duševní hygieny v podání zdeňka svěráka je prostě překrásná! doufejme, že tento film zde na CSFD získá ještě lepší hodocení a jak Mirečka v zahrádkách učili: "Pravda zvítězí nad lží a nenávistí" a můžeme jen doufat, že "budem ještě u toho"!:) (16.09.2008)

Druhá honba za zásunem byla srovnatelné kvality jako první díl. Nepříliš pohlednou Šafránkovou vystřídala podstatně koukatelnější kočička, která se zde objevila čistě jako doplněk a sexuální objekt. Dost mě bavily přednášky. Nejvíce asi kluci z ústavu duševní hygieny a jejich cesta za dosažením dokonale uspořádaného stolu. Potěšil kratší výstup Františka Filipovského, který byl znovu úžasný. Docela dobře byli vybraní i Roden, opičák a nechutně přehrávající Moravák. Humoru a hlášek jsem zde zaznamenal o něco více, než tomu bylo v předešlém filmu. Jinak snímek docela dost okopíroval první díl. Romantická básnička byla také prakticky stejná jako v prvním díle. [75 %] (15.10.2020)

Kleinova básnická tetralógia u nás už zľudovela a má čo povedať azda každému. Tí skôr narodení ocenia na tú dobu nezvykle kritický tón voči normalizačnému socializmu, moja generácia Štepánove básničky, s ktorými zvádzal povoľné české panny a umelci určite kvitujú novátorský prístup k Tylovej hre Lesní Panna. (13.02.2008)

Druhý díl BÁSNÍKŮ je dnes komediálním historickým filmem o skutečné podobě vysokoškolského studia pozdního komunismu. Hravost a nadhled, které ho provázejí, nezmizely, dospělost a vážnost, kterým se při nejlepší vůli nemohl vyhnout, nepřevládají. Výhody, nabízené tehdejším režimem, musejí na jedné straně dnešním studentům připadat jako sen, na straně druhé však dnes musí stejně zákonitě šokovat úzkost obzorů, příznačných pro předlistopadovou dobu. Příběh o dospívání, který mi ve své komediální podobě připadá jako varianta obdobně komponované a postupně vznikající Truffautovy pentalogie, si pohrává s variantností budoucího života: tou slušnou a nezištnou a tou rvavě konzumistickou. Bezradnost, kterou vyzařuje, není v žádném případě autorským selháním; naopak skvěle postihuje skutečný ráz doby karikatur rezavějících ideálů. Nenápadnost kvality je nápadným rysem poctivého Kleinova i Pecháčkova umění. Tuto formu nenápadnosti jim lze jen upřímně závidět. (02.01.2008)

"Pane profesore, jak pozná člověk, že není pitomej? - No, chytrej člověk to nepozná nikdy a blbci je to jedno." Štěpánek (Pavel Kříž) jde na vysokou. Následuje druhá láska a neustálé učení latinských názvu celé anatomie. Mám dvojku stejně rád jako první díl. Teď s velkým postupem času jsem si krásně zavzpomínal na moje učení anatomie. Všechny ty latinské názvy... Ach ty vzpomínky. Každopádně vždy oceňuji s jakým humorem Básníci zvládají pokračování. Navíc nechybí Zdeněk Svěrák s jeho klasickou rolí a přednáška o uspořádání stolu. A taky tu máme posilu v Karlu Rodenovi. No a samozřejmě Jeskyňka (Adriana Romanová-Tarábková). Za mě nejkrásnější můza z trilogie. Konec hořký na který nelze zapomenout. Holt, někdy se o ty iluze přijít musí. "Na každém konci je hezké, že něco nového začíná." (80 %) (16.01.2022)