Dôverný nepriateľ
Intimate Enemy
Režie:
Karel JanákKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Gabriela Marcinková, Vojtěch Dyk, Zuzana Porubjaková, Ondřej Malý, Ady Hajdu, Pavel Rímský, Roman Luknár, Romana Goščíková, Tomáš Stopa, Milan Bartalský (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Psychologický thriller z blízké budoucnosti o tom, jak se špičkové technologie mohou vymknout kontrole, respektive jak se z dobrého sluhy může stát zlý pán. Andrej (V. Dyk) pracuje jako programátor u nadnárodní firmy, která se zabývá vývojem tzv. inteligentního domu. Ten má znamenat revoluci v bydlení, má být ovládaný pouhým hlasem a má svým obyvatelům zajišťovat maximální pohodlí i stoprocentní bezpečnost. Andrej je pověřen finalizací celého projektu a společně se svojí čerstvou manželkou, ambiciózní sochařkou Zuzanou (G. Marcinková), se stěhují do funkčního prototypu inteligentního domu, do luxusní vily z kamene a skla, stojící na samotě uprostřed nádherných hor. To, co se zprvu jeví jako pohádka, se ale rychle mění v noční můru. Dům projevuje vysokou chybovost, v okolí domu se začíná pohybovat tajemný neznámý a pak se kdosi začne dvořit Zuzaně, která na samotě uprostřed hor zůstává velmi často sama, protože její manžel opakovaně odjíždí na pražské ústředí firmy. Zuzana hledá pomoc jak u své kamarádky Moniky (Z. Porubjaková), která za ní pravidelně jezdí a které se ve vztazích s muži pravidelně nedaří, tak u podivínského souseda Maxe (O. Malý), který žije nedaleko odsud jen se psem, tak i u Andrejova šéfa (A. Hajdu), který se za všech okolností tváří tak vstřícně a empaticky. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (313)
Konceptuální přehlídka spodního prádla (kdybyste to nevěděli, tak sochařka standardně v ateliéru pracuje v sexy černém prádelku, ze kterého jí leze půlka zadku) a hlouposti nelogického jednání postav. Rozhodně se budu svěřovat chlápkovi, co vypadá nejvíc podezřele a polezu do jeho baráku, když už mám echt podezření, že mě špehuje. A taky ustelu svojí kámošce na sedačce v obýváku a přikryju ji levnou dekou z IKEA, když mám monstr super-barák, ve kterém když nejsou pokoje pro hosty, tak co tam je? Sex s výřivkou ultra WTF a Vojtěch Dyk jako jeden z mnoha pasivních, okatě nastrčených product placementů. ()
Film je na československé poměry tak jiný, až jsem si celou dobu sledování říkal, kde jen že jsem podobný námět viděl. Zajímavý scénář i děj mi rušily mezinárodní obsazení (nevím proč, ale odjakživa mám ke kombinaci herců odpor) a "Oko dravce" na konci, stejně jako trochu zvláštní pointa. Ovšem celkově jsem se docela bavil. ()
Do kina jsem šel s nulovým očekáváním, avšak v některých momentech filmu jsem byl, k mému velkému údivu, příjemně překvapen. Důvěrný Nepřítel má totiž zajímavou nosnou myšlenku, což v kombinaci s temnějším tónem filmu a faktem, že na něčem podobném se ve skutečnosti vážně pracuje a některé fragmenty této technologie jsou dostupné již dnes, vytváří tísnivou a vtahující podívanou. Bohužel, celý tento slibný start zcela zanikne v tváří tvář děravému scénáři, velkému množství “WTF” momentů a neúměrné délce. Ve finále tedy dostaneme snímek, jehož celkové ambice dalece převyšují schopnosti tvůrců. Škoda, potenciál natočit skvělý film zde vážně byl. PS: Gabrielu Marcinkovou chci domů! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) ()
Viděla jsem bídu s nouzí. A je jedno, jaké je to "na československé poměry" a jestli je to reálné, či nikoli. Je to film, že jo.. Roztříštěné, nesourodé, mnoho scén vytržených z kontextu, podivně obsazené (přestože Gabriela Marcinková nebyla vůbec špatná a Ondřej Malý byl tradičně perfektní), to zubaté ošklivé třeštidlo, to bylo děsné. Dále, v tomto snímku, podivně slizký Vojta (kvůli kterému bych z města a ateliéru neodjela, ani s pistolí u hlavy) , stejně tak Luknár a Hajdu- všechny mám ráda, no tady mi neseděl ani jeden... Dále mě potkalo úplně debilní rozuzlení a ta nekonečnááá stopáž! Jako přežila jsem to, ale byl to boj. Ono, možná kdyby se film v té střižně řádně sešmikal a přeskládal, dala by se tam solidní hudba, přeobsadilo by se několik postav a dalo by se to celé do parády nějakému skandinávskému rejžovi, možná by to potenciál mělo. Čert ví. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (13)
- Děj filmu nápadně připomíná Speciální čarodějnický díl (2001) seriálu Simpsonovi (od r. 1989). V části s názvem Dům na zabití (House of Whack) se Simpsonovi přestěhují do chytrého domu, načež umělá inteligence začne mít zálusk na Marge. „Romantická“ scéna ve vaně se rovněž vyskytuje v obou dílech. Na tuto podobnost v minulosti upozornili jak diváci, tak i filmová kritika. Už během prvních uvedení v kinech autoři zmínili inspiraci zahraničním seriálem, jeho název však neuvedli. (krisikowa)
- Autá slovenskej polície vo filme nemajú tradičný nápis "Polícia", ale anglický nápis "Police". (GTS_PUNK)
- Film byl podpořen Státním fondem kinematografie ČR. Hlas domu namluvil český herec Aleš Procházka. Ve filmu „zaskakovalo“ 13 českých a 2 slovenští kaskadéři. Autory soch jsou Jan Lavička, Martin Kovařík a Branislav Rusnáčik. Hudbu nahrál Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu, dirigent Mário Košík. Píseň „TRY“ zpívá Emma Drobná. Na natáčení se podíleli dobrovolní hasiči ze Slovenskej Vsi a Lendaku. (jungewolf)
KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY. Karel Janák opustil vody komedie a přichází s prvním thrillerem své kariéry. No, on vlastně v těch vodách komedie zůstal, ač to asi neplánoval. Kde začít? Hlavní hrdinka se nastěhuje do domu, který s ní nejen mluví, ale po 24 hodin jí sleduje kamerami. Což samo o sobě je blbost, protože, kdo to chce? Chytrý dům a Velký bratr je rozdíl. Postupem času dům začne hlavní hrdince nadbíhat a pokouší se rozdělit její vztah s partnerem. Probíhá to tak, že jí nechává posílat květiny, bonboniéry a nájemného vraha. K tomu později... Vedle v chatě žije neškodný houbař, z kterého se vyklube hacker, nasazený konkurenční firmou, aby ukradl software chytrého domu. Je zvláštní, že hlavní hrdinku prakticky nechá, aby zjistila, že není ten, za koho se vydává, ale ve výsledku to filmu nic nepřináší. Ona to totiž s přítelem neřeší, místo toho se asi za dva dny zeptá přítelova šéfa, jestli neví o koho jde a on, že v klidu, že ho sledují. Co se týče souseda, tak do jeho (nezamčené) chaty dorazí hlavní hrdinka s kámoškou na šmíring a když je tam hacker nalezne, (po dost dramatické scéně) následuje střih a záběr, jak dámy v klidu odchází z chaty?? WTF? V průběhu filmu se ocitne možná odbočka v podobě recepčního ve firmě vlastnící dům. Ten Zuzaně (hl. hrdinka) řekne, že si myslel, že v těch domech netestují software, ale lidi, co vydrží. Hmm to by mohlo být zajímavý. Něco jako Truman Show? Proč ne. Bohužel asi za 4 minuty se opět baví se šéfem firmy a ten jí řekne: "kdo vám řek takový nesmysl?" A tím tahle odbočka končí. Dům si s hrdinkou nadále ďábelsky zahrává. Například po pár skleničkách vína už jí kamery nevadí, vleze si do vany, domu nabídne tykání a za strhujícího doprovodu hudby světoznámého skladatele Ondřeje Gregor Brzobohatého jí to za pomoci bublinek udělá, jako nikdo. Protože firma, která dům postavila a vlastní systém není moc dobrá v ochraně svého software, dokáže se sám dům dostat prakticky kamkoliv, aniž by to někoho rozrušovalo nebo to řešil nějak víc do hloubky. Takže dům posílá maily z cizích účtů, píše sms z cizích čísel a nakonec se mu i hravě podaří objednat na Adreje (přítel hl. hrdinky) nájemného vraha. Následuje scéna v nemocnici, kde má policejní komisař úplně zamotanou hlavu, jak mohl Andrej sám na sebe objednat vraha, protože v jeho mailech byla celá konverzace s vrahem. A teď přijde ta největší bomba celého filmu. Na konci snímku prozrazuje ředitel firmy Zuzaně jedno tajemství. Dům byl naprogramovaný plnit všechny její touhy a to i ty, které měla někde hluboko v mysli. Ona nebyla s partnerem spokojená a proto si podvědomě nechala posílat květiny, proto chtěla bonboniéry, proto ho chtěla zabít. Počkat, cože?? *facepalm*.Nechci vás připravit o všechnu zábavu, takových scén a momentů je ve filmu strašně, strašně moc. Málo kdy se dá vidět paradox, který se stal na předprermiéře filmu na 44. LFŠ. Zhruba od půlky filmu se CELÝ SÁL SMÁL, přesto, že se film bral strašně vážně. V určitých chvílích mi to připomínalo první projekci filmu The Room. Ten film se taky bere strašně vážně, což podtrhuje komičnost celého filmu, ve kterém je až příliš klišé, nesmyslů, špatných nápadů a zatraceně laciné režie. () (méně) (více)