Hádej, kdo přijde na večeři

Legendární drama od režisérské legendy, hrané legendami. Kupodivu dost značně přesahuje nejen v době svého vzniku očekávatelný první ideový plán - vlastně se s ním téměř úplně vypořádá během prvních dvaceti minut;) V tom zbytku sledujeme neméně zajímavou nadstavbu spočívající ve studii vztahů rodičů a dětí a toho jak naše životní zkušenosti ovlivňují naše nazírání na svět. Samo ztvárnění konfrontace liberálně vychovávajících rodičů s reálnými plody jejich "práce" by v takovéhle herecké sestavě bylo nesporně velmi zajímavým diváckým zážitkem. Ale ono je tu toho ještě mnohem víc, a Spencer Tracy tu září tak, že byste skoro dovedli pochopit, proč to madam Katharine s tím kvartálním alkoholikem tolik let táhla bez vyhlídky na změnu k lepšímu. Stanley Kramer a scénárista William Rose zaslouží za tohle svoje komorní dílo, v němž se jim několikrát povede vás zásadně zviklat, pokud jde o odhad konce, nejvyšší pocty. Přesto si neodpustím výtku vůči přece jen poněkud přehnanému idylismu v reakcích hlavních postav. Mohlo by to být ještě o něco realističtější - otázka ale je, jestli by to pak byl tentýž příběh. 90% za filmový zážitek par excellence. (25.09.2012)

Dávam štyri, ale priznávam, že som nedokázal plne oceniť ten spoločenský presah, torý film musel mať v dobe svojho vzniku. Divadelný monológový záver bol možno aj trochu prepísknutý, ale krásne ukázal ako sa dá na jednoduchej zápletke vystavať aj hlbší príbeh ako je tomu dnes (HÁDAJ, KTO PRÍDE)... Páčil sa mi humor, ktorý bol akoby len tak mimovoľne na pozadí... (22.02.2015)

Klenot. Tenhle snímek je pro mě filmový klenot a to nejen pro úžasný scénář, zajímavé téma, svižné tempo, ale i to, jakým způsobem své role ztvárnili hlavní představitelé. Všichni býváme tzv. chytří, když udílíme rady druhým nebo když hodnotíme činy jiných. A jak nám bývá ouvej, pokud se v takové situaci ocitneme my sami. Ono je to zvenčí setsakramentsky jiný než zevnitř. Takže – voilà – pět hvězd! (20.07.2014)

Včera som sa dozvedel, že pred nedávnom zomrel Sidney Poitier, prvý nositeľ Oscara čiernej pleti. V minulosti som už o ňom čo-to pochytil (minimálne som ho poznal podľa mena), ale keď som si teraz zbežne prelistoval jeho filmový katalóg, zistil som, že som ešte nevidel žiadny film v ktorom hral. Aby som to napravil, presunul som svoje plány bokom a pozrel si film Guess Who's Coming to Dinner, ktorý ma z celého hercovho repertoáru zaujal najviac. A musím konštatovať, že ani trochu neľutujem. Samotný Sidney Poitier zahral svoj proťajšok výborne, nutno však povedať, že v porovnaní so svojimi hereckými kolegami nijak zvlášť neexceluje, nakoľko každý zo zúčastnených hrá viac než dôstojne. Herecké výkony sú prosto úžasné, no film našťastie nestojí len na nich. Čo je na ňom ešte dokonalejšie a dáva hercom väčší priestor vyniknúť, je scenár, ktorý (aj keď nie je bezchybný) svoju úlohu spĺňa stopercentne. Posolstvo, ktoré sa tvorcovia snažia predať dnes už možno nie je tak aktuálne, no stále je veľmi dôležité a nadčasové a dialógy, ktoré vo filme zaznejú je potrebné počuť. Celkom by ma zaujímalo, ako by film vyzeral, ak by obe rodiny neboli liberálne založené (asi veľmi zle), pravdepodobne by bol emocionálne ešte silnejší, ale zase by v ňom nebol ten Spencerov bravúrny, záverečný preslov. A ten stál vážne za to. (09.01.2022)

Herecký koncert Spencera Tracyho, který byl tehdy už velmi nemocný, ale i v těžkých chvílích dokázal, že je pan herec. Stejně jako jeho celoživotní přítelkyně Katharine Hepburn, která oprávněně získala Oscara či Sidney Poitier. Stanley Kramer tyhle konverzační filmy uměl, i když mám pocit, že ty ze soudního prostředí byly ještě lepší. Hádej kdo přijde na večeři je moralitní film, ukazující na problém rasově smíšeného páru. Je zajímavé si uvědomit, kam se Amerika za 40 let posunula, když má teď ve svém čele černocha Obamu. Stejně jako ve filmu zaznívá slovo "negro", které by dnes asi vyvolalo negativní reakce. Je to studie lidského myšlení a tolerance. (10.05.2009)