Vážení přátelé, ano

Náš podnik by měl podle všech ekonomických ukazatelů v reálné době zkrachovat, jenže nezkrachuje...nakonec vždycky splníme plán a jsou prémie, jak se to dělá?...nevím...a ani to nechci vědet...je naše národní schizofrenie, že neschopné pracovníky vždycky vyhodíme na nějaké vyšší místo nahoru...měly by se pro zřídit zvláštní domovy důchodců...něco podobného jako mají kněží v Jindřichově Hradci. Film naprosto geniální, někdy bych dokonce řekl, že prakticky jakákoli scéna z podniku je takové "Jistě, pane ministře" po česku. Scény, které se týkají rodiny zase dobře ilustrují krizi středního věku chlapa co má doma 3 ženský. Co dodat...vedle série básníků a dobrých holubů, nejlepší Kleinův film. (12.11.2004)

Vážení přátelé, ano - kombinace krize středního věku a marasmu reálného socialismu. Satira, fraška, svého druhu dokument o podivné době. Esence gulášového socialismu v časech perestrojky. Éry ,,nového myšlení", pokusu reformovat nereformovatelné. Snažení smutné a v podstatě tragické, stejně jako tenhle film, mající i po těch letech překvapivě funkční scénář. Pamatuji si, jak jsem na něm byl v kině v roce 1989 a tahle tragikomedie mi osobně nepřišla tak dobrá jako dnes. Jak reflektuji s odstupem 24 let, hlavně proto, že jsem v TOM tehdy žil. Mnohem silnější je otevřít si tuhle konzervu tehdejší atmosféry, znásilněného myšlení, pokřivenosti charakterů, kolabujícího systému. Jednoznačně nejsilnější Kleinův film. Únor je v nás. (15.12.2013)

Ty absurdní situace z továrny na hajzly v časech zkomírajícího plánovanýho hospodářství jsou celkem zábavný. Zejména mě pobavil Jiří Kodet jako vysokej funkcionář, kterýmu všichni lezli do prdele a pak schůzování, kde se řešilo, jestli se bude brát jako pracovní úraz, když zaměstnanci v pracovní době souložili ve sprchách a opařila je horká voda. Horší je, že na tu hlavní dějovou linii jsou nalepený různý další epizodky a ty mi nějak moc vtipný nepřipadaly. Mam tim na mysli nejrůznější problémy dcer hlavní postavy (ty dvojčata navíc hrály fakt strašně), jakejsi mini-příběh rodičů hlavní postavy a našlo by se toho víc. Film je zbytečně dlouhej. Kdyby se z toho vyházely některý postavy a zkrátilo by se to tak o půl hodiny, určitě by byl výsledek lepší. Vážení přátelé, já dávám 3 hvězdy. (18.09.2011)

Na svou dobu velmi odvážný snímek, uvedený do kina v říjnu 1989. Asi už cenzor nebyl ve střehu. Ironický a přitom laskavý humor pana Lasici, který jako Bohouš Fischer pracuje v pozici referenta v podniku na výrobu záchodových mís. Tak moc by chtěl dělat něco užitečného a prospěšného (tedy ne že by wc mísy nebyly užitečné a prospěšné, kdo by taky chtěl chodit na turecký záchod :-)). Je otrávený zbytečnou administrativou, nesmyslným vykazováním nejrůznějších zbytečností a všudypřítomnými intrikami ale místo toho se stává ekonomickým ředitelem a je tak nucen dělat stále větší kompromisy… ale na harmoniku hraje hezky:-)) (18.02.2013)

Vynikající M. Lasica ve skvělé československé satirické komedii o pracovnících v továrně na sanitární keramiku. Film popisuje předlistopadovou atmosféru z pohledu Ing. Bohumila Fischera povýšeného na náměstka ředitele. Ředitel podniku, znamenitý F. Řehák, postavil svou komiku na opakování naučených okřídlených frází, jež byly za totality běžné. Ve snímku vystupuje mnoho vedlejších postav, bohužel však některé z nich jsou nedotažené, pouze načrtnuté a hlavně nezábavné a postrádám u nich větší smysl (soused Z. Řehoř, bratr P. Zedníček, otec R. Hrušínský, milenec/tanečník V. Mareš). Za to mnoho postav se mi jeví mnohem výraznějšími a zábavnějšími (ministr J. Kodet, přítel J. Satinský, kolega J. Hrušínský, ruštinářka G. Wilhelmová). Po Dobří holubi se vracejí další výborný film od D. Kleina z období konce 80. let. (29.10.2012)