Judgment at Nuremberg
Judgment at Nuremberg
Režie:
Stanley KramerScénář:
Abby MannKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Burt Lancaster, Richard Widmark, Marlene Dietrich, Maximilian Schell, Judy Garland, Montgomery Clift, William Shatner, Werner Klemperer (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (243)
Tretí sled Norimberských procesov, kedy sa už nesúdili navyšší nacistickí pohlavári, ale tí, čo boli v pozadí. V tomto prípade sudcovia. Sudcovia, ktorí trestali ľudí kvôli ich rase. názorom, mentálnej zaostalosti ... Súdili ich podľa vtedy platných zákonov. Aký trest im dať? ... Myšlienky, ktoré zazneli vo filme,a majú hlboký význam. O vine. o presvedčení, o morálke i rozdelení povojnového sveta. A ten, ktor dúfal v čistotu ponorimberskej doby, tak toho vyvedú z omylu posledné titulky, ktoré sú vo filme. .... ()
Vysvěcuje se chrám spravedlnosti, žalobcem je lidstvo.. Scény mimo soudní síň, i přes svůj nepopíratelný význam (především politický kontext), nevykazují až takovou sílu, ale jakmile se dostaneme k tribunálu následných norimberských procesů, začnou se dít věci.. Richard Widmark nekompromisně žaluje a ukazuje věci, na které se nikdy nesmí zapomenout, Montgomery Clift vystřihne pekařského prosťáčka s bravurní zmateností, Maximilian Schell obhajuje tak plamenně, že jej máte chuť posadit na lavici vedle obžalovaných, Burt Lancaster dlouho nečitelně mlčí a když promluví, zjistíte, že atakujete světový rekord v zadržování dechu a nakonec vše uzavře Spencer Tracy svou na jeden záběr natočenou 11 minutovou závěrečnou řečí, při které i ta slepá mrcha Spravedlnost musí uznat, že každé slovo má svou váhu. Tady ta paní měla dlouhý čas na rozmyšlenou, dokonce zbyl i prostor na záviny a Marlene Dietrich, ale jak k tomu přijdou oběti obžalovaných, u nichž měla jasno už v okamžiku, kdy strčila nos do soudní síně a nebo se vůbec ani neobtěžovala objevit..? Zbožňuji černobílé filmy, které nejsou černobílé.. ()
K tomuhle filmu by si snad měl divák nachystat lajnu koksu, aby u toho neusnul. Něco tak nudnýho jsem už hodně dlouho neviděl. Uprostřed filmu jsem si šel radši uvařit jídlo. Vrátil jsem se k obrazovce na posledních asi 30 minut a nuda stále pokračovala. Jestli chcete vidět nějakej zajímavej film ze soudní síně, podívejte se třeba na Můj bratranec Vinny. Tohle je uspávací prostředek srovnatelnej s hypnogenem. ()
Velmi zajímavý film, nenabízející naštěstí profláklé procesy s předními nacistickými pohlaváry, ale s "nezajímavými" soudci, který předestírá otázku, zda je soudce vinen, když vykonává soudní moc dle pokřivených zákonů své země. A věřte mi, několikrát jsem o tom při strhující obhajobě Herr Rolfa též zapochyboval. Zároveň byl zajímavý i politický rozměr, dající se vyjádřit jako "Náckovia, čo bolo, to bolo, teraz vás potrebujeme oproti komunistom"... Vynikající kamera a herecké výkony... 100% ()
Scénář: Abby Mann .. Řeklo se to už v Norinberku: My Američani neumíme okupovat. Hm, někdo to věděl už tehdy a přesto se v Koreji, Vietnamu, Afghánistánu, Iráku dopouští stále stejných chyb. Válka proti Německu byla ospravedlnitelná, ale ty další, vedené z ideových důvodů nebo ekonomických pro ropu pod záminkou protiteroristického marše už jsou trochu na štíru. Jenže co bude se světem, až jednou někdo skutečně vymáchá Američanům hubu? ___ Komu nestačí tento převážně působivý film, ať hledá tady. Pár článků nebude tak ubíjejících jako délka filmů s touto soudní tématikou. 75%. ()
Galerie (89)
Zajímavosti (39)
- Burt Lancaster dostal za svoju filmovú úlohu honorár vo výške 750 000 dolárov. (westerns)
- Jedna z posledných rolí Marlene Dietrich (madam Bertholt) pred tým, než odišla spievať do Las Vegas, kde návštevníkov bavila na vypredaných predstaveniach. (classic)
- Režisér Stanley Kramer nechal Marlene Dietrich (madam Bertholt) vzhledem k jejím osobním zkušenostem s nacistickým Německem napsat podstatnou část jejích replik ve filmu. (Pumiiix)
Reklama