Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Jak to říkali v tom filmu - tohle spíš připomíná proces z Kladiva na čarodějnice. Já jsem nevěřící a proti víře v Boha nic nemám, POKUD MI TO NIKDO NEVNUCUJE NEBO TO NĚKOHO NEOMEZUJE a to proto, že účelem víry by mělo být lepším člověkem, ale tohle byl opravdu jenom hon na čarodějnice. Šílené a směšné, jestli k něčemu takovému došlo. 90% Tento film je parodován v Simpsnech v epizodě 17x21 ()
Tenhle typ filmů mě moc nebere. Ať už to byl třeba Norimberský proces (tam taky hrál hlavní roli Spencer Tracy a režíroval to Stanley Kramer) nebo Jako zabít ptáčka, dost jsem se rozcházel v hodnocení s ostatníma. Tady mě ale lákalo téma. Jelikož jsem ateista a o pánbíčkářích si myslim svoje, tak jsem si chtěl vychutnat vítězství Darwina nad biblí. Toho jsem se sice dočkal, ale jenom kvůli tomu, že to dobře dopadlo (pro pánbíčkáře to teda moc dobře nedopadlo :-), nedám automaticky 5 hvězdiček... ()
Vynikající soudní drama, které si i po 50 letech zachovalo veškerou aktuálnost (ano, je to skandální, ale v některých státech USA se Darwin dodnes vyučovat nesmí). Téma je to opravdu nesmírně zajímavé - jde o spor náboženství a vědy, víry a logiky. Obě strany jdou do boje s nesmírným zápalem, nicméně sympatie městečka, ovládaného fanatickým reverendem, se bezvýhradně přiklánějí k Bohu. Ani to by ale dnešním tvůrcům nezabránilo vykouzlit "nečekaný" závěr, který v lidech ukáže to nejlepší. Ale kdepak tady - kdo čeká tradiční americké klišé, bude příjemně překvapen... Skvělému obsazení kralují Tracy s Marchem, kteří naprosto ovládnou nejen soudní síň, ale i celý film. Navzdory tomu, že March působí jako zabedněný pánbíčkář, scénář z něj neudělal typického záporáka bez jakýchkoli kladných vlastností, nýbrž člověka, který se nechal příliš unést svým přesvědčením, takže pro něj nakonec máte celkem pochopení. Zejména křížové výslechy a rozhovory ústřední dvojice jsou absolutně strhující a argumentace drtivá. Jenže kdo seje vítr... Poselství filmu je jasné: ať si každý věří čemu chce, jen ať stejnou možnost nebere ostatním. Kdyby takhle uměli točit dneska! ()
Film ukecanější než moje kadeřnice, ovšem za každé slovo v něm bych udílel Oscara. Skvělá atmosféra šedesátek, bravurní scény u soudu a divácky vděčný námět. Nevím teda jak pro věřící, ale pro mě rozhodně. Výtky typu "dneska tohle už nikoho nemůže oslovit" neberu. Sesílání pekla na bezbožné, a tím pádem popírání smyslu víry, je i bezmála šedesát let od vzniku filmu nepříjemně aktuální sport. Nezbývá než věřit, že kdo seje vítr, sklidí bouři. ()
Takmer dokonalú súdnu partiu rozohrali tvorcovia, keď pred seba postavili večne sporné, diskutabilné a hlavne pre mnohých (ako vidíme v diskusii) stále poburujúce otázky viery a vedy. Priaznivosť pre určitú z teórií, ktoré film rozvádza je, je pri hodnotení kvalít filmu, celkom irelevantná. Čo sa samotného filmu týka, ide o absolútnu špičku medzi filmami o súdnych procesoch. Zápletka a jej využitie je vyťažené do krajnosti. Dialógy a súdne súboje sú priam posvätne dokonalé a herecké výkony diabolský skvostné. Film stráca na tempe len v scénach mimo súdnu sieň, našťastie ich nebolo až tak veľa. 90%. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
- Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
Reklama