Atypický

Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."---- (17.03.2018)

Tohle hodnocení mě šokuje, protože tohle ani se zavřenýma očima není osmdesátiprocentní záležitost. Ani o deset míň. (A to to říkám jako někdo, kdo s chutí sleduje nejhorší netflix reality shows jako Love is blind nebo Too hot to handle.) Celý seriál je velmi špatně zahranej. Scénář je prvoplánový - od první chvíle víte, o čem to celé bude a dokážete předvídat každou budoucí akci všech postav. A aby to nestačilo, připravte se i na oblíbený kýče - protože příběh tu nečeká na žádný stavění děje, místo toho vás rovnou hází do srdceryvných dialogů. Navíc mě děsně irituje napíchaná máma v podání Jennifer Jason Leigh. Na usínání a observaci života s autismem je to ovšem fajn záležitost. Typický Netflix. Nesnášíte, jak je to průměrný, ale koukáte dál. 50 %. (27.04.2020)

Po americku příjemně koukatelný rodinný seriál, na kterém není vysloveně nic špatného, ale zároveň nějak nevím, proč bych z něj měl být u vytržení. A navíc si úplně nemyslím, že tu ty postavy jsou tak originální, abych se s nimi bavil každou další scénou. Ano, je to o autistovi a ano, snaží se mu podhazovat zdánlivě běžné věci, aby to jako mělo nějakou komediální šťávu. A neříkám, že jsem se kolikrát nepobavil. Upřímně si ale myslím, že seriál zapadne v množství dalších rodinných dramedií a sitcomů, kam prostě patří. Příjemné, pohodové, ale zapomenutelné. Na běžné odpolední popracovní relax koukání ale na pohodu. (18.12.2019)

Jasně, není to žádný trhák, postavy jsou postavy, nikoliv lidé ve třech a více rozměrech. Přesto to ale ve mně zanechalo příjemný feel-good dojem. I postava Elsy, často lidmi nenáviděná, mi byla místy sympatická. Nad všechny ostatní fakty je třeba zmínit, že scénáristé a režiséři ohlasy čtou, čehož je krásným výsledkem zlepšení od druhé série formou množství dalších lidí na autistickém spektru, takže to Sam nemusí všechno "táhnout sám", jak si lidé stěžovali po první sérii. Zase jednou je vidět, že v Americe mají žánr "dramedy" zmáknutý o dost lépe než u nás. A že jsme od Raymonda Babbita a Sheldona Coopera pokročili zase o kus dál (rozhodně by bylo vhodné zmínit mezikrůček v podobě Abeda Nadira). Jsem velmi rád, že jsem vydržel pilotní díl, kde se to jen hemžilo tzv. "cringe" momenty, které naštěstí později byly odsunuty do ústraní. 3,5* po celé čtyři série s příjemnou dávkou reprezentace lidí na autistickém spektru a lidí patřících pod "deštník" LGBTQIA+. (03.11.2018)

Priemerny serial o jednej netypickej a z polovice neskutocne sympatickej rodinke. Uplne si ma ziskal hlavne otec rodiny v podani Michaela Rapaporta. A potom je este uchvatna a nadherna dcera Brigette Lundy-Paine. O triedu zaujimavy je syn autista. Obcas ma vtipne hlasky, ale miestami je len otravny. Najmenej ma bavila matka a jej linia s neverou. Zato neskutocne vtipnou je postava kamarata a radcu autistickeho syna ohladom randenia. Od zaciatku ma zaujal vyvoj pribehu niektorych postav natolko, aby som si pozrel celu prvu seriu, ale zaroven tam bolo vela nezazivnych linii, ktore ma vôbec nebavili a preto davam len priemerne hodnotenie. Zaver serie priniesol ocakavany cliffhanger. Podla mna by z toho dal zostrihat jeden skvely film. Druhej serii asi zo zvedavosti ohladom vyvoja niektorych linii a vdaka sympatakovi Rapaportovi asi neodolam, ale nejak extra nateseny na ňu nie som. 5/10. (01.09.2018)