Kdo seje vítr

Jasně, lidé mají vždy problém s přijímáním nových pohledů na věc. Mají rádi to své zaprděné a stokrát vyzkoušené teplíčko. (Nebudu tu psát, že jsou zde použity dávno již překonané argumenty, což v dnešní postmoderní době nikoho nepřekvapí, protože se dnes může zpochybnit uplně cokoli...) Tento trochu naivní film nás spíš než k tomu, abychom uvěřili darwinistickým teoriím, vede k tomu, abychom se zamysleli, jak hodně tolerantní lidé jsme vůči názorům zcela odlišným od těch našich. Je však darwinistický svět stejně tak tolerantní vůči světu věřících, jak od něj sám tak vehementně vyžaduje? (05.11.2009)

Kto seje vietor, ten zožne.... Veľké divadlo, veľká argumentačná bitka rozumu a viery v súdnej sieni, navyše zahraná spôsobom, ktorý dokáže strhnúť davy, žiadna herecká naivita ako sa občas pri starších filmoch stáva. Zaujal ma hlavne Fredric March, ten jeho zápal a grimasy pri obhajobe jeho presvedčenia... no nádhera, to sa musí vidieť. 85/100 (19.03.2016)

Ano, jsem si vědom, že je film podle skutečné události. A vlastní událost neznám. Téhle verzi ale zazlívám silnou zaujatost, s níž se vůbec netají. Do role ateistů obsadili jen sympatické postavy, věřícím nikoli. Scénky s ateisty byly empatické a vtlačili jim tam i lásku (kterou ti věřící chtějí jak jinak - rozbít) a do úst jim vložili "moudrá" slova. Zatímco z věřících od začátku dělali... Jak to říct slušně... Naprosto tupé, nenávistivé blby. Dívat se tedy na tento film, který je od začátku na jedné straně sporu, je pro věřícího spíše bolestné. Ač nepopírám, že tam padlo pár zajímavých myšlenek, tento film NEDOPORUČUJI. (01.05.2020)

Mám slabost pro ty černobílé filmy, kde všechny postavy hrají jako z partesu a šaramantně si vyměňují komplikované repliky a bonmoty, v nichž jedna jemně vybroušená pointa střídá druhou dřív, než první dozněla, kde si hlavní hrdinové vzájemně vidí až do žaludku a zároveň se každý z nich pro sebe vědoucně a tajemně usmívá, a přitom nakonec vlastně každý odchází ze scény sám vlastní cestou a hvízdaje, jako by se nic nestalo, vesele i smutně smířený s tím, že na světě se nikdy nic tak docela nevyřeší a žádné vítězství není víc než fouknutí do hrsti peříček. *** Víte, ty filmy, které vás nechtějí přesvědčit, že lidé mohou i doopravdy mluvit jako na divadle a nebo že i naživo je můžeme zastihnout, jak předvádějí základní dilemata morálky a etiky či paradoxy a pasti demokracie v geometricky přesných scénách jako tanečníci světového baletu, a vy v to přesto doufáte a na chvíli šťastně přistoupíte na tu útěšlivou iluzi, že jsou mezi lidmi takové klenoty, znalé umění mluvit, chovat se a včas přicházet i odcházet jako v románech Dostojevského nebo Shakespearových hrách. *** Tenhle snímek je právě jednou z oněch šalebných, mámivých přehlídek z lidské společnosti, z oné velké a ve své podstatě neměnné Lidské komedie předváděné na vybraném případě v celém svém lesku i bídě tak svižně a bravurně, jak toho v reálu lidé právě nejsou nikdy schopni. Soudní případy bývají těmto dílům vděčnou příležitostí. *** Vědomý rozpor takto výsostně nastrojených představení o nátuře různě omezených lidí a z něj plynoucí zálibná ironie, s níž se kochají světem, mě vždycky dokáží nadchnout a rozradostnit. *** Přestože role jsou sehrány mistrovsky, a to nejen role dvou hlavních právníků, ale i přísedících a novinářů, tu a tam jsem pocítila, že některá řeč mohla být sepsána ještě přesvědčivěji a že nebyla tak pádná (byť projev byl úchvatný vždy), jak se nás film pokouší přesvědčit. Ale to je tak minoritní poznámka, že ji ani netřeba brát v potaz - to jen moje srdeční chlopně pocítily jemnou nedomykavost, ale ten šílený spektákl s bouřlivými a strhujícícmi výstupy byl pořádným prubířským kamenem. (24.01.2014)

Moc krásná záležitost, výborné soudní drama s nadčasovostí, která je po tolika letech až neuvěřitelná.. Spencer Tracy se mi líbil ve všech filmech, které jsem s ním viděla, ovšem v tomto snímku si mě namazal na chleba, rozesmál mě, rozplakal a donutil zastavit se.. Příběh mladého učitele mě oslovil, vtáhnul a ani po závěrečných titulcích nepustil.. Nemám co vytknout, scénář jedním slovem skvostný, herci do jednoho výteční a ta touha po svobodě a samostatném myšlení je mi nesmírně blízká, rezonuje mi.. (24.10.2021)