Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve škole kdesi v pohraničí se mladý učitel pokouší začlenit do výuky i romské děti. Jenže jejich rodiny zůstávají vůči vzdělání podezíravé. Tvůrci zvolili do značné míry romantický náhled, který neproniká pod povrch. Zařadili početné folklórní ukázky, vystupující jako nejatraktivnější prvek. Skutečně problémy si tak můžeme jen domýšlet. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (25)

sator 

všechny recenze uživatele

Několik let po válce, zbědovaná a opuštěná ves v pohraniční, kde je cikánská menšina většinou. Práce kterou učitel věnoval j dětem přichází vniveč. ... Všude budete muset pracovat. To mi víme, ale ta cesta, ta cesta je pěkná. Velkou úlohu vajdy tu hrál skvěle Čepek. Bezvadná hudba částečně cikánská a částečně z pera Zdenka Marata. Film se mi líbil a přihlédnu li k roku výroby tak hodnotím ****. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Problematika Romů žijících historicky na našem území je nejen v kontextu československé kinematografie značně přehlížena, jedním z mála filmů, který život romského etnika reflektuje, je právě Kdo se bojí, utíká režiséra Dušana Kleina (ten se dá dokonce pokládat za jakéhosi filmového odborníka na problematiku Romů, neboť natočil ještě další snímek z prostředí českých ,,nepřizpůsobivých", konkrétně detektivku Radikální řez). Kdo se bojí, utíká je o to cennější, že je příběhem z poválečného pohraničí, tedy z místa, odkud právě byli odsunuti sudetští Němci (což ve filmu explicitně zdůrazněno ale není) a na jejich místo přikočoval nejen vajda se svou skupinou Romů, ale i mladý ,,buditelský" učitel. Je otázkou (která se ve filmu opět vůbec neřeší), do jaké míry byl příchod obou nucený (mladý učitel nejspíše dostal tzv. umístěnku a Romové byli do Sudet poslání jako levná - a v republice v té době vlastně jediná - pracovní síla, tedy žádný projev aktu svobodné vůle), každopádně to tvoří základní expozici budoucího dramatu. Co se musí ovšem na Kleinově přístupu ocenit, je fakt, že se nebojí alespoň mezi řádky poukázat na tragický osud českých Romů během trvání Protektorátu, který byl v mnohém podoben osudu židovskému. ,,Rodiče zemřeli v koncentráku." Dokonce se v dialozích řeší, že Romy už znovu ,,nelze poslat do plynu", což je v poválečné reflexi velmi cenné faktické zjištění (a mělo by se připomínat i dnes). Co ovšem film Dušana Kleina naopak trochu sráží, je velmi stereotypní a obecně romantizující pohled na život kočujících Romů, zvláště úplná pointa o důležitosti ,,cesty" mi přišla dosti umělá. Navíc většina skutečných problémů zůstala nevyřčena (třeba fakt, že my Češi jsme si většinu již dávno asimilovaných předválečných českých Romů zlikvidovali v koncentračních táborech a proto na jejich místa přikočovali z východu noví, obtížně integrovatelní...). Každopádně body za odvahu něco takto angažovaného vůbec natočit, s dynamikou civilizačního vývoje by dnes vlivem institutu tzv. politické korektnosti podobně laděný film vůbec neměl šanci vzniknout... Podobné filmy: Radikální řez ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Další z řady československých filmů popisující potíže při poválečném znovuosidlování pohraničí, tentokrát je snímek zaměřen na problémy se soužitím místních obyvatel a dosazenou početnou romskou komunitou. Stěžejní část snímku zobrazuje očekávané problémy místního mladého učitele Dudka (P. Kříž ve své typické intelektuální roli) se vzděláváním romských dětí. Další linie filmu sleduje hanebné okrádání negramotných romských spoluobčanů, jehož se dopustil bezcharakterní účetní L. Munzar. V nepřehlédnutelné roli vůdce Romů, tzv, vajdy se představil jako vždy nespoutaný a přirozený P. Čepek. Kromě těchto umělců mě zaujal také místní představitel zákona nekompromisní, i Romy respektovaný V. Kratina. Snímek nenabízí žádné konkrétní řešení problematiky soužití či návrh na omezení konfliktů, pouze zobrazuje nemilosrdnou skutečnost, jež se dosud změnila jen pramálo a místo toho se věnuje romskému folkloru a kultuře. Snímek rozhodně není špatně natočen, zkušený režisér D. Klein, jež se věnoval této problematice už v minulosti (Radikální řez 1982), natočen docela zajímavé, lehce kontroverzní dílo. ()

vox_populi 

všechny recenze uživatele

dilino gádžo Kříž versus romales Čepek, Furková, Lackovič...mohlo by sa to pokojne volať Cigáni idú do školy - i keď na sovietske dielo Cigáni idú do neba tento film nemá ani náhodou!....slabé dve hviezdičky, no za ohnivú šukares Blanarovičovú pridávam jednu hviezdičku navyše - cigánsky čertík nemá chybu! ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Nějak nevím, kde tam bylo to drama? Dušan Klein je herecky hodně úzkoprofilový a je to škoda, tady jsou "navíc" aspoň výborní Munzar s Kratinou. Když o tom tak přemýšlím, vlastně nevím, jaká je myšlenka nebo pointa tohoto příběhu(?), protože vede od nikud nikam. Byl bych nerad, aby se poselství zploštilo jen na "všeci kradnů", ale těžko tu hledat něco dalšího... ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Film bol natáčaný v Rumburku a Pavloviciach. (dyfur)
  • Po snímku Radikální řez (1983) se jedná již o druhý snímek Dušana Kleina s romskýcm obsazením. (Terva)
  • Film je adaptací románu "Na cikánské stezce" od Josefa Pohla. (Terva)

Reklama

Reklama