Atypický

Málokterý seriál si laťku tklivé feel-good komedie udrží celou sérii, natož rovnou čtyři. Atypical se podařilo nejen toto, ale ve stejném tónu i příběh včas uzavřel bez toho, aby zabředl do sebevykrádání. Takto se může řadit mezi tu hrstku seriálů, které jsem ještě i dnes schopný a ochotný bingovat. Inu, má to ve jméně, asi jsem se typického poklesu kvalit vážně bál zbytečně. (17.08.2021)

Atypical začal trochu jako hloupost na odreagování, která se v záplavě dramatických a populárních Netflix bombástrů rychle schová do šuflíku, který zůstane navěky zavřen. K mému překvapení, bylo vše naopak. Atypical má pro mě terapeutickou funkci, kterou splňuje lépe než cokoliv, co jsem viděl předtím. Skrze pečlivě propracované osudy velmi povedených postav si klademe otázky i sami na sebe a na to jak vlastně mi žijeme život a nakolik jsme si v něm jistí. Dávám si teď čtvrtou sérii a kvalita nejde dolů jako u ostatních kravin, které tvůrci vědí jak odstartovat a podchytit si diváka, ale nevědí poté, co s ním - zde mně přijde, že se vše teprve otevírá a kulminuje a mi zaraženě zjišťujeme, že jsme postavy vlastně celou dobu pořádně nepochopily. Tohle mě bude velmi mrzet až to skončí, jelikož je to pro mě asi novodobě subjektivně nejoblíbenější seriál - no a ta indie hudba + emoční situace - prostě mazec. A- LIST (14.07.2021)

Vydarený americký mix sitcomu a rodinnej drámy s autistickým jedincom v hlavnej úlohe. Pre mňa ako sympatizanta handycapovaných a znevýhodnených postáv, ale najmä osôb v reálnom živote a zároveň s osobnou skúsenosťou ppomerne osobná záležitosť. Slabšie miesta spočívajú v niektorých karikaturistických postavách a situáciách, ktoré ten správny balanc sitcomovej štylizácie a realizmu drámy narúšajú až príliš. Rovnako sa sem tam vyskytne podobne neuveriteľný scenáristický hlod. Inokedy zasa štvú až príliš doslovné paralely so zvieracou rýšou, ktorou je hlavná postava autistu Sama fascinovaná. V epizódach, kde na túto doslovnosť tvorcovia netlačia príliš pritom paralely fungujú omnoho príjemnejšie a aj dojem z nich je prirodzenejší. Našťastie dokáže byť seriál aj dostatočne nápaditý, ale najmä sa odvážne drží nad hladinou a netopí sa v manieroch lacných melodrám. Mnohé problémy postavy riešia ako ľudia: komunikáciou. Žiadne more unáhlených záverov, rýchlych odpustkov, kombinácii vzťahov rôznych postáv. Skrátka sa tu pracuje s naozaj ľudskými postavami, ktoré svoje problémy neprekonávajú a nehádžu za hlavu epizódu po epizóde. výnimkou sú už spomínané vedľajšie postavy, ktoré slúžia často skôr ako karikatúry. Navyše všetky hlavné postavy sú však natoľko sympatickými a šarmantnými ľuďmi so všetkými svojimi ľudskými chybami, že spomínané výkyvy kvality z hľadiska celku hravo potiahnu. V konečnom dôsledku je to veľmi príjemné, miestami vtipné a miestami obsahujúce chyby. Čo je predsa ľudské. Alebo nie ? (25.10.2020)

I just got a hand job in an igloo. Prvá séria krásne predstavuje postavy a ich charaktery. Bizarný svet detí s autizmom snažiacich sa zapadnúť do spoločnosti a nájsť si miesto v živote má určite veľa úskalí. A seriál sa snaží vtipnou formou niektoré z nich prezentovať. Zároveň ale nechce byť komédiou a skôr sa v tom tragickom snaží nájsť to úsmevné. Pritom sa ale nebojí byť skutočný a tým pádom v niektorých miestach nepríjemný. Ale ústrednú rodinku spoznávame cez rôzne pohľady a na konci série ( v prípade, že sa nám dostala pod kožu) sme zvedaví kam sa ich vzťahy budú ďalej vyvíjať. Veľmi zvláštny počin, ktorý mi ale prirástol k srdcu. Všetci sú nacastovaný perfektne, hoci najviac ma potešil Michael Rapaport. Jeho otec snažiaci sa prísť na to, ako byť správnym otcom bol podaný veľmi ľudsky a uveriteľne. Za mňa spokojnosť. Uvidíme čo ďalej. 1.séria 80% (15.10.2021)

Chápu, že mnoha lidem lidem tento seriál připadá zábavný, ale není možné na něj spoléhat jako na dobrou autistickou reprezentaci. Cílem totiž není šíření povědomí o autismu ani nabídnout lidem ve spektru něco, s čím by se ztotožnili, cílem je, aby se co nejširší publikum pobavilo nad lidmi, kteří jsou v něčem jiní. Je to seriál, který vytvořili neurotypici pro neurotypiky. Tvůrci se radili s psychology a rodiči autistických dětí, ale samotní lidé na spektru se na něm prakticky nepodíleli a dokonce i hlavní postavu hraje neurotypik. Sam spíše než jako člověk působí jen jako slepenec stereotypů. Bylo by třeba tyto stereotypy spíš bořit, než se k nim neustále vracet. Někteří lidé se shodují, že věrnější zobrazení autismu vidí spíš v Casey a Else. Seriál neukazuje Samův svět, jeho prožívání a jeho těžkosti, ale spíše to, jaké problémy přináší Samův autismus lidem kolem něj. (26.04.2022)