Vážení přátelé, ano

Dopozeral som to iba so sebazapretim. Ani sam neviem, preco ta 1*. Nudne a humor minimalny. (10.06.2014)

Krasny film vzniknuvsi v poslednych dnoch socializmu. Skvely vykon Milana Lasicu. (18.01.2008)

"Kretén, v životě by kamna nepostavil." (24.06.2008)

Film, ve kterém si svých 5 sekund slávy užil můj děda, přesněji jeho záda, když šel nevěda po ulici. A nechtějte vědět, kolikráte jsem již tuto skutečnost slyšel :). (31.01.2011)

Vynikající M. Lasica ve skvělé československé satirické komedii o pracovnících v továrně na sanitární keramiku. Film popisuje předlistopadovou atmosféru z pohledu Ing. Bohumila Fischera povýšeného na náměstka ředitele. Ředitel podniku, znamenitý F. Řehák, postavil svou komiku na opakování naučených okřídlených frází, jež byly za totality běžné. Ve snímku vystupuje mnoho vedlejších postav, bohužel však některé z nich jsou nedotažené, pouze načrtnuté a hlavně nezábavné a postrádám u nich větší smysl (soused Z. Řehoř, bratr P. Zedníček, otec R. Hrušínský, milenec/tanečník V. Mareš). Za to mnoho postav se mi jeví mnohem výraznějšími a zábavnějšími (ministr J. Kodet, přítel J. Satinský, kolega J. Hrušínský, ruštinářka G. Wilhelmová). Po Dobří holubi se vracejí další výborný film od D. Kleina z období konce 80. let. (29.10.2012)

Jak si udělat srandu ze socialismu v posledních chvílích, kdy jsou u moci komunisti? Třeba tímhle filmem. Opravdu se jim to povedlo, pár opravdu vtipných scén. Krize středního věku se u každého projevuje jinak. Výchova dvou pubertálních dcer, které jsou na zabití. Úžasná žena a tím vším se prolíná komunistická práce pro továrnu na hajzlíky...... Vážení přátelé, ano. Na tenhle film si udělejte čas a v klidu relaxujte:) (04.01.2013)

Lasica v úlohe tragéda. Jeho ironický pohľad na starosti života v komunistických časoch odkrývajú obraz života našich rodičov v časoch, ktoré si dnešná mládež nevie ani predstaviť. Celkom dobrá vec na ktorú ale treba mať chuť. (15.12.2013)

Zahnívající socialismus v agónii, jak vymalovaný. Zde už nejsou žádné opatrné a skryté narážky, tahle hořká komedie to říká na plnou hubu, že budování socialismu už je definitivně v hajzlu (omluva za výraz, ale ono to bylo přesně tam). I když se ještě plánuje ty keramické hajzlíky vyvážet do světa. Aneb „Hlavně něco nepodělat!“ - ideální heslo dne pro ředitele továrny na záchodové mísy. „Mír lesům, mír komínům a stožárům vysokého napětí... Únor je v nás! Únor je v nás!“ jak zaníceně recitovala soudružka Spišáková, která přímo s budovatelským nadšením roztáhla nohy před generálním ředitelem. A samozřejmě osvědčené duo Lasica a Satinský v akci. Rozhovory o „pánských záležitostech“ mezi (ne)přízní osudu válcovaným Bohoušem a jeho kamarádem doktorem Berkou jsou humorné a přitom přirozené a potěšující, jak erekce po ránu u padesátiletého pána :-) (13.01.2014)

Ako sa starne podľa Lasicu? Najprv stratíte ilúzie o svojich rodičoch, potom o sebe a nakoniec o svojich deťoch. Tragikomický pohľad človeka, ktorého v tridsiatke neukrižovali a podnes sa s tým nezmieril. Jo! (29.01.2008)

Výborné tehdy, výborné i dnes. Jedna z mála věcí, které kupodivu prakticky nezestárly a nepostihl je zásadním způsobem mor směšnosti v důsledku předrevoluční realizace a porevolučního vnímání věci. Stále se rád v televizi podívám na předpověď počasí. (22.03.2010)

Pro pamětníky mírně nostalgické; reálné zobrazení skutečnosti v socialistickém táboře však brání sentimentu. Kdo nezažil, nepochopí. Existenciální (a hořce úsměvné) glosy hlavního hrdiny dodávají filmu nadčasovou hodnotu, jinak trochu nuda. (17.04.2011)

Dušanu Kleinovi se povedlo touto komedií nastavit zrcadlo společenskému i firemnímu zřízení doby konce socialismu. Náměstí v Rakovníku od té doby zkrásnělo, oproti tomu absurdita některých situací nebo výroků zůstává dodnes - mám pocit, že když nahlédnete do organizační struktury mnoha státních úřadů, firem či institucí, a prohlédnete, jak to v nich chodí, zjistíte, že se toho za to prakticky čtvrtstoletí moc nezměnilo... Skvěle se u filmu bavím, ale zároveň mě z toho mrazí. Některé věty se už učím nazpaměť pro budoucí použití, neboť jsou naprosto trefné: "Náš podnik by měl podle všech ekonomických ukazatelů v reálné době zkrachovat. Jenže nezkrachuje. Nakonec vždycky splníme plán a jsou prémie. Jak se to dělá, nevím. A ani to nechci vědět.". "Jak jseš jednou nahoře a nezakopneš politicky, dolů tě už nikdo nedostane.". "To je nějaká naše národní schizofrenie. Neschopné pracovníky vždycky vyhodíme na nějaké vyšší místo nahoru.". "Člověk dospívá v životě třikrát a pokaždý při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech. Vážení přátelé, ano.". Silné 4*. "Přemejšlim, jaký to je, mít radost z práce, která je vidět hned po tom, co se udělá..." (29.12.2013)

Svěží perestrojková satira je dobrým dobovým dokumentem a Lasica je v hlavní roli skvělý. Nicméně, film nedosáhl pronikavosti Prodavače humoru s jeho souputníkem Satinským. (25.04.2019)

Tak tohle je trochu jiný styl schůzování a karierního postupu, než u Dietlova Okresu na severu. Mám pocit, že Dušan Klein zde tak trochu s předstihem natočil pátý díl básníků. Ten rukopis je úplně stejný, hlavní hrdina idealista sledující absurdní dění kolem, hláškující figurkovité postavy a tak dále. A když vidím jako scénáristu Ladislava Pecháčka, s definitivní platností zjišťuji, že ten originální a vždy rozpoznatelný autorský rukopis není Kleinův, ale právě Pecháčkův. (24.05.2021)

Dušan Klein si střihl velmi satirickou komedii, která popisovala úřední šiml a další problémy socialistického hospodářství a vůbec chodu. Film je tak ostrý, že být natočen o rok, dva dřív, tak nemá šanci projít. Kdyby tak ale tvůrci věděli, že jednou bude byrokracie mnohem horší a tohle tak bude pouze slabý odvar. Druhá linie je pak příběh stárnoucího muže, který stále touží něco dokázat, ale ve skutečnosti spadl do všedních klišé a manželského i rodinného stereotypu. A obě linie se prolínají umně a s grácií. Však byl taky Milan Lasica dobrá volba. Na závěr jedna chyba, kterou jsem náhodou objevil a to si všímám chyb jen málo: při jednání o pracovním úrazu u Fischerova nadřízeného, kdy je mu vytýkáno, že ho špatně posoudil, je na zadní dřevěné, lakované stěně vidět odraz mikrofonu nad hlavami herců. (10.01.2024)

Těžko se dnes hodnotí film, který se snaží s tím socialismem něco udělat. Ano, jednotlivé situace jsou i vtipné ("člověče, nezlob se u nás na krátko zdomácnělo), ale celkové pojetí snímku je z dnešního hlediska trochu mimo mísu. Prostě komunista stoupá "proti své vůli" vzhůru a my ostatní mu máme tleskat za to, že se na svět dívá trochu normálně. Každopádně film je ojedinělý tím, že je jedním z posledních komunistických a je tak trochu obrazem své doby. Lehké socialistické 3* (06.01.2010)

Trochu mi film připomíná jeden díl krtečka: krtek nakreslil myšku a zajíc radil jak ji vylepšit, až pokazili plátno. Podle mne i tvůrci čekali: praskne to nepraskne? A je to bohužel znát. (01.05.2010)

Snad žádný český film z konce osmdesátých let neukazuje všechnu tu zvrácenou směšnost a prázdnost odumírající "reálného" socialismu líp, než tahle komedie. Ve své době byli všichni nadšení a chápali ji jako protirežimní, nicméně čas ji prověřil a pocity, ktreré člověk má když jí sleduje dnes, jsou prakticky stejné jako před více jak dvaceti lety. Skvělý scénář, vynikající herci a hlavně, snad jediná skutečná satira, kterou se za socíku podařilo natočit a dostat do kina. Dneska bych řekl, že je to daleko více vypovídající a daleko ostřejší, než tolik adorovaná díla nové vlny i než rádoby hluboce umělecká díla někteřých guru polistopadové politické a kulturné scény. A co je nejzajímavější, když dneska shlédnu například Panelstory (svého času taky nesmírně "politicky" problematické dílo), neřekne mi vůbec nic. Tohle je ale jiná, bohužel, některé věci mají nadčasovou platnost, bez ohledu na režim..... (28.08.2011)

"Pozdravuj Andělu a mysli politicky, ty vole!" (28.08.2011)

Vážení přátelé, ano - udeřili jste hřebíček na hlavičku - přesný obraz tehdejšího socialismu. (07.10.2012)