Konec básníků v Čechách

Pro mě je kapitalismu škoda. Konec básníku v Čechách je některými považovaný za film, který neměl vzniknout. Skrytá hrozba Kleinova Chlapectví. Vstup poety Štěpána Šafránka do divokého kapitalismu devadesátých let byl šok. Hrdina a s ním celá série sice nezapomněla rýmovat ani směřovat verše k pointě, jen jakoby se vytratilo to podstatné. S odstupem času lze příkré hodnocení považovat za trochu nespravedlivé - měřeno propastí dílu pátého dílu to šlo z kopce vlastně mírně. Nálada Konce navíc přesně, byť nezáměrně, ilustruje smutek toho, když poezie zmizí a básník zůstává. Světlými body ubývání jsou hudba Zdeňka Rytíře, evakuující melancholické kvality zvonivé kytarové hudby devadesátých let a Popelka Terezy Brodské - protože love is thought. (12.12.2021)

Ctrvty dil basniku a bohuzel velmi nepovedeny.Kdybych tohle psal po bezprostrednim shlednuti filmu v r.1993 asi bych byl shovivavejsi,protoze jsem se celkem bavil i kdyz jsem zaznamenal jasny pokles kvality oproti predchozim dilum.Kdyz se ale na film podivam dnes,vidim jak velmi je poplatny dobe,ve kterem vznikl a chybi mu ona nadcasovost basniku.Je mi jasne,jak na tvurce bylo tlaceno,protoze producenti v tomhle nametu videli velky potencial a tim bohuzel tenhle dil zazdili.Takze herci se snazi,reziser taky,ale dnes se clovek sotva parkrat pousmeje.Takze jen diky ucte k Pavlu Krizovi a Dusanu Kleinovi davam presne basnickou pulku,tj.50%. (20.11.2010)

Sice celé kouzlo básníku je v tomto filmu mrtvé. Ale svým způsobem je tento díl akceptovatelný jako sonda do naší těsně porevoluční doby a filmu samotného. Celé ty, pro dnes nepochopitelné, mechanismy své doby jsou zde nádherně ukázány. Film byl ve své době kritizován, že totalně selhává a je jen karikaturou. A to je pravda, je karkaturou doby, kde vše bylo karikaturou. (17.06.2009)

Byl bych pro, aby tento díl byl posledním, ale mám jej rád, právě proto, že dle mého velmi dobře zobrazuje posametovou atmosféru rozčarování z nových poměrů a počátky kapitalismu v Čechách. Ve své době byl v atmosféře oficiálního nadšeného halekání poměrně ojedinělý a dost účinný (opět připomínka fantastické atmosféry letních kin), dnes je svědectvím o době, na kterou se tak nějak snaží všeobecně zapomenout. Neboť, abych parafrázoval větu z filmu, ti co umějí již někdy i mají a ti co měli obvykle mají ještě víc, i když třeba stále ještě moc neumí. (31.03.2021)

Všichni tak nějak cítíme, že tohle už není ono. Mladej Štěpánek byl mladej Štěpánek a ten už neomládne. Zajímavá tendence, ale fakt u sebe sleduju, že čím je Pavel Kříž starší, tím míň ho nemůžu vystát. V tomto díle už toho moc vtipnyho není, jenom se to tam snaží vecpat postavy z předchozích dílů, a to často dost křečovitě. A když není Roden, vyměníme ho za Vašuta, že. Tereza Brodská s hřibkem místo hlavy zatím bezkonkurenčně nejškaredší Šafránek girl a její ušní trauma mě strašilo už od té doby, co jsem to viděl poprvé (strašilo mě to tím blbým nápadem, že je na to až tak moc vysazená). Holt, porevoluční doba se na tomto díle fakt hodně podepsala, takže takovy věci jako všude samej podnikatel, návštěva bordelu nebo ta klinika pro snoby, uplně kazí atmošku dílů předchozích. PS: ani ty počáteční hlášky u titulků nejsou moc dobry... (10.11.2014)