Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Jak to říkali v tom filmu - tohle spíš připomíná proces z Kladiva na čarodějnice. Já jsem nevěřící a proti víře v Boha nic nemám, POKUD MI TO NIKDO NEVNUCUJE NEBO TO NĚKOHO NEOMEZUJE a to proto, že účelem víry by mělo být lepším člověkem, ale tohle byl opravdu jenom hon na čarodějnice. Šílené a směšné, jestli k něčemu takovému došlo. 90% Tento film je parodován v Simpsnech v epizodě 17x21 ()
Kto seje vietor, ten zožne.... Veľké divadlo, veľká argumentačná bitka rozumu a viery v súdnej sieni, navyše zahraná spôsobom, ktorý dokáže strhnúť davy, žiadna herecká naivita ako sa občas pri starších filmoch stáva. Zaujal ma hlavne Fredric March, ten jeho zápal a grimasy pri obhajobe jeho presvedčenia... no nádhera, to sa musí vidieť. 85/100 ()
Velmi mi zde scházely mnohem pevnější argumenty. Jinak se samozřejmě jedná o film top kvality, který rozhodně má co říct i v dnešní době a já za něj děkuji. Herecké výkony hlavních protagonistů byly zkrátka božské. Příběh byl brutálně chytlavý a nekonečně zajímavý. V podstatě se jedná o střet zdravého rozumu s pevnou a nezlomnou vírou. Film je mnohem lepší než solidní Wilderův Byt. Oscar měl skončit rozhodně tady. Druhá polovina filmu je naprosto okouzlující a já ji zhlédl se zatajeným dechem. Slabé 4*. ()
Hodně úmorná podívaná. Až se skoro divím, že takový film je v TOP 300 a že dnes ještě někoho oslovuje. Osobně jsem ho znuděně prozíval, skoro až protrpěl - dlouho jsem neviděl film, který by mi přišel tak zaprášený pod nánosem let, které uplynuly od jeho premiéry. Jistě by na to šly vznést všechny ty typické ódy typu "vynikající obsazení, scénář", blá blá.., ale pro mě osobně to je film, který za vidění prostě už nestojí. Pokud vás tedy nebaví vyhrávat včerejší bitvy - kdyby ten námět byl alespoň zpracován nějak zajímavě, ale člověk obeznámený s Biblí i Darwinem ho musí shledat jako nesnesitelně povrchní, protože argumenty obou protistran nejsou ničím než tisíckrát obehranou deskou, kterou všichni známe nazpaměť. Vzato kolem a kolem, stejně by se mi cynicky chtělo na tomto místě poznamenat, že je úplně jedno, jestli věříte v evoluci nebo Boha, protože ani jedno se nijak na 100% dokázat prostě nedá, takže věnovat energii těmhle žabomyším sporům je ztráta času. Ať si každej věří čemu chce, a kde je jakej problém? Říkám já. ()
Chcel by som byť zhovievavý, najmä kvôli roku výroby, no ten zahodený potenciál konfrontácie myšlienok evolúcie a myšlienok kreacionizmu mi nedá inak. Veľmi veľa otázok si žiadalo byť položených, veľmi veľa názorov si žiadalo byť uvedených, no namiesto toho z toho bola len hra emócií. Štýl je príznačný svojej dobe, svojím spôsobom sa vtedy podľa mňa viac dbalo na obsah a mám pocit, že dnes je to skôr o efektoch, kamere, proste atmosfére a obale. Najmä staršie filmy o súdnych sporoch majú svoje čaro. J.F.K., či 12 rozhnevaných mužov, či iné diela sú vrcholnými dielami svojej doby, dielami kde konfrontácia za niečo ozaj stála, preto ma mrzí, že toto dielo bolo skôr než faktické, zamerané na ľudskú hlúposť, predsudky, fanatizmus a podobne. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
- Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
Reklama