Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
...v čase socializmu to bol jeden z filmov,ktorý bol v TV opakovane,zrejme aby robil negatívnu reklamu USA...k filmu samotnému:výborné herecké výkony,i spád filmu o téme ....nno...ak bol taký zákon buď mal byť upravený alebo sa dodržiavať.Ak platil a nebol dodržaný -zákon-tak učiteľ mal byť potrestaný-samozrejme nie väzením.To je celé...že sa skoro z ničoho urobil film pripisujem len dobe vzniku a ...? neviem už čomu.Pre mňa neatraktívna a nudná téma.V každom prípade ak je niekto presvedčený,že pochádza z opice tak je to jeho právo......niektorí iste z nej pochádzajú,niektorí zo somára,hoväda..... ()
„MYŠLENKA JE VZNEŠENĚJŠÍ POMNÍK NEŽ KATEDRÁLA. A ROZMACH LIDSKÉHO MYŠLENÍ JE VĚTŠÍ ZÁZRAK, NEŽ HOLE PROMĚNĚNÉ V HADY NEBO ROZESTOUPENÉ VODY…“ /// Válka proti Bohu v přímém přenosu! Sice jsou zde (trochu tendenčně?) sluhové fanatické víry vyobrazeni jako ďábelská stvoření, ale co s takovým státem, kde je Bůh nadevše. Perfektní slovní špičkování, uštěpačný poznámky a propagace víry ve vlastní rozum. Navíc bych řekl, že je to (až neuvěřitelně!) pořád aktuální obžaloba náboženskýho fanatismu. Baví mě divadelní herecký výkony i nápad, použít tzv. Opičí proces v boji proti McCarthismu. Stejně tak je zábavnej „zázrak prozření“. A pak že Boží spravedlnost neexistuje! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, která měla premiéru na Broadwayi v lednu 1955, neznám. 2.) Zajímal mě Opičí proces. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Soudní dramata mám raději s kriminální zápletkou a téma, které rozehrává tento snímek, mi ze začátku přišlo hodně absurdní. S postupem času jsem však začal obdivovat brilantní dialogy, skvělé herce (v čele s buldokem Tracym) a výbornou gradaci, která mě donutila film sledovat se zaujetím, které bych ze začátku nečekal. Výborný snímek. ()
Soudní drama v režii Stanleyho Kramera s velmi příjemným obsazením, kterému vládne Spencer Tracy. Problematický spor vědy a víry v nábožensky založeném městě (zemi) a setkání dvou mužů, kteří argumentují svoje názory až to chvílemi bere dech. Černobílý film těží nejen z herců a dobré režie, ale také z prostředí soudu, které je velmi přitažlivé, ale zároveň se dá lehko zkazit. Což se v Kdo seje vítr nestalo a já jen zalituji, že se podobné filmy netočí i dnes, i když ony už by nebyli ani z polovičky tak dobré... Škoda, že tahle doba je pryč, ale i na své stáří film působí velmi dobře, i když už není tolik aktuální a jako tradičně je jeho tempo pro dnešního diváka možná příliš pomalé. ()
Takmer dokonalú súdnu partiu rozohrali tvorcovia, keď pred seba postavili večne sporné, diskutabilné a hlavne pre mnohých (ako vidíme v diskusii) stále poburujúce otázky viery a vedy. Priaznivosť pre určitú z teórií, ktoré film rozvádza je, je pri hodnotení kvalít filmu, celkom irelevantná. Čo sa samotného filmu týka, ide o absolútnu špičku medzi filmami o súdnych procesoch. Zápletka a jej využitie je vyťažené do krajnosti. Dialógy a súdne súboje sú priam posvätne dokonalé a herecké výkony diabolský skvostné. Film stráca na tempe len v scénach mimo súdnu sieň, našťastie ich nebolo až tak veľa. 90%. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
Reklama