Jsem božská

Jako dobrý, přežil to i můj přítel, jehož šálek kávy to vážně není. Čekala jsem víc vtipných a crazy scén, ale tato komedie se víc než na vtip zaměřila na to aby měla poslání a ponaučení. Takový ten vtíravý emotivní nádech, který nemám ráda... emotivní proslov a davy nadšeně jásají... Amerika prostě. Ale bylo zajímavé vidět v praxi, jak funguje boost sebevědomí. Se správným přístupem člověk zkrátka získá vše na co jen pomyslí. (22.10.2018)

Po většinu času překvapivě stravitelná podívaná, kterou ovšem hodně výrazně sráží ústřední postava a závěr filmu. S tou prudící postavou ovšem neházím vinu na její představitelku Amy Schumer, která tedy sice není žádný herecký, či výraznější talent, ale své tu zvládla, problém spíš vidím skutečně jen v chování a charakteristice té postavy a s prominutím, to je taková pí*a, že mě tu po celou dobu neskutečně iritovala a snad ani nepamatuji, aby mě v tomto ohledu prostě jakákoliv filmová postava tak vytáčela. A konec filmu pak musím neoddiskutovatelně odsoudit také, neboť nějakou tu kýčovitost a naivnost jsem očekával, ale taková nesoudná triviálnost, to bylo i na takovýto typ filmu moc, o sobě pak ani nemluvě, na takovéto závěry musí mít divák totiž už sakra silný žaludek. Jinak se to ale fakt dalo, ostatní postavy, krom tedy té zmiňované ústřední pipky, působily sympaticky, vtipné to pak sice moc nebylo, ale zároveň ani trapné, emočně samozřejmě o ničem, nicméně spád to mělo, a co se zápletky týče, ta byla fakt jednoduchá, ale poměrně netuctová a též až na samotný závěr docela příjemně ubíhající. Zkrátka, jako hodně nenáročná, romantická komedie se to dá asi i doporučit, jen tedy s tím upozorněním, že by měl být divák obrněn velkou dávkou tolerance a mít tento typ filmů vážně v oblibě. (17.04.2020)

Film se dle mého názoru hodně inspiroval Bridget Jones, bohužel na její kvality ale nemá. I když se film snaží být alespoň troche vtipný (občas to funguje), tak není do takové miry, abych se celý film srdečně smála. Naopak jsem se na začátku filmu cítila strašně zoufale, už jen kvůli hlavní hrdince, která se utápí v depresích, že není krásná (přitom Amy byť není nejhubenější, tak mi krásná přijde). Celý snímek je postavený na ideálu krásy a vlastně nám říká, že pokud navypadáte ukázkově jako modelka z časopisu, tak ze sebe musíte mít špatný pocit. Co se mi, ale líbilo bylo to, že jakmile se Amy začala věřit, všechno se jí dařilo, nasal přítele a skvělou práci, a proto by chtělo, aby si z toho nesebevědomá divačka odnesla to poučení, že si stačí věřit. (21.06.2018)

Šla jsem na to hlavně proto, že se mi líbil námět a byla jsem zvědavá, co z toho udělali. Koneckonců filmů o vnitřní hodnotě a síle sebedůvěry (oproti pouze povrchní kráse) není nikdy dost. Brzo po začátku jsem však pochopila, že to není v tomhle ohledu moc šťastně postaveno. Zpracovat tohle téma jinak, mohl to být daleko silnější film a to i včetně toho, že by zůstal komedií. Kámen úrazu je hlavně to, že hlavní postava svým způsobem ztělesňuje myšlenku, že vnější krása je to důležité, a podle toho se taky skoro celý průběh filmu chová. Jakmile sama sebe začne vnímat jako "krásnou", okamžitě se její chování obrátí k domýšlivosti, místy až arogantnosti, a celou dobu je tak extrémně zahleděná do sebe, že je to až nesympatické a otravné. A pokud je vám hlavní postava nesympatická, film jako celek tím značně klesne. Cílem nejspíš bylo těžit z komediálnosti rozporu mezi jejím vychloubačným postojem ("Ano, vím že s tímhle božským tělem bych mohla dělat modelku") a nevěřícnými reakcemi okolí, jenže pokud měl film zároveň za cíl vyzdvihnout myšlenku, že krása vychází zevnitř a sebedůvěra dokáže divy, tak to tímhle dost zabil. Na konci sice hlavní postava samozřejmě prozří, ale už to pro mě jako pro diváka nespravilo ten špatný dojem, který po většinu filmu dělala. A co víc, její uvědomění, že to nebyla krása ale sebedůvěra, která ji dovedla, kde je, bylo tak slabé, že to okamžitě vyšumělo a divák to skoro ani nestačil postřehnout. Celkově mě mrzí, že se tady zdravé sebevědomí zaměnilo za namyšlenost a skoro se i dá říct nedostatek soudnosti. Je to škoda. Každopádně, na jednorázové podívání to nakonec ušlo. A i když Amy Schumer si mě tentokrát rozhodně nezískala, Michelle Williams se mi naopak ve vedlejší roli moc líbila. Je to pro ni docela netypická role, ale tím spíš mě překvapila a zároveň i pobavila. ~(3,2★)~ (28.07.2018)

Kdo čeká další perverzní a sprostou roli v podání Amy Schumer, tak bude zřejmě lehce zklamaný. Nápad s viděním sebe sama úplně jinak a následným příchodem sebevědomí však přináší několik povedeným scén. Konfrontace s Ratajkowski je top a navíc i k zamyšlení. Kdyby to ještě pár lidí na sociálních sítích přimělo vytáhnout hlavu z vlastní prdele, měl by film i přidanou hodnotu, ale to už bych chtěl moc. (01.01.2019)