Nádech pro lásku

Dobre viete, kam film smeruje a v momente padajúcej nádeje či črtajúcej sa záchrany prichádzajú osvedčené chvíle, kedy držíte palce alebo naopak sa nadchnete nad dramatickými zvratmi. V druhej polovici sa dynamika zlepší, prídu aj filmové chvíle namierené na cynikov a Andrew Garfield si získava prvé sympatie ako nehybný bojovník. Prekvapivo sa dostaneme aj na iné miesta ako iba nemocnice či liečebné domy, môžete sa tešiť na solídnu výpravu v Afrike či Európe, kde Andy Serkis rád servíruje slnkom zaliate zábery, pre ktoré sa oplatí žiť. Výprava, dobrá kamera, občas hudba a najmä dobová atmosféra prispievajú ku kvalite. Ako celok je Nádych pre lásku taká životopisná klasika. Nie je ľahké hodnotiť tento ľudsky dojemný príbeh, pretože v každom človeku vyvolá zaručene vlnu emócií. (10.09.2019)

Hodně silná věc, Andrew Garfield v hlavní roli je skvělý stejně jako Claire Foy. Téma filmu je samozřejmě výborné - i handicapovaní jsou součástí společnosti a nezaslouží si zůstat za zdmi ústavů a nemocnic. Dnes názor celkem běžný (i u nás se s tím většinová veřejnost musela vyrovnat), ale v minulosti s tím někdo musel přijít. Andy Serkis jako debutující režisér určitě nezklamal. (04.12.2017)

Moje hodnocení se primárně odvíjí ze zkaženého závěru, jelikož když měl děj gradovat a měli z nás téct potoky slz, tak jsem se pouze šklebil na monitor svého notasu. Celých 20 minut filmaři zabili a nedopustili žádné citové zabarvení, které by jinak průměrný romantický film vyšvihl vzhůru v hodnocení. Takto dávám pouze 2*. (10.06.2018)

Idea veľmi podobná ako pri Me Before You, takže už len tento fakt tomu ubral na originalite. Dokonca aj tá emočná línia bola viacmenej totožná - rezignáciu striedala nádej a boj o prežitie, a napokon zas prichádzali fázy túžby po smrti. Mňa osobne najviac vzala za srdce tá časť tesne po Robinovom ochrnutí, najmä keď sa mu snažili odčítať z pier, čo chce povedať - napokon z neho vyšlo Let me die... Potom už to bol taký gradačný štandard - roky stabilizácie, relatívneho šťastia, prínosu pre spoločnosť, a t ď. Nehovorím, že som sa nudil, ale bol to taký priemer. V celkovom ponímaní to však bola najmä pekná spomienka producenta Jonathana Cavendisha na svojho otca, ktorý spôsobil revolúciu v zdravotnej starostlivosti o respiračne závislých pacientov. (16.01.2018)

Andy Serkis sice dokáže coby Glum nebo Ceasar zázraky, za kamerou má ale (přirozeně) ještě rezervy. I když na debut je to velmi solidní. Vybral si hluboký lidský příběh, který mnozí diváci milerádi zhltnou, já ovšem tahle oslavující (kde se dočkáme replik typu „vždy když sem jdu, odcházím silnější“) klišovitá dramata úplně nemusím. Zaprvé je děj zbytečně předpověditelný, zadruhé nikdy nejde úplně na dřeň. Náš hrdina má sice kvůli nákaze obrnou mizivé vyhlídky (samozřejmě chlapec zabojuje) a řeší závažné otázky typu eutanazie, vše je ovšem zabalené do uhlazeného konzervativního hávu. Od Serkise bych čekal něco dravějšího, s větším tahem na bránu. Tohle je v řadě momentů očekávatelné asi jako výhra Zemana v přímé volbě prezidenta. Vždyť i ve chvíli, kdy se dusí a bez cizí pomoci to nedá, nasadí vzápětí náš hrdina optimistický kukuč, že bych mu jednu vrazil. Logicky se nabízí srovnání s Teorií všeho, Eddie Redmayne na plátně postižený ALS si mě ovšem celkově získal podstatně víc. Ač neříkám, že by byl Andrew Garfield špatný. Naopak. Ve výsledku velmi dobře zahraný a solidně natočený film, já ovšem čekám něco navíc, nikoliv jen sázku na jistotu. (09.01.2018)