Záhada hlavolamu

Je mi vlastně až s neuvěřitelným podivem, že tenhle český literární poklad má pouze dvě kinematografické zpracování. A to druhé už je přes 30 let staré. Filmová Záhada hlavolamu to má těžké, protože musí za hodinu a půl stihnout to, co seriál stihl za devět půl hodinových dílů. Chybí tedy mnoho věcí, když příběh chvátá neustále kupředu. Vontské kronice ještě rozumím, ale vynechání Široka už mu odpustit nemohu. Na druhou stranu tu je Bratrstvo kočičí pracky a Tam-tam. Přesto se mi i filmové zpracování Foglarovi knihy moc líbilo. Velmi vhodně zvoleny kulisy města, především pak Stínadel a i velmi slušný casting. Vlastně Rychlonožka a Losna mi sedí víc tady než v seriálu. Atmosféra je výborná a oceňuji jak často dá film vzpomenout na seriál. Za mě velmi dobré zpracování českého dědictví. Konec nechává husí kůži i po tolika letech. (88 %) (04.03.2024)

Jsem zcela za interpretací Petra Kotka a užívám si Foglarova Stínadla právě v této temnější verzi. Bylo jich pět - Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka - a stejně jako jsem je milovala v comicsovém podání, prožívám jejich touhu po ježkovi v kleci velice spokojeně zas a znovu. A skutečně mnohem realističtěji, nežli za doprovodu všech těch Sloupů, Třísků, Vyskočilů a Krampolů ze seriálové verze. (15.08.2011)

Souborné vydání Foglarovy stínadelské trilogie je mojí nejoblíbenější knihou pro děti a mládež vůbec a její uvěřitelné a stejně působivé zfilmování považuju za úkol náročný i pro ostříleného matadora, natož pro snaživého debutanta. Kotkův film, hlavně kvůli typově dobrým, ale dřevěným dětským hercům, kteří se nedokázali porvat s archaickou mluvou postav, nízkému rozpočtu a rozhodnutí vycházet jen z prvního dílu, nepůsobí ani uvěřitelně ani patřičně hutně a epicky. Děj je totiž tím pádem chudý a na celovečerní stopáž násilně roztažený a snaha o epičnost neustálými podhledy, jízdami a jeřáby budí dojem studentského cvičení křečovitě jedoucího na efekt. Nicméně nutno uznat, že ty varhanami podbarvené záběry na polorozpadlé baráky nebo na Rychlé šípy utíkající stínadelskými uličkami popř. černobílé flashbacky jsou úžasně traumatizující. Stejně jako Dlouhé bidlo, s pedofilním úsměvem a hlaholivým "TAK CO, ČERVENÁČKU?" beroucí na dvoře Červenáčka kolem ramen jako vězeňské kápo nováčka. Vlastně ne, to byla spíš strašná sranda :) (15.09.2008)

I když doba kouzelných Foglarovek už minula, neodolala jsem a na příběh se s potěšením znovu podívala. A byl to spíše nostalgicky posmutnělý pohled. Pátrala jsem po důvodu, proč mě tento v dětství tak oblíbený příběh už neoslovil. Tvůrci sice dělali co mohli, ale toto klukovské dobrodružství dneska už asi věrohodně natočit nelze. Transplantovat 80 let starou knížku do současnosti se nezdařilo. Klukovský svět, který se od toho prvorepublikového značně změnil, se vystihnout nepovedlo. Chybí tam foglarovský duch s atmosférou tajemna a starých časů, v nichž se příběh odehrává. Herecké výkony to hodně pokazily, byly velmi naivní a archaické, historická atmosféra nebyla vystižena i když výprava, zvolené lokality i hudba docela ušla. Film stojí ve stínu mnohem zdařilejšího černobílého seriálu a faktu, že zasadit Foglarovy knížky do dnešních časů se bez vysokých nákladů do filmové výpravy sotva podaří. Dneska se totiž místo bobříků loví pokémoni. (20.09.2016)

Usedám ke klávesnici a plavím se stále na vlně nostalgie; hodnotit pouhopouhý fenomén zajisté nejen mého jinošství, totiž Rychlé šípy, to jest pro připomenutí Mirka Dušína, vzor všech ctnosti, Jarku Metelku, Jindru Hojera, Rychlonožku a Červenáčka a vše, co s nimi souvisí, vytasil bych se s absolutním, leč mnohdy naneštěstí - a platí to i v tomto případě - kniha není filmem a film není knihou. Foglarův bytostně klukovský svět zasluhuje důstojnější převedení, chlapštější přístup; ku příkladu, mluvme na rovinu, komu z nás utkví v paměti tvář aspoň jednoho z hereckých představitelů pětice, okolo které se celý příběh točí? Mdlejší Mirek D. tu vskutku nebyl, nemluvě o vedlejších úlohách - dvanáctiletý usmrkanec Jan Tleskač, jako vážně... a co teprve M., našel či nenašel elixír mládí(?); chlape proradná, na něm bys trhl víc než na nějakém létajícím kole! 50% (26.10.2014)